Nebudeme tvrdit, že zástupci žánru beat ’em up jsou obvykle něčím, co má extrémně komplikované herní mechanismy a nabízí neuvěřitelnou hloubku. Ale někdy má člověk prostě chuť se vyřádit, vyventilovat nahromaděnou agresivitu a nechat projevit svou barbarskou stránku, kterou máme všichni, jen ji lépe či hůře skrýváme.
Následující mlátičky nám to dovolily, a to skvělým způsobem. Proto na ně i dlouhé roky poté, co jsme je poprvé vyzkoušeli, s láskou vzpomínáme. Ne každý ze zmíněných kousků je špičkou ve svém žánru, ale nás prostě a jednoduše výtečně pobavily a budeme se za ně rvát do (digitální) krve.
Dokonce se uvažovalo o tom, že bude možné hrát ve třech lidech. Jenže z toho sešlo, protože by to hardware v dané době neudýchal.
