Pro jejího tvůrce Jordana Mechnera to přitom nebyl první herní projekt a jeho předchozí titul Karateka týdny trůnil na žebříčku nejprodávanějších her v USA. Oba tituly přitom vznikaly pro vydavatelství Brøderbund, kterému Karateka s půl milionem prodaných kusů vydělala obstojný balík peněz.
Mechner si přitom nebyl jistý, jestli další hru po Karatece vůbec chce vyvíjet. Jeho snem bylo stát se hollywoodským scenáristou. Říkal si proto, že další rok strávený vývojem hry jeho plány jen odloží.
Vnitřní zápas je obzvláště patrný z publikovaného deníku The Making of Prince of Persia, kde Mechner píše: „Za dobu, kterou mi zabere tvorba nové hry, bych mohl napsat tři scénáře. A... herní průmysl umírá. Karateka mi dost možná vydělá jen 75 tisíc dolarů, a to je na vrcholu žebříčků.“
„Neexistuje žádná záruka, že nová hra bude tak úspěšná. Ani záruka, že za pár let ještě bude existovat trh s počítačovými hrami,“ napsal si Mechner do deníku v červenci 1985. A to tehdy předpokládal, že příští projekt bude mít hotový za rok.
Mechner se přitom s Karatekou hned napoprvé trefil do černého. Během studia na vysoké škole se totiž během hodin filmové historie dozvěděl o technice zvané rotoskopie.
Ta je založená na ručním překreslování filmových rámečků. Mechner díky tomu pro Karateku a později i pro Prince z Persie dokázal vytvořit realističtější animace, než jaké byly v té době zvykem.
Bojovka Karateka tak v kombinaci s nápaditým návrhem uspěla. A i navzdory faktu, že to byl hit, se Mechner s vydavatelstvím Brøderbund musel handrkovat o podmínkách spojených s další hrou.
Otec mu radil, aby se Jordan zřekl zálohy, platu i záruky, že vydavatelství hru skutečně publikuje. Cílem bylo smluvit co největší podíl ze zisku.
Když na vyjednávání skutečně došlo, Mechner žádal o dvacet procent. Manažer Brøderbundu však tvrdil, že si takovou odměnu nemohou dovolit, a že je realističtější hovořit o patnácti procentech. Mechner nakonec souhlasně kývl.
Mechner si přitom v úvodních fázích práce nebyl jistý, jestli úspěch Karateky vůbec dokáže zopakovat. Zažíval proto noci, během kterých nemohl spát.
„Všechny ty detaily, které hra bude vyžadovat... působí tak úmorně. Jak jsem to s Karatekou dokázal? Nemůžu si vzpomenout a nejsem si jistý, že to dokážu znovu,“ napsal si do deníku.
Nakonec se rozhodl, že bude pracovat na titulu zasazeném do Asie. Prostředí se ve hrách objevovalo jen vzácně a Mechner projekt pracovně nazval Bagdád. První příběhové koncepty Brøderbund příliš neoslnily, během diskusí o nich však vznikl nový pracovní název Prince of Persia.
Indiana Jones jako předloha herní náplně
Jednou z hlavních inspirací se stalo prvních deset minut filmu Indiana Jones a dobyvatelé ztracené archy. Indy se v úvodu tak tak vyhýbá smrtelným pastem a proklouzává pod zavírajícími se dveřmi. A přesně takový je celý Prince of Persia.
Odehrává se v prastaré Persii, když se Sultán vydá válčit do cizí země. Toho zneužije čaroděj Jaffar, který se chce zmocnit vlády. Brání mu v tom však sultánova dcera, kterou Jaffar uzamkne do věže a přikáže jí, aby se stala jeho ženou. Jinak do hodiny zemře.
Bezejmenného hrdinu ve stejnou dobu uvrhnou do žaláře pod palácem. Tím hrdinou je hráčova postava, která se během šedesáti minut musí vymanit z kobek a osvobodit svou milovanou princeznu. Kromě pastí mu cestu komplikuje řada stráží, ale i jeho vlastní stínový dvojník.
Prince of Persia zahrnoval řadu prvků, které vás napoprvé překvapily. Například zabití stínového dvojníka, které zabilo i vašeho hrdinu.
Jako předloha pro protagonistovy animace posloužil Jordanův bratr David, kterého Jordan natočil pobíhajícího ve velikých bílých kalhotách. Prince of Persia však měl mít lepší grafiku než Karateka a Mechner tak nejprve musel vymyslet, jak zlepšit postupy při využití rotoskopie. V rámci her to totiž byl jeho unikátní postup.
Vývoj hry na poměry 80. let zabral neuvěřitelné čtyři roky a výsledek se na pultech obchodů objevil teprve v říjnu 1989, kdy vyšel pro počítače Apple II.
Titul nebyl okamžitým komerčním úspěchem, tomu napomohl teprve jeho převod na celou řadu dalších platforem. A dnes je zdrojový kód hry volně k dispozici. Mechner ho totiž objevil při úklidu v roce 2012 (čtěte více).
Titul nakonec uspěl a z Prince of Persia se stala populární série, kterou v průběhu let rozšířilo dalších devět dílů. V Hollywoodu navíc vznikl i vcelku obstojně hodnocený film Princ z Persie: Písky času, na jehož scénáři se podílel i Mechner.
Za zmínku stojí také fakt, že první díl Assassin’s Creed původně vznikal jako příspěvek do série Prince of Persia. Jeho protagonistou však měl být odlišný hrdina a vydavatelství Ubisoft se nakonec rozhodlo hru přejmenovat, a dalo tak vzniknout zcela nové značce.
