Hon na přemnožené impy probíhá na počítačových monitorech už od roku 1993, kdy vyšel první Doom. Navzdory tomu, že jsme jich od té doby pobili miliony, jejich populace neslábne. V prvním díle šlo o typického výukového nepřítele, jehož pomalé projektily měly za úkol naučit hráče hýbat se v otevřeném prostoru. Pokud jich nebylo na obrazovce najednou příliš, nepředstavovali žádný problém. Mimochodem jejich legendární chrochtavý řev vznikl tak, že vývojáři zpomalili a trochu zkreslili velbloudí hýkání.

Autor: Oficiální materiály distributora a sociální sítě

Imp samozřejmě nesmí chybět v žádném z dílů Dooma, jeho podoba ale v průběhu času prošla zásadní proměnou. Pozdější „hmyzí“ vzhled byl fanoušky hodně kritizován a tak se v posledním díle Eternal autoři raději vrátili k původnímu konceptu.

Autor: Bethesda

Série Half-life je plná ikonických nepřátel, Headcrab je ale bez debaty ten nejslavnější. V prvním díle jde o hloupé zvířátko, které hráče napadalo po nejkratší trajektorii a snažilo se mu přisát k hlavě. Inspirace vetřeleckým facehuggerem je evidentní. Zkušení hráči na ně neplýtvají municí a baseballově je odpalují páčidlem.

Autor: Oficiální materiály distributora a sociální sítě

V posledním díle Alyx už ale „krabíci“ přeci jen pobrali trochu inteligence a dokážou se třeba skrývat ve stínech a předvídat váš pohyb. Navíc si vyšlechtili i silnější obrněnou verzi, která na rozdíl od své základní varianty, umí hráči pořádně zavařit.

Autor: Oficiální materiály distributora a sociální sítě

Chřastění rozpadajících se koster patří ke značce Diablo stejně nesmazatelně jako hudební motiv vesnice Tristram. Jde o tak jednoduché nepřátelé, že si většina hráčů ani nelámala hlavu s tím, že jim sečné zbraně způsobují pouze poloviční zranění oproti těm tupým. Dodnes si ovšem pamatujeme na souboj s nemrtvým králem Leoricem, který je uměl donekonečna oživovat.

Autor: Oficiální materiály distributora a sociální sítě

V Diablu 4 se z klasického „miniona“ stal stěžejní prvek hry. Jako nekromant totiž dokážete kostlivce sami vyvolávat, což je mimořádně zábavné. Samotných koster pak existuje nespočet druhů a kromě řadových „joudů“ později narazíte i na opravdu tuhé jedince. Navíc už se jen nerozpadávají na kousky, ale díky fyzikálnímu enginu se kosti bortí plus minus realisticky.

Autor: Oficiální materiály distributora a sociální sítě

Jen málokde najdete tak očividné fackovací panáky, jako jsou řadoví vojáci organizace Shinra v originální Final Fantasy VII z roku 1997. Sice jich bylo hodně, ale to je asi tak vše, čím uměli překvapit. Obvykle jim stačila jediná rána Cloudovým „Busterswordem“ a bylo po nich.

Autor: Oficiální materiály distributora a sociální sítě

Ani v remaku nejde o žádné tvrďáky, ale k smíchu už rozhodně nejsou. Specializují se na různé druhy zbraní, mají štíty a navzájem spolupracují. A co je důležité – nejde už o anonymní člobrdy, ale o skutečné lidi, kteří poté, co sundají uniformu, vedou i civilní životy. Tedy alespoň ti, co přežijí setkání s hráčem.

Autor: Oficiální materiály distributora a sociální sítě

Koboldi jsou ve světě Dungeons & Dragons nejstarší rasou dračích lidí, nic úctyhodného ale na nich jinak není. Jsou to malé věčně naštvané ještěrky, jejichž bojová taktika se dá shrnout slovy „nás mnógo“. A i to je jim v drtivé většině prd platné, takže to po pár vteřinách intenzivního boje to na obrazovce vypadá takto.

Autor: Oficiální materiály distributora a sociální sítě

Ve třetím díle sice koboldi neumírají v tak velikém počtu, ale příliš respektu si také nezaslouží. Buď jsou tam zpodobněni jako opilci nebo šejdíři. Na druhou stranu existuje fanouškovská modifikace, kde si za kobolda můžete zahrát a pak už záleží jen na vás, jaký odkaz po sobě zanecháte.

Autor: Oficiální materiály distributora a sociální sítě

V drsném světě postapokalyptického Fallout nelze žádného nepřítele podceňovat, stačí vzpomenout, kolik zmařených životů mají na svědomí obyčejné krysy v úvodní pasáži druhého dílu. Až zmutované radškorpióny lze však vnímat jako skutečné nepřátele. Vypadají drsně a pro netrénované postavy skutečně drsní mohou být, jakmile ale najdete jejich slabé místo (hlava, ocas), jen málokdy se mohou stát větším problémem.

Autor: Oficiální materiály distributora a sociální sítě

V novějších dílech se naučili ještě podhrabávat pod zem a vynořovat se nečekaně přímo za vašimi zády, ale ani to není větší problém a tak je radškorpióní maso oblíbenou pochoutkou všech cestovatelů pustinou.

Autor: Oficiální materiály distributora a sociální sítě

Houbovití Goombové jsou ikonickými nepřáteli ze světa Super Maria, ve skutečnosti však byly do hry přidáni až na poslední chvíli. Autor hry Šigeru Mijamoto totiž usoudil, že hráči potřebují na úvod ještě jednodušší nepřátele, než jsou tradiční želvičky. V původní verzi hry měli goombové pouhé dva snímky animace, protože na cartridgích už na víc nezbývalo místo.

Autor: Oficiální materiály distributora a sociální sítě

V těch pozdějších už je jim samozřejmě věnováno daleko více prostoru a tak mají dokonce i mimiku. Což nic nemění na tom, že jsou stále hloupí a směšní.

Autor: Oficiální materiály distributora a sociální sítě

Mimochodem takto byli goombové zpodobnění v původním filmu z roku 1993… Proč? Těžko říct, tato adaptace byla jeden velký omyl.

Autor: Oficiální materiály distributora a sociální sítě

Minecraftí Creeper je jedno z nejsnáze rozpoznatelných monster světa videoher, přitom vznikl jako pouhá chyba. Vývojář Marcus „Notch“ Persson totiž původně chtěl z kostiček vymodelovat obyčejné prase, při definování rozměrů však nechtěně prohodil osy x a y. Místo roztomilého čuníka tak máme extrémně znepokojující falický symbol, který vyvádí z míry stále další a další generace hráčů.

Autor: Oficiální materiály distributora a sociální sítě

I ve filmovém zpracování zůstává Creeper pořádně „creepy“. Jeho tvar zůstal plně zachován, jen dostal realisticky působící texturu mechu a pár animací navíc. Výsledek je takřka učebnicový případ tzv. Uncanny Valley.

Autor: Oficiální materiály distributora a sociální sítě

Zombíci jsou patrně vůbec nejčastěji používanými nepřáteli ve hrách. Ne jen, že jejich podstata je sama o sobě děsivá, ještě navíc se vývojáři příliš nemusí párat s umělou inteligencí, protože se tak nějak automaticky předpokládá, že budou hloupí. Díky tomu jich mohli vývojáři kultovního Left 4 Dead umístit na jednu scénu vyšší desítky.

Autor: Oficiální materiály distributora a sociální sítě

Pokračovatelů bylo bambilión, z těch nejvěrnějších jmenujme třeba Back 4 Blood nebo Killing Floor. Anebo letošní John Carpenter’s Toxic Commando, které k porcování davů zombies přidává ještě solidní automobilovou simulaci.

Autor: Oficiální materiály distributora a sociální sítě

Svět střílečky Halo představil spoustu zajímavých mimozemských ras, osud žádné z nich ale není tak krutý, jaký si museli vytrpět gruntové. Nebo-li Unggoyové, abychom dodržovali názvosloví místního kánonu. Roztomilé příšerky jsou od pohledu otloukánky, na zádech si musí neustále nosit dýchací přístroj s metanem, jinak se udusí. Pokud zabijete jejich velitele, zbytek začne zmateně poběhávat po okolí

Autor: Oficiální materiály distributora a sociální sítě

Na jejich hlouposti nic nezměnily ani mnohá pokračování ani nedávný remake prvního dílu. Gruntové jsou spíše k politování, než že člověk cítil nějaké uspokojení při jejich likvidaci, ale argumentovat se s nimi nedá.

Autor: Oficiální materiály distributora a sociální sítě

Mrchožrouti (neboli Scavengeři) nejsou ve světě Gothicu tím nejslabším nepřítelem, v pomyslném potravním řetězci jsou pod nimi ještě brouci a krysokrti. Každopádně až tito pštrosům podobní ptáci dokážou pořádně prověřit hráčovi bojové schopnosti. Právě na nich se učíme zdejší soubojové tempo a sbíráme první zkušenosti. Bohužel jen málokdy chodí sami a tak se i před nimi občas vyplatí utéct.

Autor: Oficiální materiály distributora a sociální sítě

V aktuálním remaku prvního dílu sice vypadají ještě více hrozivě, ale zase si je můžete ochočit. V tom případě jde o jakousi morbidnější verzi Chocoba z Final Fantasy. Bohužel kvůli tomu zároveň přišli o podstatnou část svého kouzla. Nebo ne? Vaše názory (nejen na naše případná opomenutí) nám dejte vědět do diskuse.

Autor: Oficiální materiály distributora a sociální sítě

Hrajeme Doom: The Dark Ages - Revelations