Model měsíčního předplatného, za které dostaneme neomezený přístup k některé z obrovských databází titulů, už dobyl svět hudby (Spotify, Apple Music, Deezer a další) a televizního vysílání (Netflix, HBO GO, Amazon Prime a další). Je tedy logické, že se videohry ubírají stejným směrem.
Vlajková loď Microsoftu Forza Horizon 4 je jedním z nejlákavějších titulů v Game Passu.
A nebude to dlouho trvat, revoluce už kolem nás nějakou dobu probíhá. EA Access od Electronic Arts se ještě v tomto měsíci podívá na PlayStation 4, Game Pass z Xboxu se nedávno rozšířil i na PC. Již brzy se o něco podobného pokusí i Ubisoft a troufám si říct, že ani on nebude poslední. Pravidelný stabilní a odhadnutelný profit je pro herní firmy příliš velikým lákadlem na to, aby se o něco podobného alespoň nepokusily. Výhody z toho naštěstí budou plynout i hráčům.
V první řadě ušetří. Nebo lépe řečeno alespoň získají pocit, že hrají za méně. Zatímco cena nové AAA hry je standardně 60 dolarů (cca 1300 korun), předplatné stojí kolem deseti USD (cca 250 korun) na měsíc, což je doba, za kterou většinu dnešních titulů v pohodě dohrajete. V nabídkách jednotlivých firem přitom najdeme i nejčerstvější novinky (u EA k nim dokonce předplatitelé dostanou přístup o týden dříve). Tímto krokem se snižuje riziko, které nákup takové počítačové hry představuje.
Problém je v tom, že nabídka jednotlivých služeb se bude lišit. Zatím nehrozí, že by někdo nabídl všechny zajímavé hry od různých vydavatelství pohromadě, a tak budete muset mezi jednotlivými službami pendlovat. Nebo si jich zaplatíte více najednou.
Seriálové hry
Provozovatelé zatím dávají do katalogů jen hry, které vznikly pro klasickou prémiovou distribuci. Brzy však budou vytvářet nové, cílené přímo na nový obchodní model, což chtě nechtě přinese změny v herním designu. A nejspíše dost zásadní.
Na arkádových automatech fungovaly jiné hry než na domácích konzolích. Stejně tak tomu bude i v případě měsíčního předplatného.
Na arkádových automatech byly hry většinou dost krátké, ale také extrémně náročné a multiplayerové, protože bylo potřeba, aby do nich hráči co nejvíce „sypali.“ Oproti tomu klasické „dosovky“ mohly být dlouhé, komplexní, s možností ukládání a spoustou textů. Aktuální model „hry jako služba“ zase do velké míry staví na sociálních vazbách - proč by hráči utráceli horentní sumy za kosmetické doplňky, když by je neměli jak stavět na obdiv?
Je jen logické, že podobně se autoři budou přizpůsobovat i modelu pravidelného předplatného. Dá se očekávat návrat epizodicky vydávaných her i důraz na kratší experimentální kousky pro vyhraněné publikum. Obrovské, sto a vícehodinové blocbustery v otevřených světech se pro tento obchodní model příliš nevyplatí. To samozřejmě neznamená, že podobné hry vymřou.
Cyberpunk 2077 bude obří hra, která se do systému předplatného příliš nehodí.
Jak ukazuje úspěch her jako Red Dead Redemption 2, Ghost Recon Wildlands, chystaného Cyberpunku 2077 nebo i českého Kingdom Come - po podobných zážitcích je poptávka a tvůrcům se vyplatí je vyrábět. Takové hry určitě půjdou i nadále kupovat samostatně, jejich vydání však bude velkou událostí a půjde spíše o vzácné výjimky pro fajnšmekry. Něco podobného, jako v hudebním průmyslu představují vinily. Předplatné pak můžeme naopak přirovnat k rádiu, mezi jehož hlavní výhody patří prakticky neomezený obsah.
Nezávislá revoluce
Podle magazínu Polygon je prokázáno, že lidé, kteří si měsíční službu platí, hrají více než ti, jenž si kupují samostatné hry. Dává to smysl, nikdo nechce vyhazovat peníze oknem, ale naopak si za ně užít co nejvíce. Předplatitelé jsou také mnohem více otevřenější experimentování a pouští se i do žánrů, kterým by se jinak vyhýbali. Vzhledem k nižší ceně jsou pak i ochotnější odpouštět různé chyby a bugy.
Vypadá to jako ideální zpráva pro nezávislou scénu, jen je potřeba správně vymyslet systém financování. Jen málo hudebníků je spokojeno se svým finančním podílem ze Spotify. Za svoji tvorbu dostávají jen drobné, přesto si služby streamovacích služeb většinou nemohou dovolit ignorovat. Minimálně jde o skvělou reklamu na živá vystoupení.
Z nového distibučního modelu budou těžit hlavně menší vývojáři.
Už teď je pro malé vývojáře na trhu poněkud těsno, kolik lidí asi dá šanci neznámé novince za plnou cenu, když má v katalogu zdarma desítky her, které ještě neměl čas vyzkoušet?
Předplatné tak významně ovlivní výběr toho, co hrajeme. Řekněme, že jste si chtěli zahrát Far Cry od Ubisoftu, tak jste si na měsíc zaplatili uPlay Plus, jenže hra vás z nějakého důvodu nechytla a raději byste si teď zahráli závody. Zaplatíte si ještě Game Pass od Microsoftu kvůli Forze? Nebo Origin Access kvůli Need for Speed? Či budete hrát The Crew 2 (od Ubisoftu), protože ho aktuálně máte měsíc zadarmo, i když je z těchto her nejslabší?
Každopádně se zatím není čeho obávat. Herní trh je nesmírně dynamické prostředí a mění se prakticky před očima. Už jsme tu měli řadu razantních změn, které vyvolávaly spíše obavy než nadšení, ale nakonec vše dobře dopadlo. Stále máme co hrát a nic nenasvědčuje domu, že by tomu tak nemělo být dál.
