Osmijádro "Made in China"
Evropský trh zaplavují již několik let levné čínské výrobky. V nejlidnatější zemi světa se vyrábí také velká část počítačových komponent renomovaných výrobců. Nyní to ale vypadá, že právě sem se přesune i část výroby procesorů. Za novými procesory však nebude stát Intel ani AMD, nýbrž Čína samotná. Tamní vláda totiž uvolnila velké finanční prostředky na vývoj až osmijádrových procesorů. Proniknou tedy procesory "Made in China" i do našich domácností?
Dalo by se říci, že vývoj vlastních procesorů není pro Čínu ničím novým. Před honosnými plány na osmijádro se jim podařilo vytvořit už dva nepříliš výkonné procesory. Podobně jako Intel v nedávné historii označoval procesory názvem Pentium a číslem, které označovalo jeho generaci, Čína schovala svůj procesor pod název Loongson. Nově uvolněné procesory tak budou hned generace Loongson3. Co se ale stalo s generacemi předchozími?
Předchozí dvě generace procesorů Loongson (používá se i označení Godson) nedopadly nikterak slavně. První verze byla vypuštěna už v roce 2002, byla 32bitová a pracovala na 233MHz. Intel a AMD v té době prodávaly procesory, které převýšily výkon Loongsonu1 hned pětkrát. Loongson2 se po prvním fiasku objevil až na počátku letošního roku a dal by se přirovnat ke slabšímu Sempronu. Propagace procesoru i jeho dostupnost byla však natolik nezvládnutá, že si na jiném než čínském trhu své místo nenašel.
Třetí generace Loongsonu však může být o něčem úplně jiném. Čína totiž převzala původní myšlenku IBM a Intelu, kdy více relativně slabých jader má být cestou k vysokému výkonu. Výsledkem mají být dvě verze Loongsonu3 a to se čtyřmi nebo hned osmi jádry. Podle deníku ZD Net by dokonce mělo dojít k určitému přerozdělení jader na čistě výpočetní a grafická. Systém práce tak bude velmi podobný budoucím procesorům Core i7 a Cell. Procesor bude vyráběn na 65nm technologii a vzhledem k ohledům na spotřebu od něj nelze očekávat vysoké frekvence. Osmijádro taktované na 1,2GHz by mělo v budoucnu zkonzumovat jen 20W energie.
Problém Loongsonu3 bude ale v podpoře klasických operačních systémů. Architektura těchto procesorů totiž původně vznikla jako čistě 64bitová. Vývojáři začali nad zpracováním programů napsaných pro dnes běžnou platformu x86 přemýšlet teprve nedávno. Výsledkem tak bude mikroprocesor se složitou instrukční sadou. Do původní architektury x64 je pro plnou podporu současného softwarového vybavení potřeba přidat dalších téměř 300 instrukcí.
Procesor se pak bude s největší pravděpodobností přímo integrovat na základní desky, které se budou kompletovat taktéž v Číně. Zodpovězena je už i otázka toho, kdo vlastně bude pro čínské procesory vyrábět čipsety. Své služby nabídl výrobce SIS, který nedávno opustil trh s klasickými čipsety. Výroba je v této části světa opravdu levná a tak lze předpokládat, že i cena tohoto procesoru bude mít strop mnohem níže než mají procesory Intelu a AMD.
Výkon nového mikroprocesoru lze bohužel odhadnout jen stěží. U takovéto vícejádrové architektury záleží totiž především na provozovaných programech. Je jasné, že výkon bude slabý především v klasických x86 aplikacích, které nejsou napsány tak, aby je bylo možné zpracovat jinak než jediným jádrem. Software pro velký počet jader však již začíná pomalu klepat na dveře a o jeho větší rozšíření se postará v budoucnu především Intel s AMD.
Nový čínský procesor má být podle plánu dostupný v průběhu příštího roku. A proč vlastně Čína investuje nemalé finance do drahého vývoje procesorů? Oficiálním stanoviskem je snaha o nezávislost na dodavatelích ze západu. Přestože se připravuje i várka čipů na jiné než čínské trhy, není příliš pravděpodobné, že by náš trh napřesrok tyto čipy zaplavily. Pokud se podaří vyrobit výkonný procesor, vstoupí na trh velmi kontroverzní výrobce a současní dva leadeři se budou muset vyrovnat s novou konkurencí.
Ergonomická myš na hry
Zatímco poslední operační systémy Microsoftu si nepochvalují zdaleka všichni uživatelé, hardwarové produkty tohoto monopolu patří dlouhodobě k těm nejlepším, jaké lze sehnat. Hardware Microsoftu je proslaven svou ergonomií a v poslední době začíná být populární i mezi hráči. Na trhu se tak objevila řada produktů Microsoft SideWinder, ke které nyní přibude nová herní myš SideWinder X8.
SideWinder X8 není rozhodně první myší ve své kategorii (nedávno byl uveden model SideWinder X5), ale přichází s velkou změnou snímacího zařízení. Zatímco ještě donedávna měla každá správná herní myš laser, dnes se výrobci vracejí k používání LED diod a v to případě Microsoftu k modré vlnové délce. Ukázalo se totiž, že laser snižuje počet povrchů, na kterých lze myš používat. Microsoft v rámci vlastního marketingu nazval toto vylepšení BlueTrack a k modré LED diodě přidal i nový optický systém.
Nový typ senzoru se Microsoftu vcelku povedl. Snímané rozlišení bude možné přepínat prý téměř plynule a "za letu" přímo při hraní. Mezními jsou tentokrát hodnoty 250 a 4000dpi. Aktuální hodnota DPI je pro názornost zobrazována na displeji, který je přímo součástí myši. Při hraní se na něj bude ale dívat zřejmě málokdo.
Microsoft slibuje použitelnost téměř na jakémkoliv povrchu. Tomu není podřízen jen optický systém, ale i segmenty, na kterých se myš pohybuje. Ty jsou obvykle vyráběny z gumy, ale pohyb s nimi nemusí být na každém povrchu příjemný. Z tohoto důvodu dodává Microsoft k myši celou sadu segmentů pro různé povrchy, které jsou snadno zaměnitelné.
Použitá kombinace LED diody a optiky se vyrovná s přetížením 75G, což podle Microsoftu odpovídá pohybu sejmuté dráze tří metrů za jedinou sekundu. Datový tok, se kterým myš pracuje, může za použití nejvyššího rozlišení prý dosahovat k maximální propustnosti USB 2.0 (tedy 480Mb/s). Myš ovšem nemusí být k USB po většinu času vůbec připojena, je totiž vybavena bezdrátovou technologií podobnou klasickému WiFi. Bezdrátová komunikace mezi myší a počítačem probíhá v pásmu 2,4GHz a nemusí proto právě zlepšovat příjem internetu přes WiFi.
Kombinace rychle snímaného rozlišení a vyšší datové toky se poněkud nepříjemně projevují na spotřebě myši. Při hraní vydrží podle oficiálních údajů myš v provozu okolo 30 hodin. Tento údaj je však naprosto limitní a podle prvních testů začínají hráči pociťovat, že něco není v pořádku, už po patnácti hodinách provozu. Vývojáři Microsoftu si byli tohoto problému patrně vědomi a tak je myš možné připojit k počítači i kabelem. Ten má speciální clipový konektor, který lze rychle připojit. Dobrou funkcí je také nabíjení baterií umístěných v myši, které je realizováno přímo z počítače.
SideWinder X8 se na našem trhu objeví v průběhu příštího měsíce a prodávat se bude za 1500Kč. Není to cena nikterak malá, ale dala se očekávat. Za produkty Microsoftu se obecně platí více a v ceně je navíc zohledněn fakt, že SideWinder X8 je teprve druhou myší, která používá technologii BlueTrack.
Tři nové grafiky AMD se zajímavou cenou
AMD v těchto dnech začíná doplňovat mezery v řadě grafických karet Radeon HD4xxx. Na trh se tak dostane několik cenově zajímavých modelů, které budou ale poměrně odlišně zvládat grafiku ve hrách. Tři nové modely nesou označení HD4550, HD4650 a HD4670 a již nyní začínají komplikovat prodej konkurenčních karet nVidie.
HD 4550 bude levná grafika pro nenáročné uživatele. Ačkoliv bude mít grafický výkon ještě na docela rozumné úrovni, očekává se od ní spotřeba pouhých 25Wattů. Z technických specifikací AMD zatím mnoho neprozradila a tak lze pouze konstatovat, že karta bude založena na některé mutaci jádra RV7x0, které bude vyráběno 55nm výrobním procesem. Jelikož se jedná o levnou kartu, bude jádro obsahovat nižší počet stream procesorů – tentokrát jen 80. Přesná prodejní cena doposud stanovena nebyla (spekulace hovoří o ceně 38Euro), ale ví se, že se karta poprvé dostane na trh 30. září.
Výkonově pro hráče poněkud zajímavější bude dvojice Radeonů HD 4650 a 4670. Tyto dvě karty již pomalu míří do českých e-shopů a nabízeny budou stejně jako HD 4550 za velmi pěkné ceny. Jejich prodej by měl začít během dvou následujících dní a již nyní je jasné, že se budou prodávat dobře (poukazuje na to především situace v zahraničí).
Opravdu levnou grafickou kartou na hry, která v případě některých výrobců působí vcelku zajímavým vzhledem, bude Radeon HD 4650. Nejvýkonnější z novinek však bude Radeon HD 4670. Obě grafiky používají jen mírně odlišné verze 55nm jádra RV730, které je přes nízkou cenu vybaveno hned 320 stream procesory.
Taktovací frekvence nebudou přímo oslnivé, přesto kartám postačují k velmi rozumnému výkonu. V případě Radeonu HD 4650 poběží jádro i stream procesory na 600MHz. K jádru pak budou připojeny prostřednictvím základní 128bitové sběrnice paměti DDR2. Právě zde je největší slabina této karty, přičemž staré paměti poběží na 1GHz. Radeon HD4650 bude dostupný buďto s 256MB nebo s 512MB paměti. Výsledným výkonem má karta konkurovat GeForce 9500GT.
Pro většinu hráčů, kteří chtějí ušetřit, je pak připraven Radeon HD4570. Karta používá obdobné jádro jako její slabší dvojník, ovšem pracuje na vyšších frekvencích a poradí si s větším množstvím paměti. Jádro zde poběží už na slušných 750MHz, přičemž paměťová sběrnice bude mít opět jen 128bitů. Tyto grafiky by ale již měly používat lepší paměti GDDR3 s referenčním kmitočtem 1746MHz. Výrobci u zde budou osazovat až 1GB paměti. Podle AMD se bude vyrábět především aktivně chlazená verze, která svým výkonem bude těsně pod konkurenční GeForce 8800GT. Prodávat by se mohla od 1500Kč.
Zdroje: AMD, Dailytech, Digit-life, Engadget, Fudzilla, Hardspell, HKEPC, Microsoft, nVidia, The Inquirer, Xbitlabs & ZD Net