Ondřej Martinů – První polovina letošního roku nebyla, co se herních novinek týká, nijak zásadně přelomová, ale i tak se dá říci, že jsem si ji docela užil. Z menších her mne opravdu bavilo Rogue Legacy 2 (číst recenzi na Bonuswebu), které se ukázalo být jako opravdu důstojný nástupce prvního dílu. The Stanley Parable: Ultra Deluxe (číst recenzi na Bonuswebu) pak předvedl přesně to, co jsem od tohoto rozšíření očekával, tedy spoustu nového obsahu a humorných situací.
Ačkoliv jsem si z letošních velkých her chtěl zahrát i Dying Light 2 a Ghostwire Tokyo, pořád jsem se k nim nedostal. Titul mé zatím letošní nejlepší AAA hry tedy dostává Horizon Forbidden West (číst recenzi na Bonuswebu), a to zaslouženě, jelikož je to opravdu poctivé open world RPG s důrazem na příběh a také parádní next-gen grafikou a animacemi. Pro ty, kteří hráli jedničku, je to prakticky povinnost.
Co však ještě musím na závěr zmínit, je naprosto famózní modifikace na Gothic 2 s názvem Chronicles of Myrtana. Ta vyšla v půlce loňského prosince a ačkoliv jde tedy technicky o loňskou záležitost, plné dohrání jsem stihl až v průběhu ledna. Musím opravdu smeknout před autory, jelikož takhle ohromnou vlnu nostalgie ve mě žádná jiná hra s odkazem na starší titul nevyvolala. Oceňuji, že Chronicles of Myrtana přidala pár významných vylepšení, které moderní hráč ocení. Zároveň jsem si však při hraní připadal, jako kdyby šlo jen o jeden ze starých dílů, který jsem nedopatřením vynechal. A to byl prostě famózní zážitek.
Jan Lysý – Upřímně řečeno jsem v první polovině roku 2022 nehrál zase tolik her, které by mi „nedovolily“ odtrhnout se od obrazovky, ale pár takových, které jsem si užil naplno, se naštěstí našlo. Například střílečka Tiny Tina’s Wonderlands (číst recenzi na Bonuswebu), která s roztomilostí sobě vlastní kombinuje mou oblíbenou sérii Borderlands s absurdními fantasy prvky. Nenudil jsem se ani u Lego Star Wars: The Skywalker Saga (číst recenzi na Bonuswebu), které považuji za jednu z nejlepších Lego her vůbec. A v poslední době jsem se se rád ponořil do zábavné retro mlátičky Teenage Mutant Ninja Turtles: Shredder’s Revenge (číst recenzi na Bonuswebu). Na původním seriálu jsem vyrůstal a velmi rád jsem si jeho kouzlo připomněl, ostatně tato hra ho zachytila na výbornou.
Ondřej Zach – Nejvíc jsem si letos užil špičkovou 3D hopsačku Kirby and the Forgotten Land (číst recenzi na Bonuswebu), kterou je radost hrát nejenom sólo, ale hlavně v kooperaci. Je skvěle přístupná i pro děti, sám jsem se ovšem slušně zasekl na objevování tajných míst a sbírání figurek. Velkou radost mám i z Teenage Mutant Ninja Turtles: Shredder’s Revenge (číst recenzi na Bonuswebu), které mi nejenom připomněla, jak jsem kdysi po škole sledoval původní seriál, ale i zašlou éru hraní na arkádových automatech. Doma hrajeme ve dvou nebo ve třech a paráda! Rád jsem se na osm hodin vrátil do loňského Lost Judgmentu, který se dočkal velmi dobrého příběhového rozšíření The Kaito Files (číst recenzi na Bonuswebu). A pak tu jsou noví Pokémoni: Arceus (číst recenzi na Bonuswebu), kteří to zkusili jinak než obvykle a vyšlo to.
Honza Žďárský – Na tuto anketu se vždy moc těším. Je pravda, že v průběhu roku zatím nevyšlo velké množství her, přesto je možné vybrat několik z nich, které v pozitivním smyslu vyčnívají. V seznamu mých 3 nejlepších letošních her se samozřejmě nachází Elden Ring (číst recenzi na Bonuswebu). Dále bych zmínil druhé díly k Dying Light a Horizonu. Pokud bych si měl vybrat jen jednu z nich, asi bych si spíše vybral Horizon Forbidden West, byť Elden Ring se opravdu povedl. Z hlediska hratelnosti šli tvůrci cestou vylepšování fungujících herních mechanismů z prvního dílu a ne další objevování Ameriky.
Honza Kouba – První polovina roku přinesla několik pro mě pamětihodných titulů. Mezi ty nejlepší patří japonská podivnost Ghostwire: Tokyo (číst recenzi na Bonuswebu). Veterán Mikami slušně povolil uzdu fantazii a nádherně prolnul japonský folklór a městské legendy. Mám rád bizarní asijské filmy a Ghostwire: Tokyo mi svou atmosférou mnohé připomněl. Příběh a hratelnost sice trochu pokulhávají, ale i tak jsem hru doslova hltal. Vydařený kousek je i Horizon Forbidden West, typické pokračování zavedené značky – hezčí, větší, epičtější. A jako milovník strategií jsem s úsměvem na rtech utopil desítky hodin v novém dílu Total War: Warhammer III. Vysoko nad tím vším ovšem ční novinka od FromSoftware – Elden Ring. Čekal jsem od hry hodně, ale to, co jsem dostal, předčilo veškerá má očekávání. Elden Ring je obří a jeho fascinující svět mě vtáhl tak, že mě asi jen tak nepustí.
Honza Srp – Přiznám se, že jsem ty nejzvučnější hity jako Elden Ring, Dying Light 2 nebo Horizon Forbidden West ještě nehrál, nějak nenacházím síly pustit se do dalších ohromných otevřených světů. Hrou roku tak pro mě je zatím Syberia: The World Before (číst recenzi na Bonuswebu), až překvapivě aktuální adventura, o které se nebojím říct, že se minimálně vyrovná legendárním prvním dílům. Mám v plánu si ji ještě jednou zopáknout, až vyjde do češtiny lokalizovaná konzolová verze.
Překvapivě mě pak chytlo i Gran Turismo 7 (číst recenzi na Bonuswebu) s ideálně nastavenou mírou realističnosti a velmi motivační kariérou postupu. A do třetice jsem se pak výborně pobavil u hororu The Quarry (číst recenzi na Bonuswebu), který je přesně tak zábavnou béčkovou vyvražďovačkou, jak jsem doufal.