První část článku si můžete přečíst na Bonuswebu zde.
Eternal Darkness: Sanity’s Requiem (2002)
Příběh kultovního akčního hororu a jedné z nejlepších her na GameCube se točí kolem prastaré knihy vázané v lidské kůži. Hlavní hrdinka tuhle relikvii nachází ve starém opuštěném domě po svém dědečkovi. Když se k ní přiblíží, spustí se jí vidina daleké minulosti: v ní se význačný starořímský generál nechá pohltit mocí knihy a stane se nemrtvým posluhovačem děsivého boha dlícího kdesi v jiné dimenzi. Povědomé? Ale jistě.
Hra dodnes exceluje ve stylu vyprávění příběhu, kdy postupně ovládáte všechny pro děj důležité charaktery, včetně hlavního záporáka. Mimořádně zajímavá je také vnitřní mytologie hry s velice propracovanou hierarchií bohů, polobohů a démonů (Podobně jako u Cthulhu.) a pak nečekaně komplexním systémem kouzlení pomocí run, jejichž kombinací si vytváříte nová kouzla, s často i pro vás fatálními efekty.
Necronomicon: The Dawning of Darkness (2001)
Určité nepřiznané prvky mýtu Cthulhu najdeme dnes téměř v každé třetí hře na Steamu. Ale jen málo z nich je věrných původním příběhům. Necronomicon z roku 2001 je jednou z nejvěrnějších interpretací. Bohužel ale také jednou z nejhorších her na tomto seznamu.
Adventura sledovaná z pohledu očí hrdiny se hraje nachlup stejně jako o osm let starší Myst. Děj je zajímavý a hra exceluje ve vyvolávání pocitu opuštěnosti. To ale není ani tak zásluha autorů, ale spíš omezenosti zastaralého enginu hry. Ten dokázal generovat pouze statické obrazovky bez jakékoliv animace nebo čehokoliv „živého“. Na druhou stranu je díky tomu Necronomicon dodnes dost děsivou a stísňující hrou. Navíc hodně dlouhou, obtížnou a s hádankami, jejichž řešení vám zabere ne minuty či hodiny, ale týdny.
Call Of Cthulhu: Dark Corners Of The Earth (2005)
Na tuhle kombinaci několika žánrů z prostředí Innsmouthu se čekalo neuvěřitelně dlouho, přesněji od roku 1999. Příběh detektiva Jacka Walterse má spád i dnes a třebaže druhá polovina hry je až zbytečně akční, legendární scénu prchání před rozzuřenými obyvateli městečka má dodnes v paměti každý. Na to, že byl Call Of Cthulhu vyvíjený přes šest let, byl poměrně krátký, ale střídáním plíživých, akčních a vyšetřovacích pasáží si vás dokázal získat.
Z dnešního pohledu je rozhodně zajímavý systém ošetřování zranění (různé druhy poškození bylo třeba léčit různými způsoby) a pak prvek strachu. Když jste dlouho koukali na nějaké monstrum, tlející tělo nebo do hluboké propasti, narůstal v postavě strach. Když už ho bylo příliš, mohl hrdina začít křičet a prozradit se, rozostřil se mu pohled a nezřídka dokonce umřel na zástavu srdce. Hra byla přijata poněkud vlažně, ale žánr ovlivnila na roky dopředu. Třeba s oním konceptem strachu si od té doby hrálo vícero titulů, že?
Darkness Within (2007 a 2010)
Darkness Within, je pro mě srdcová záležitost. Tahle série dvou adventur si s tematikou Cthulhu hraje poněkud volně, ale všechny její esenciální prvky zde najdete a bijí do očí. Vše začíná tajemnou vraždou (jako vždy) a děj se točí kolem osoby zmizelého vyšetřovatele Loatha Noldera. Hlavní hrdina se pomalu propadá do šílenství plného nočních můr, kultů a krokodýlích lidí. Obě hry precizně budují atmosféru, ačkoliv s odstupem zjistíte, že první díl je jednoznačně lepší. A to i přesto, že je technicky mnohem zaprášenější.
Zatímco první část se hraje velmi podobně jako zmiňovaný Necronomicon z roku 2001 (ačkoliv kvalitou je DW daleko, daleko před ním), díl druhý je již plně 3D a nabízí volný pohyb podobně jako třeba Amnesia. V každém případě, pokud máte rádi výzvy v podobě obtížných, ale smysl dávajících puzzlů a hledáte hru s atmosférou, která vám zaleze pod kůži, sérii rozhodně zkuste. Pro mě osobně je moment, kdy mám po dlouhých hodinách poslouchání nahrávek děsivých zvuků vlézt do studny, ve které byly nahrávky pořízeny, jedním z nejmrazivějších momentů vůbec.
Sherlock Holmes: The Awakened (2007)
Sherlock Holmes a Cthulhu? Že to nedává žádný smysl? Ne, nedává, ale přesto jde o jednu z nejlepších holmesovských adventur. Vše začíná opilým indiánem/zahradníkem, který zmizel jednomu gentlemanovi z centra Londýna. Brzy se ukáže, že neodešel dobrovolně, a když pod jistým skladem v přístavu Holmes s Watsonem objeví rituální místnost, je zle. Začíná divoké vyšetřování plné klasických metod: měření velikosti otisků bot, analýza jedovatých rostlin z Amazonie, převlek za bezdomovce, vloupání se do ústavu pro duševně choré a neustále rýpání do Watsona, který nechápe, proč děláte to, co děláte.
The Awakened byl v sérii zjevením z několika důvodů. Za prvé je to rozhodně nejtemnější díl s nejlepší atmosférou. Také ukázal, že skloubit dvě absolutně odlišná fiktivní univerza nemusí dopadnout postmoderně a špatně. A nakonec to nejlepší: slavného detektiva, symbol racionality, hra postavila proti iracionálnu a nepochopitelnému zlu. Že to mezi nimi jiskří, na to vezměte jed.
The Last Door (2014)
Epizodická série The Last Door je zástupcem nezávislých her v tomto článku. Od první minuty hraní víte, že autoři Lovecrafta milují. Vše je tomu podřízeno. Děj na začátku dvacátého století, podivný kult, úmrtí, prostě všechno. Ovšem, místo chobotnice jménem Cthulhu zde bojujete proti děsivému havranímu monstru, které žije za tajemným Závojem a každého uvrhne do hlubokého šílenství.
S hrdiny, za které postupně hrajete, cestujete po celém světě a nakonec se podíváte i za samotný Závoj. Hratelnost je klasická, ale atmosféra je v pravdě vynikající (neuvěřitelné vzhledem k tomu, že hra běží v rozlišení snad 100 x 100 pixelů). Navíc, jednotlivé hádanky a scény nepostrádají originální nápady a mnohdy vás překvapí, jak chytré jsou. Negativem může být snad pomalejší tempo, ale na to už musíte být při tom pátrání po uctívačích zapovězených bohů zvyklí.
The Black Tome (2014)
Nemůžu si odpustit jednu či dvě hry zdarma, které se tematikou Cthulhu inspirují a které mi za ta léta uvízla v paměti. The Black Tome je akční adventura viděná z ptačí perspektivy (trošku připomíná Hotline Miami). Při pohledu na ni byste ji asi přešli, ale to by byla velká chyba.
The Black Tome
The Black Tome
Hlavnímu hrdinovi se pokazí auto a je nucený vyhandlovat od obyvatel rybářské vesnice novou autobaterii. Jenže, zrovna je noc a všichni počestní občané jsou zamknutí a vyděšení ve svých domech, protože kromě kultistů se tady po ulicích prohánějí také prapodivná vodní monstra. The Black Tome je skutečný survival horor s úžasnou atmosférou. Máte minimum nábojů, ukládat lze jen u psacích strojů a pohled na zombie a jiné příšery vás pomalu zabíjí. „Léčit“ se můžete pitím whisky (jak jinak) a pícháním morfia.
Jak se bojuje proti „skoro“ nesmrtelným příšerám si můžete vyzkoušet tady.
TRIHAYWBFRFYH (2014)
Hru s šíleným názvem The Rapture Is Here And You Will Be Forcibly Removed From Your Home si můžete také vyzkoušet zdarma. Jde o krátkou adventuru (spíš simulátor chození, jak se občas nepěkně říká) v níž se nad krásnou krajinou objeví obrovský, světlo neodrážející útvar, snad černá díra. Vy máte jen pár minut na to, abyste se po krajině prošli a poslechli si všechny profesionálně namluvené útržky z Lovecraftovy povídky Barva z vesmíru. O nic jiného nejde, ale hra exceluje (dokonce více, než jakýkoliv jiný titul) v navození oné tak specifické atmosféry. Na to, že hru dohrajete za deset minut, ve vás stihne vyvolat pocit odloučení, smutku, vděčnosti, strachu a především tušení neodvratitelné zkázy. V jistém směru tak jde o nejautentičtější hru v tomto článku.
Narazili jste tady alespoň na jednu hru s tématem Cthulhu či jiným dílem H.P. Lovecrafta, která vám vyklouzla z paměti? Nebo vás naopak napadají další? Je jich mnoho a na všechny se dostat nemůže, ale třeba vás napadne taková, na kterou jsme všichni ostatní kolektivně zapomněli, stejně jako na ona všemocná monstra, která trpělivě vyčkávají hluboko pod zemí na svou příležitost zase vládnout nad světem.
