1 / 23
Sbírání trofejí je mezi hráči oblíbenou disciplínou, které jsou ochotni obětovat spoustu času. Jsou však i takové, jejichž získání není ani tak důkazem mimořádného umu, ale spíše psychiatrické poruchy. Pojďme si připomenout pár těch vůbec nejtěžších, které byste si v zájmu zachování duševního zdraví ani neměli pokoušet získat.
Autor: Nicalis, Inc.
Wolfenstein II: The New Colossus je vynikající střílečka, ke které se sami občas rádi vracíme, zabíjení nácků se totiž nikdy neomrzí. Že bychom si však dělali ambice ulovit všechny trofeje, tak to tedy ne. Ta s názvem Mein Leben (Můj život) je totiž naprosto brutální.
Autor: Oficiální materiály distributora
Předpoklady k jejímu získání vypadají na papíře vcelku konvenčně – získáte ji, když dohrajete hru na nejtěžší obtížnost, přičemž nesmíte ani jednou zemřít. Jenže vzhledem k chaotičnosti přestřelek, kdy stačí jeden dva zásahy a game over, je to pro běžného člověka nesplnitelné. Přibližně v polovině hry je totiž legendární scéna ze soudní místnosti, do které v jeden okamžik začnou přibíhat nepřátelé po desítkách a vy se prakticky nemáte za co skrýt. Žádný div, že tuto trofej má napříč platformami sotva promile nadšenců.
Autor: Oficiální materiály distributora
Tvůrci vynikající série Dishonored si tu největší výzvu schovali do rozšiřujícího balíčku Dunwall City Trials. Nenápadný achievement By My Hand Alone (Jen mou vlastní rukou) nejen výmluvně popisuje sexuální život zapálených lovců achievementů, ale i absurdní výzvu, kterou musíte splnit v jednom z nových levelů.
Autor: Oficiální materiály distributora
Jde o klasickou arénu, do níž postupně proudí stále silnější skupiny nepřátel. Problém je, že během každé vlny do hry vstupují vojáci různých frakcí, které se vzájemně nenávidí a jdou si po krku. Jenže váš úkol je ovšem pobít všechny vlastnoručně, což je „tak trochu“ problém. Časem se navíc do arény dostanou i obrovští roboti, co útočí plošně a ostatní mají v oblibě se jim motat pod nohama a nechávat se zašlápnout. Aby toho nebylo málo, tak obsah jednotlivých vln se generuje náhodně, a tak se optimální postup nemůžete naučit ani formou pokus/omyl.
Autor: Oficiální materiály distributora
I když Outlast 2 příští rok oslaví desáté narozeniny, stále zůstává jednou z nejděsivějších her, jaké jsme kdy hráli. Přežití v nelítostném světě vesnických náboženských fanatiků vyžaduje nervy z oceli a minimálně týdenní zásobu čistého spodního prádla (tedy za předpokladu, že nejste zapálený lovec achievementů, ti si mění trenky jednou týdně). Jenže s tím, co zažijete, pokud se budete pokoušet získat achievement Messiah (Mesiáš), se původní příběhová kampaň vůbec nedá srovnávat.
Autor: Oficiální materiály distributora
Že celou hru budete muset dokončit na nejtěžší obtížnost, kdy v případě byť nejmenší chyby musíte začínat od začátku, asi nikoho nepřekvapí, to je vlastně pro hry uvedenéí v tomto článku standard. Problém ovšem je, že to vše budete muset absolvovat prakticky poslepu. Na celou hru máte totiž jen jednu baterku do příruční kamery, jejíž režim nočního vidění je zde klíčovou mechanikou. V reálu tak máte na cca 5hodinovou hru jen tak 5 minut světla, což znamená, že se budete muset pohybovat jen po paměti a sluchu. To by nedal ani Krteček!
Autor: Oficiální materiály distributora
Většina z těch nejnáročnějších achievementů testuje váš postřeh, trpělivost nebo strategické myšlení, autoři kultovní hudební hříčky Rock Band se však rozhodli prověřit sílu vašeho močového měchýře. Abyste získali achievement Bladder of Steel („Močák“ z oceli) budete muset absolvovat všech 84 písní, které hra nabízí, v jednom nepřerušovaném „runu“.
Autor: Oficiální materiály distributora
V reálu to znamená více než šest hodin poskakování před obrazovkou, aniž byste se od ní mohli vzdálit na více než pár sekund. Samozřejmostí je pak i vyžadování absolutní preciznosti, jakmile se nakupí pár chyb v krátkém úseku, vaše tortura okamžitě končí, ovšem bez kýženého achievementu. Konec může přitom znamenat i taková banalita jako vybité baterky v ovladači. Výzva je to tak extrémní, že si lidé na internetu radí, které songy mají nejdelší akustická intra, abyste si během nich mohli alespoň trochu ucvrnknout do připravených PET lahví. Zapřísáhlí lovci achievemnentů mají v tomto ohledu jasnou výhodu, ti si s osobní hygienou a důstojností hlavy nikdy nelámou.
Autor: Oficiální materiály distributora
Pixelartový hit Crypt of the NecroDancer také funguje na principech rytmických her, achievement Lowest of the Low je však ještě drsnější než ten z Rock Band. Cílem je proběhnout hru v kuse se všemi devíti postavami, které hra nabízí, to celé samozřejmě bez jediného zaváhání. To ovšem není vše.
Autor: Oficiální materiály distributora
Ještě totiž nesmíte sebrat ze země žádné předměty. Celou hru tak musíte absolvovat jen se slaboučkým startovním vybavením. A to ani nemluvíme o tom, že už jen neustálé vyhýbání se poházenému lootu je náročné samo o sobě. V návodu k této trofeji se píše, že jde o vůbec nejtěžší playstationovou trofej vůbec a máte se připravit na miliony pokusů, než se to dokonale naučíte.
Autor: Oficiální materiály distributora
Samostatnou kapitolou jsou pak multiplayerové trofeje, o něž se přetahujete s ostatními hráči. Tu patrně nejobtížnější vůbec vymysleli autoři povedené střílečky Ghost Recon: Warfare. Abyste jí získali, museli jste se dostat na samotný vrchol celosvětového žebříčku hráčů.
Autor: Oficiální materiály distributora
Normální lidé se do této výzvy ani nepouštěli, moc dobře věděli, že by museli trávit stovky, ne-li tisíce hodin ve společnosti těch nejzarputilejších lovců trofejí, kteří si navíc v hodnocených zápasech dopředu domlouvali výsledku. Žádný div, že majitelů tohoto achievementu je na světě tak málo.
Autor: Oficiální materiály distributora
Bojové hry, neboli lidově řečeno „mlátičky“, jsou už tak ze své podstaty velmi obtížné a vyžadují od hráčů mimořádné schopnosti. Je potřeba se naučit všechny pohyby a komba pro každého z bojovníků, abyste pak ve zlomku sekundy dokázali správně zareagovat. I s tímto vědomím ovšem musíme naznat, že to vývojáři restartovaného Mortal Kombatu z roku 2011 při vymýšlení achievementu My Kung Fu Is Stronger „trochu“ přehnali.
Autor: Oficiální materiály distributora
K jeho získání jste totiž museli „vycvičit“ všechny herní postavy na maximální úroveň, což mimo jiné znamená, že za každou odehrajete minimálně 24 hodin čistého času. Těch postav je 28. Mnozí hráči to řešili tím, že pomocí gumičky „zasekli“ páčky ovladače v aktivní poloze a hru nechali běžet na pozadí. Za měsíc měli hotovo.
Autor: Oficiální materiály distributora
Ještě dál však posunuli „grindování“ autoři třetího dílu xboxové řežby Gears of War 3. Dosažení trofeje Seriously 3.0 totiž není kompatibilní s běžným lidským životem, protože zabere minimálně dva tisíce hodin, spíše však dvojnásobek.
Autor: Oficiální materiály distributora
To navíc nemohlo lákat ani ty největší fanoušky, protože některé z výzev nebyly samy o sobě ani trochu zábavné. Museli jste například používat ty nejslabší zbraně či schválně umírat, abyste mohli být následně léčeni.
Autor: Oficiální materiály distributora
Goat Simulator je odlehčená hříčka bez dějové linky, ve které jen pobíháte po mapě a pácháte chaos. Jde o ideální zábavu pro streamery nebo mladší děti, pro zapálené lovce trofejí jde však o peklo na zemi. Tím hlavním důvodem je achievement Flappy Goat.
Autor: Oficiální materiály distributora
Jde o parodii kultovního mobilního hitu Flappy Bird, který v roce 2013 hrála snad polovina světa. I tady je hráčovým úkolem proletět deset branek, což nevypadá nijak obtížně… jenže opak je pravdou, protože se to celé prakticky nedá ovládat. Jakože vůbec...
Autor: Oficiální materiály distributora
Ze zapálených lovců trofejí si občas dělají legraci i sami vývojáři. Jako ideální příklad může posloužit podvratný The Stanley Parable. V jeho remasterované edici tak můžete achievement Super Go Outside získat paradoxně za to, že samotnou hru nespustíte deset let.
Autor: Oficiální materiály distributora
Unachievable byl pak od stejných vývojářů vyloženě zdviženým prostředníkem. Tato trofej jednoduše nebyla naprogramovaná, takže neexistovaly žádné podmínky, které by hráč mohl splnit. Aby to bylo ještě vtipnější, čas od času ji náhodně vybraným hráčům poslali jen tak, za nic. Což samozřejmě opravdové lovce achievementů vytáčelo doběla.
Autor: Oficiální materiály distributora
Garry’s Mod není ani tak hra, jako spíše 3D editor, díky jeho integraci se Steamem lze ovšem i v něm sbírat achievementy. Ten nejzákeřnější z nich nese název „Yes, I am the real Garry!“ (Ano, jsem ten opravdový Garry).
Autor: Oficiální materiály distributora
Jeho získání je vlastně jednoduché, ovšem záviselo čistě na štěstí – museli jste se totiž přihlásit do hry ve stejném momentu jako sám tvůrce hry Garry Newman. Což dříve bylo vzácností, poslední dobou je to pak už vyloženě nemožné, protože autor má už dávno jiné koníčky, než hrát svou vlastní hru. A jak jste na tom vy? Lovíte trofeje nebo vám na nich nezáleží? A jaká byla případně pro vás ta vůbec nejtěžší?
Autor: Oficiální materiály distributora
