Dvoujádrová verze Radeonu HD 4770
První 40nm grafická karta od AMD se měla stát horkým trhákem letošního roku. Radeon známý pod označením HD 4770 na tom není výkonově špatně a jeho oficiální představení proběhlo již v květnu. Nyní se AMD nechala slyšet, že má dojít i na dvoujádrovou verzi. Radeon HD 4770, jakožto karta určená pro širokou veřejnost, by mohla ve své dvoujádrové verzi dostihnout dnes nejrychlejší jednojádrový Radeon HD 4890.
Koncem minulého týdne uniklo do internetu prohlášení zástupců AMD o tom, že společnosti vyrábějící grafické karty dostaly nyní zelenou k výrobě dvoujádrové verze Radeonu HD 4770. Ačkoliv přesné specifikace nikdo z AMD říkat nemusí, není jasné, zda bude některá dvoujádrová varianta vůbec vyrobena. AMD totiž paradoxně právě u tohoto modelu není schopná dodat výrobcům dostatek grafických jader ani pro jednojádrové karty. Výsledkem je mizerná dostupnost karty v obchodech. Zkrátka a dobře: Radeon HD 4770 není z čeho ve velkém množství vyrábět.
Používané grafické jádro RV740 má všechny předpoklady, aby na jeho základě vznikla relativně výkonná karta s co možná nejnižší pořizovací cenou. Kromě pokročilé výrobní technologie totiž nabízí vysoké pracovní frekvence, robustní systém shaderů, pěknou spotřebu a určité rezervy v možnostech taktování. Těch lze využít snadno i za použití standardně dodávaných aktivních chladičů.
Referenční specifikace k jednojádrovému Radeonu HD 4770 neoblomně stanovily frekvenci grafického jádra a shaderů na 750MHz. Ačkoliv se karet prodalo jen málo, velké množství z nich se podařilo otestovat při taktování. S běžným chlazením tak jádro bez větších problémů snese pracovní frekvenci kolem 900MHz. Pokud vezmeme v potaz, že je na něm přítomno 640 shader procesorů, začíná se jednat o velmi zajímavý výkon.
Daní za 40nm technologii i nižší finanční náročnost je úzká paměťová sběrnice. Ta má jen 128bitů a nelze než očekávat, že bude používána i u dalších 40nm karet (tedy mimo 64bitový lowend). Výrobci na grafiky dodávají různorodé paměťové moduly, avšak v základu by měly pracovat na 3200MHz. Taktovací potenciál pak závisí skutečně přímo na jednotlivých výrobcích, ale pokud se podaří zjistit konkrétní typ pamětí, není problémem z dostupných datasheetů (parametrických přehledů výrobce) zjistit maximální pracovní frekvenci, na jakou jsou paměti vyrobeny. Například u modelu od Sapphire, který patří k nejlevnějším, je to fyzický takt 1000MHz. Efektivní frekvence je pak v případě pamětí GDDR5 na 4000MHz.
AMD se u těchto karet rozhodlo k velmi rozumnému kroku. Na Radeon HD 4770 osazuje jen 512MB paměti. Dnes je to určitě postačující a hlavně tím nedochází ke zvýšení ceny výsledné karty. U nás se pak může prodávat od 2000Kč. Problém je, že Radeon HD 4770 nelze vůbec sehnat. Je dodáván v tak malých množstvích, že se jedná o podpultové zboží a například v e-shopech se momentálně ani neobjevuje.
Radeon HD 4770x2 bude tedy znamenat především dvojnásobný problém s dostupností. Koncepce AMD počítá s použitím dvou neupravených jader RV740 v kombinaci s 1GB GDDR5. S celkovým počtem 1200 shaderů se karta může dostat výkonem velmi vysoko, avšak není jasné, zda bude mít myšlenka úspěch.
Výrobci karet jsou k vývoji tímto směrem skeptičtí, protože horké chvíle si nyní prožívají už při výrobě jednojádrové verze. Hodně se čekalo především od společnosti Sapphire, která jako jediná vyrábí Radeon HD 4850x2, ale ani zde není nic jisté. Zůstává tedy otázkou, zda bude chtít vůbec někdo výrobu dvoujádrového Radeonu HD 4770x2 vyzkoušet.
Problém lze spatřovat i v ceně. Radeon HD 4770x2 nepřijde se zázračnou cenovou dostupností a jeho prodejní cenu odhadují analytici kolem 250USD – téměř 5000Kč. V této cenové hladině je ale nabízen Radeon HD 4890 s velmi slušným výkonem. Výkon je přitom koncentrován na jediném jádru a ke koupi HD 4770x2 by se tak odhodlal jen málokdo. Podle serveru Fudzilla by se grafika od AMD měla objevit na trhu až v polovině října, tedy krátce před uvedením karet s DX11. Po uvedení tedy rychle zastará.
Pokud se přistoupí k větší výrobě Radeonu HD 4770x2 dříve, bude to znamenat prakticky zánik jednojádrové varianty. To může být pravým záměrem AMD, protože poptávka po dvoujádrové variantě by byla nižší a prodejní cena přitom o něco vyšší. Ve výsledku je to paradoxně způsob, jak dostat alespoň nějaké 40nm karty na pulty obchodů.
Google pracuje na vlastním operačním systému
Kdybychom informovali o každém nově vyvíjeném operačním systému, zřejmě by rozsah HW News nestačil. Když se do podobného projektu pustí společnost Google, nemusí se jednat o neúspěch a tak si zaslouží patřičnou pozornost. Jak se ale ukazuje, označení "operační systém" je nutné brát u plánovaného produktu Google s rezervou.
K technickým detailům nového operačního systému se vývojáři Google zatím nechtěli vyjadřovat. Většinu dostupných informací tak můžeme nalézt na oficiálním blogu Google nebo v tiskových prohlášeních jednotlivých vývojářů. Z těch se jasně dozvíme název nového systému, který leccos napovídá o jeho skutečných vlastnostech. Google totiž připravuje Chrome OS.
Základem pro nový operační systém má být současný prohlížeč Google Chrome, z něhož bude vycházet minimálně grafická podoba systému. Zástupci Google uvedli, že Chrome OS bude jednoznačně webově orientovaný operační systém. Jeho síla by měla být v jednoduchosti.
Až doposud platilo, že úspěšnost operačního systému zajišťují především aplikace tzv. třetích stran. Jedná se o společnosti, které nespolupracují přímo s vydavatele operačního systému, ale přesto vytvářejí programy a hry, které pod operačním systémem běží. Google si z toho ale nic nedělá. Chrome OS nemá prý vycházet z žádné distribuce Linuxu a ani současného OS pro mobilní telefony Android. Podpora dalších programů nebyla potvrzena, což Google kompenzoval tvrzením, že součástí Chrome OS budou aplikace Google Maps, Calendar a Gmail.
Orientace prohlížeče do internetu bude tedy značná a Google se určitě bude snažit nabídnout touto formou veškeré své služby. Zajímavé bude ale sledovat, jakým způsobem se vývojovému týmu podaří vytvořit část systému, která poběží v offline režimu. Bez připojení na internet by mohly být možnosti počítače velmi omezené. Pokud přihlédneme ke skutečnosti, že Google chce svůj OS prosadit především na noteboocích, může se jednat o vážný problém.
Úspěch by mohl mít u uživatelů, kteří považují počítač stále za kus spotřební elektroniky s jednoúčelovým zaměřením. Ti si netbook pořídí většinou s jasným záměrem a požadují od něj jen přístup na internet, přehrávač multimédií a funkci zápisníku. Je pro ně zbytečné připlácet si za licenci Windows a současně nemají dostatek zkušeností na konfiguraci a spravování Linuxu. A právě toto Google Chrome OS nabídne.
Webově orientovaných operačních systému dnes existuje celá řada. Jednou z extrémnějších variant volně dostupných verzí je kupříkladu Eye OS. Tento systém běží kompletně na serveru umístěném v internetu a uživatelé k němu přistupují prostřednictvím jakéhokoliv grafického prohlížeče webu. Nelze než doufat, že snaha Google nedopadne podobně.
LGA 775 vydrží do roku 2011
Společnost Intel v tichosti prodloužila životnost velmi rozšířeného socketu LGA 775. Zatímco původní plány hovořily o stahování již v průběhu příštího roku, nyní chce Intel udržet v prodeji procesory, základní desky i čipsety minimálně po další dva roky.
Socket LGA 775 dnes používá drtivá většina počítačů postavených na platformě Intel. Osazují se do něj totiž běžné procesory mimo herních Core i7 a mobilních čipů. Každý kdo se nyní chystal stavět vlastní počítač, řešil otázku, zda nebude lepší počkat na některý z novějších socketů. Intel však potvrdil, že bude podporovat výrobu čipsetů až do samého konce. Poslední desky s LGA775 bychom měli mít možnost zakoupit na konci roku 2011.
Podle informací serveru Fudzilla měla být hlavním podnětem pro zachování výroby snaha výrobců o podporu pamětí DDR3. V současnosti levné moduly DDR2 by měly být v příštím roce již na ústupu a u procesorů LGA 775 nenalezneme integrovaný řadič pro DDR3. Řadič pamětí je zde přidáván přímo na desku a jeho změna nebyla velkým problémem.
Intel bude prostřednictvím výrobců základních desek v příštím roce nabízet čipsety G41, G43, G45 a P45 – tedy převážně s integrovaným grafickým jádrem. Do levnější herní sestavy je pak zajímavý především P45, který se vyskytuje často v kombinaci s dvěma sloty PCI Express 16x a technologií CrossFire.
Nejlevnější základní desky s rozumnou podporou procesorů LGA 775 se u nás prodávají od 1000Kč. Za podporu DDR3 si je potřeba připlatit přibližně na dvojnásobek a velmi kvalitní desku vhodnou pro dvě grafické karty lze pořídit do 3000Kč. V příštím roce se budou současně prodávat základní desky se sockety LGA775, LGA1366 a nově přibude socket LGA1156.
Zdroje: AMD, Dailytech, Digit-life, Fudzilla, Google, HardSpell, HKEPC, Intel, Sapphire, The Inquirer Xbitlabs & ZD Net
