Minulý měsíc se společnost Roblox pochlubila informací, že překonala hranici sto milionů hráčů měsíčně. Pro srovnání Minecraft letos v březnu dosáhl 91 milionů a Fortnite 78,3 milionu. Přitom o těchto hrách už alespoň většina z vás určitě někdy slyšela, i kdyby to mělo být jen kvůli neskutečnému balíku peněz, které svým autorům pravidelně generují. Jenže když přijde řeč na Roblox, řada lidí jen zmateně kroutí hlavami a vůbec netuší, co je jeho náplní.
Virtuální stavebnice
Estetika Robloxu připomíná kombinaci Lega a Minecraftu.
Spousta rodičů vnímá videohry jen jako „pasivní“ zábavu a plýtvání časem. Když se však podíváme na to, jaké tituly jsou mezi dnešní mládeží nejpopulárnější, uvidíme, že jde z velké části o hry podporující kreativitu a mezilidské vztahy. A na stejné trumfy vsází i Roblox.
Nejde totiž vlastně o hru jako takovou, ale spíše o sociální platformu. Hráči si na začátku vytvoří svého avatara, se kterým mohou navštěvovat různé instance, nejčastěji různé hry. Nejde o klasickou onlinovku, protože tu chybí nějaký centrální prostor – veškerá zábava se odehrává ve vzájemně zcela oddělených světech.
Těch jsou řádově miliony. Všechny jsou k dispozici zdarma a zajímavé jsou především tím, že je pro sebe vytvářejí sami hráči, nikoli studio Robloxu. Najdeme tu v drtivé většině hry – na výběr jsou prakticky všechny žánry, od stříleček přes skákačky, závody až třeba po bojovky. Samozřejmě, že jejich kvalita je v drtivě většině mizivá, na druhou stranu se zde dá nalézt spousta zajímavých nápadů, které jinde neuvidíte. Anebo už jste si v nějaké hře hráli na schovku nebo skákali panáka?
Kreativní nástroj Robloxu vypadá na první pohled komplikovaně, ale dá se s ním rychle naučit.
Vlastní hru si může postavit úplně každý, nástrojů k tomu dostane dostatek. Na první pohled vypadá editor snad až příliš komplikovaně a jeho používání trochu „smrdí“ opravdovou prací, stačí si však vše osahat a zjistíte, že to není vůbec složité. Když nic jiného, tak hráč alespoň získá základní povědomí o 3D enginech, skriptování či programování jako takovém.
Svět sám pro sebe
Přístup do Robloxu snad ani nemůže být jednodušší. Na oficiální stránce se stačí zaregistrovat a “jste tam“. Ve webovém rozhraní si můžete libovolně modifikovat svého avatara, chatovat s přáteli a především si zde vybrat některou z mnoha her. K jejich spuštění je potřeba nainstalovat drobného softwarového klienta, který se mimo jiné stará i o maximální kompatibilitu mezi všemi platformami. Roblox si totiž kromě PC a Xboxu zahrajete i na mobilních zařízeních a dokonce ve virtuální realitě, přičemž všude by měl být zážitek stejný.
Ve hře se platí měnou Robux, kterou lze vydělat sdílením obsahu, nebo také koupí za skutečné peníze.
Nejúspěšnější hry v Robloxu hrají najednou i desítky tisíc lidí (samozřejmě rozdělených do více instancí). Ty, které nejsou uvedeny na titulní stránce, však zpravidla zejí prázdnotou. To ale vůbec nevadí. Pokud máte v seznamu několik přátel, stačí jim poslat pozvánku a za pár sekund můžete začít hrát jakoukoliv hru si vyberete. Pokud vás pak přestane bavit, prostě ji ukončíte a během několika okamžiků si najdete jinou.
V Robloxu najdeme i variaci na populární CS:GO.
Ekonomika Robloxu je postavena na in-game měně, která se jmenuje Robux. Tu lze získat z předplatného, za publikování vlastního obsahu, ale samozřejmě je lze i dokoupit přímo kreditkou. Sto Robuxů se prodává zhruba za dolar, tato částka odpovídá běžnému kosmetickému doplňku. Pořídit si některé luxusnější grafické skiny může vyjít poněkud draho, na druhou stranu je možné se dlouhodobě bavit bez utracení byť jen jediné koruny.
Provázání se skutečnou měnou dokonce může pro kreativní a talentované jedince být i finančně zajímavé. Popularitu vytvořeného obsahu totiž autoři převádějí na skutečné peníze, a tak si lze dokonce hraním i nějakou tu korunu vydělat. Autoři hry každoročně rozdělují mezi tvůrce miliony dolarů. Na druhou stranu konkurence je zde obrovská a hrát Roblox za účelem finančního obohacení je nesmysl.
Ráj pedofilů?
Kromě zbytečného utrácení se jako hlavní nebezpečí Robloxu může jevit kontakt se sexuálními predátory. Jelikož hra cílí na děti, dalo se očekávat, že rychle vzbudí i nechtěnou pozornost lidí, kteří si v těchto vodách chtějí ulovit potenciální oběť.
Fotka oběti skupinového znásilnění v počítačové hře Roblox obletěla svět.
Například loni obletěl svět incident, při němž vyděšená matka sledovala „skupinové znásilnění“ herního avatara své dcery.
Navzdory spíše jen schematické grafice hry se příběhu chytila „velká“ média včetně BBC, FoxNews nebo Washington Post. Jakkoliv totiž hysterický tón původního facebookového příspěvku vyvolal v některých lidech spíše pobavení, fakt, že něco podobného je v tak masově populární hře vůbec možné, způsobil menší paniku. Nešlo samozřejmě o běžně dostupnou funkci, ale o práci hackerů, kteří se nabourali do kódu hry.
Vývojáři proto nyní do zabezpečení věnují veliké množství prostředků a Roblox můžeme nyní označit jako jedno z těch bezpečnějších míst v rámci internetu. Ta zásadní odpovědnost však samozřejmě stále závisí především na rodičích, kteří mají přímo ve hře k dispozici dostatek nástrojů, jak regulovat zobrazovaný obsah. Ať už jde o kontrolu jednotlivých her, anebo například omezení komunikace jen na uživatele zařazené jako přátele.
Na Roblox jste staří
Dospělému hráči nemá Roblox co nabídnout. Jeho grafika je odporná, i ty nejlepší hry jsou jen amatérskými variacemi osvědčených klasik, které za pár korun seženete v lepší kvalitě. To však neznamená, že byste měli své děti od Robloxu automaticky odrazovat. Jde o zajímavé prostředí, ve kterém s přáteli mohou strávit čas hledáním zajímavých zážitků. Co na tom, že jen těch virtuálních.
