Everybody
clocks
Nejoblíbenějším „sportem“ v oblasti počítačů je bezpochyby
přetaktovávání, a není divu: koho by nelákalo vybičovat svého miláčka
zadarmo k vyšším výkonům. Přetaktovávání procesorů (CPU) před léty
zpopularizoval zejména Thomas Pabst na svém serveru Tom’s Hardware Guide a dnes už
o overclockingu slýcháváme mluvit i lidi, kteří k počítačům
přičichli jen velmi zdaleka. Najde se dost jedinců, kteří na přetaktovávání
nevraží a zásadně se k němu nepropůjčují – mezi argumenty, které
uvádějí, je zejména zkrácení životnosti přetaktovaných komponent a někdy i
jejich hrozící zničení. Mnohým z nás však dělá dobře zjišťovat výkonové
rezervy našeho silikonu a jemně si počítač vyladit až k horní hranici
jeho možností.
Pentium 4 – současný
overclockerský šampión
Pro toho, kdo chce v současné době získat
z procesoru největší absolutní přírůstek rychlosti, je jednoznačným
favoritem Pentium 4, a to modely postavené na nejnovějším,
0,13mikronovém jádře Northwood. Toto jádro debutovalo v procesoru
Pentium 4 2,2 GHz, nicméně Intel plánoval (a už
i dokonal) přechod několika (nominálně) pomalejších Pentií 4 na jádro
Northwood. Tak dnes máme na trhu overclockersky velmi zajímavé modely
s frekvencemi 1,6, 1,8 a 2 GHz – ovšem
pozor: stále se prodávají i stejně taktované verze postavené na
0,18mikronovém jádře Willamette! Staré péčtyřky nemá cenu kupovat hned
z několika důvodů, z nichž většina je zřejmých už při pohledu na
parametry použitých jader:
Nové jádro Northwood: cache L2 512 KB, frekvenční strop cca 3 GHz, napětí 1,5 V
Ze specifikací jader plyne mj. toto: Northwood je na stejné frekvenci výkonnější (větší cache L2) a poskytuje daleko víc prostoru k přetaktování – další výhodou v tomto směru je i nižší napětí jádra. V neposlední řadě jsou také northwoodovská Pentia 4 stejně drahá nebo levnější než jejich starší protějšky. Pentia 4 s novým jádrem Northwood poznáte tak, že za jejich modelovým číslem se nachází písmeno „A“ (např. 1,8A).
Vzhledem ke standardně zamčenému multiplikátoru intelovských procesorů jsou ideální takové modely, které umožňují přechod na nejbližší vyšší „bezpečnou“ frekvenci FSB (bezpečnou frekvencí rozumím takovou frekvenci FSB, při níž běží sběrnice AGP a PCI na svých nominálních hodnotách). U výše zmíněných Pentií 4 to znamená přechod z FSB 4x100 MHz na 4x133 MHz, takže bychom teoreticky mohli získat z původních modelů takovéto frekvence: 1,6GHz => 2,13, 1,8 => 2,40 a 2,0 => 2,67.
Který model
zvolit?
Webzin SharkyExtreme provedl příslušné
testy a jejich výsledky jsou velmi příznivé. 1,6GHz Pentium 4 bylo
schopno dosáhnout 2,13 GHz i bez zvyšování napětí jádra; limitním FSB
pro tento model bylo FSB 143 MHz (2,29 GHz), ovšem už s napětím
1,6 V. 1,8 GHz model také dosáhl na 2,40 GHz bez zvyšování
napětí; po zvýšení na 1,65 V se podařilo docílit stabilních
2,6 GHz. 2 GHz model se nepodařilo dostat na FSB 133 MHz – nejvyšší
metou bylo 127 MHz. Zde vidíte, jak si přetaktované procesory vedly
v 3DMarku2001 SE; neporovnávejte však 1,6 a 1,8 GHz procesor mezi
sebou, protože oba běžely na jiných základních deskách (1,6: i845D, ATI Radeon
8500 taktovaný na 290/290, 1,8: SiS 645DX, VisionTek Xtasy GeForce4 Ti 4600).
Z výše uvedeného celkem jednoznačně vyplývá, že nejlákavějším modelem je Pentium 4 1,8 GHz, s nímž by mělo být 2,4 GHz (o celých 600 MHz víc oproti nominální frekvenci!) prakticky zajištěno. Jako čipset základní desky Sharky doporučuje právě použitý SiS 645DX, který oficiálně podporuje FSB 133/533 MHz a paměti DDR333. Přeji hodně úspěchů při vašich overclockerských pokusech, a pokud máte s Pentiem 4 v této oblasti nějaké zkušenosti, neváhejte a podělte se o ně s ostatními v diskusním fóru.
Zdroj: SharkyExtreme
