jj, před hodně, hodně, hodně lety jsem hrával Divoké Kmeny a pár přezdívek tehdejších spolubojovníků si pamatuji i dneska, kdepak je těm pánům dneska asi konec.

Také jsem hrával... Potom se narodil syn a už nebyl čas.

UT rulez!

To je článek o čem, proboha???

Já hrál Drakensang online a šéf naší gildy zemřel na rakovinu. Zůstala po něm manželka a roční holčička a i když jsem ho nikdy neviděl na vlastní oči, tak mě to vzalo. Stal se ofline navždy

Ono hlavně někteří hráči jsou schopni do online her (včetně mobilních) s mikrotransakcemi sypat i statisíce korun, takže když chtějí přestat hrát, tak se snaží ten účet někomu prodat, aby se jim aspoň něco vrátilo.

To je věc, která by se měla taky ošetřit i v dědickém řízení, protože když takový hráč umře (např. relativně snadné mobilní onlinovky - např. od Wargamingu - často hrají právě důchodci nebo fyzicky hendikepovaní, kteří se nechtějí nudit, ale ze zdravotních důvodů nemohou být příliš fyzicky aktivní v reálném světě), tak by dědicové mohli z těch herních účtů získat nemalé peníze, ale mnohdy se o nich nikdy nedozvědí.

Je ale otázka, zda ti, co začali žít v offline světě, truchlí po svých online "kamarádech".

Taky mám jednoho offline hráče v "přátelích", Momentálně offline

Naposledy online před 2241 dny :-)

Takže někdo přestane hrát a ostatní za něj truchlí jako za mrtvého? Tenhle svět spěje do řiti :-( Vždyť 99% těch lidí se ani nezná...

Uf ted jsem se fakt od srdce zasmal. Kazdopadne jako online hrac i me je lito offline pratel, ovsem presne jak jsi psal si uvedomuji , ze herni pritel neni realny pritel, todle proste k online hram patri...

Takhle si občas vzpomenu na Ingress. Ale po nějaké době mě to připadlo stereotypní. 24/7 bitvy modrých proti zeleným, v té době byl i 1GB dat dost peněz, jak odešla baterie už jsem se k tomu znovu nevrátil, priority se mění.

Na to lze říct jedině "press F to pay respect"

Nebo press Alt+F4