Metal Slug je ikonická herní série, jež započala svou pouť v devadesátých letech minulého století na coin-opech. V tehdejší době šlo o nepřehlédnutelnou akci, kterou jsme si s velkou chutí připomenuli při návštěvě Muzea her.
Zatím posledním přírůstkem je dobrodružství v Metal Slug Tactics (dále jen MST), u něhož se přitom zaměříme na PS5 inkarnaci. Na první pohled jde o taktické nebo též strategické RPG, ovšem se silnými roguelite obrysy. MST sice zvládnete pokořit za pár hodin, nicméně i poté sluje spoustou možností a lákadel, proč to zkoušet opakovaně. Současně tu však jsou aspekty citelně srážející výsledný dojem a herní prožitek.
MST je po technické stránce neuvěřitelně nevyladěný počin. Kvůli častým bugům bych jej hanlivě přejmenoval na Metal Bug Tactics. Je pro mě záhadou, že tvůrci ani po roce nedokázali řadu zásadních chyb opravit a minimálně na mnou testované verzi pro konzoli PS5 se na zcela pravidelné bázi vracely excesy, znemožňující její dokončení. Nemohu v tomto kontextu nevzpomenout PS5 podobu Baldur’s Gate 3 (dále jen BG3).
Proč o ní tady mluvím? Protože právě BG3 pro mne osobně představuje nejvíce zabugovanou videohru, s jakou jsem kdy měl tu čest. Dlužno v téhle smutné souvislosti zmínit, že např. legendární RPG sérii TES jsem nikdy nehrál.
Jedním dechem ale musím říct, že jsem v BG3 univerzu strávil přes 800 naprosto skvělých hodin a navzdory výše řečenému ji považuji za jednu z nejlepších her, tudíž je ostří mé kritiky do velké míry otupeno. Bohužel jinak je tomu u MST a zamrzí to tím spíše, že oproti BG3 jde vlastně o jakousi herní jednohubku. S vkusnou retro stylizací, která jí rozhodně sluší, ale tím více umocňuje rozpaky nad technickou stránkou.
Mezi drobná pochybení lze v MST zařadit občasné zpomalování běhu hry, pro což mám jako starší člověk docela pochopení. Pro návrat zmizelého hrdiny z obrazu či obnovení výzbroje pak stačil prostý reset.
Ovšem pokud se mi hra opakovaně zasekla a po nutném restartu byl celý dosavadní progres v kampani ztracen, přišel čas i na test funkčnosti mého kardiovaskulárního systému. Tvůrci de facto povýšili zdejší roguelite koncept na úplně novou úroveň, leč málokdo jej ocení. Koneckonců dosavadní oficiální ticho po pěšině stran prodejních úspěchů MST také o lecčems vypovídá.
Nápad není špatný, ale…
Přitom základní myšlenka je přitažlivá, navíc se povedlo zachovat původního ducha hry, do čehož je možné zahrnout i tradiční zápletku a osoby v ní participující. Takže nastala zřejmě vhodná chvíle připomenout, co MST obsahuje po herní stránce.
Pro kampaň máte k ruce vámi vybranou trojici hrdinů, tvořících váš úderný oddíl. Ten postupně prochází čtyřmi různými oblastmi, každá sestává ze tří standardních misí, po čemž následuje střet s bossem. Závěrečná oblast je kratší a přímočařejší a finálové setkání s hlavním bossem uzavírá kampaň, po níž se mohou zpřístupnit extra hrdinové, nabízející fungl nové způsoby řešení problémů.
Zejména díky unikátním dovednostem, jež se vždycky šiknou v obrazech plných nepřátelských pixelů. A současně i velice důležité interakce, kde jsou na předním místě rozličné zídky umožňující krytí, oddalující eventuální ocenění až in memoriam.
Na rozdíl od vašeho premiérového vstupu se při dalším hraní může finále otevřít mnohem dříve. Nicméně vstoupit do něj nepřipravení, s ohledem na zvyšující se obtížnost, je troufalé. Vhodná volba misí může napomoci v lepším a rychlejším vývoji hrdinů, jakkoliv je tato část hry trochu nahodilá a navrch limitovaná nemilosrdným pravidlem, že zaváhání při plnění jakékoliv mise znamená konec a okamžitý přesun na začátek kampaně. Oceňuji rozmanitost úkolů, v nichž sice zpravidla půjde o anihilaci nepřátel, ale narazíte i na vážně interesantní varianty, jako je ozbrojený doprovod, obrana NPC či přežití po dobu jasně vymezeného počtu kol.
Problém však tkví v tom, že spousta věcí je tu poněkud nečitelných a musíte na ně přijít sami neradostným systémem pokus-omyl. Což se při žánrovém zařazení MST jeví dosti nefér. Nemluvě o určitých pasážích, jako je vysloveně běžecký souboj s prvním bossem, které jsou prostě čistokrevný opruz. Zkrátka i z hlediska samotného hraní MST místy klopýtá.
Na druhou stranu puzzloidní rámec kolového bojování kvituji s povděkem a navzdory mé kritice má MST co nabídnout hráčům, kteří rádi přemýšlejí. Kvalitní součinnost vašeho oddílu, vycházející mimo jiné z precizního načasování dovedností přítomných hrdinů, dokáže totiž leckdy nabídnout potřebnou satisfakci a to se počítá.
Metal Slug Tactics je zajímavé taktické RPG prezentované ve stylovém grafickém hávu a ve zcela neúprosných roguelite podmínkách. Dokáže překvapit svým chytrým konceptem a řadou pěkných nápadů. Bohužel to celé sráží značná nedoladěnost, dílem herní a potom především technická. Časté a přitom zásadní bugy dostávají hru do pozice nákupu, tedy minimálně na konzoli PS5, který ani po roce nelze úplně doporučit, což je v dnešní době docela tristní skutečnost!




























