80ti jádrový procesor je hotov
Intel tento týden opět otevřel diskuzi o budoucnosti více jádrových procesorů. Představil totiž první výsledky a poznatky ohledně svého 80ti jádrového procesoru. První vyrobený procesor je skutečně vrcholem současné technologie a některé jeho parametry jsou vcelku nečekané. Oficiálně jsou jádra taktována na 3,16GHz. Intel ale nastínil, že proběhly pokusy i při práci s vyššími frekvencemi a to dokonce na 5GHz. Procesor se vyznačuje vzhledem ke svému výkonu velmi malou spotřebou. Při práci na 3,16GHz má spotřebu pouhých 62W. O trvalé práci na vyšší frekvenci Intel příliš neuvažuje, jelikož se tím spotřeba mnohonásobně zvýší. Výkon procesoru je 1,01 TeraFlopů. Pro bližší představu jeden z nejvýkonnějších komerčně užívaných procesorů současnosti – čtyřjádrový Intel Xeon X5355 – má výkon jen „pouhých“ 50 GigaFlopů. Intel přímo nabídl srovnání se situací před 10 lety, kdy by bylo potřeba k vytvoření stejně výkonného systému potřeba použít na sto tisíc procesorů Intel Pentium Pro. S porovnáním k dnes nejrychlejšímu počítači BlueGene/L to zatím příliš slavně nevypadá a stále by bylo potřeba okolo dvou set takových procesorů. Hlavním cílem Intelu, který vedl k vytvoření tohoto opravdu mnoho jádrového procesoru, bylo vytvořit čip s maximální datovou propustností. V konečném důsledku lze teoreticky přenést přes procesor data rychlostí jednoho terabitu za sekundu. I když Intel věří, že tento procesor dokáže pohnout dějinami, vytvořit dokonalou virtuální iluzi skutečnosti nebo počítat konfiguraci nových procesorů, druhým dechem dodává, že jeho komerční nasazení není v současné době možné. Procesor je totiž zatím jen ve stádiu vývoje, neexistují pro něj takřka žádné programy a ani operační systém. Představou Intelu je využití jako sítě počítačů na jediném čipu. V centralizované síti by se objevil jeden procesor, který by dokázal sdílet jádra podle požadavků jednotlivým klientům.
Na DirectX 10 odteď levněji
Jistě vám neuniklo, že i když se začalo rozšiřovat prostředí DirectX 10, grafickou kartu, která by jej dokázala využít takřka nikdo nemá. Je to dáno především jejich nadměrně vysokou cenou. Problému neoblíbenosti předražených karet si konečně začali všímat i výrobci. Každý se s ním však vypořádal jinak. Zatímco AMD poskytuje za vcelku přijatelných 150 až 250 dolarů grafické karty řad X1650 a X1950, nVidia se vydává cestou vlastního vývoje. Vývoj spočívá především v odlehčení GeForce 8800GT, jejíž současný model se prodává za cenu okolo 399 dolarů (tedy takřka 10000Kč). Grafika se i přes vysokou cenu prodává vcelku dobře. Dlouhodobě jí však nedokáže zajistit majoritní postavení na trhu a tak přišla nVidia na škrty. Odlehčený model GeForce 8800GT bude mít polovinu z původní 640MB paměti (jen pro pořádek tedy 320MB) a takt jádra 500MHz. Paměti budou taktovány na 1200MHz a podporovány 96 stree procesory. Výsledná grafická karta bude stát 299 dolarů. Celkově oproti původní verzi přijdou zájemci o 320MB paměti na úkor částky blížící se k 2500Kč. I tak bude GeForce 8800GT stále vcelku drahým zbožím a za 7500Kč si ji v ČR pravděpodobně mnoho uživatelů nezakoupí.
DDR3 paměti zaútočí do konce roku
Ještě jednou se dnes podíváme k Intelu. Vyjma 80ti jádrového procesoru se totiž množí informace o nové rodině základních desek Bearlike. Některé z nich by měly podle potvrzených informací přinést na trh podporu pamětí DDR3. Intel uvádí, že přípravy a samotné uvedení čipsetů pro základní desky s podporou DDR3, plánuje až na konec letošního roku. Po internetu se však jako blesk šíří fotografie internetového deníku Chile Hardware, které zobrazují pravděpodobně první základní desku s podporou pamětí DDR3, kterou vůbec můžeme vidět. Deska je založena na budoucím čipsetu Intel P35 Express. Intel garantuje u tohoto čipsetu podporu i starších pamětí DDR2. Pokud v budoucnu zatoužíte po kombinaci pamětí DDR2 a DDR3, budete mít smůlu. Situace je totiž podobná jako u desek s čipsetem podporujícím paměti GDDR2. Deska skutečně podporuje dva typy pamětí (DDR a DDR2), ale není možné tyto paměti kombinovat. Paměťové sloty zůstávají prozatím čtyři. Vzhledem k tomu, že se v současné době začínají vyrábět 1GB čipy pro paměťové moduly, Intel nepociťuje potřebu přidávat další sloty a zvětšovat tím zbytečně rozměry desky. Kompatibilní paměti navíc budou běžet na frekvencích 800MHz a 1066MHz. Intel však pracuje i na podpoře 1333MHz pamětí. Na 1333MHz poběží také FSB a to v kombinaci se Socketem T (neboli také LGA775) znamená podporu procesorů Core 2 Duo, Core 2 Quad a jen hrstky posledních Celerony. Se staršími Pentii IV bude po uvedení desek s DDR3 amen. Celkem se má v budoucnu na trhu objevit pět verzí desky s čipsetem Intel P35. Intel zatím bohužel nezodpověděl otázku, kdy se nové skvosty objeví.
Letem světem:
Poté co bylo definitivně ustanoveno externí rozhraní PCI Express přichází AMD s vlastní iniciativou vývoje grafické karty. Chce prý vytvořit další grafickou kartu postavenou na čipu R600. Tentokrát však bude určena jako pomocný adaptér pro notebooky. Má se tak spojit výkon osobního počítače s přednostmi notebooku.
V Belgii stanul před soudem zástupce společnosti Gogole. Google je žalován za porušování autorských práv. Nová Belgická vláda zvolená v září mu od té doby vyměřila pokutu 25 tisíc Euro za každý den. Prozatím tato částka dosáhla výše 3,5 milionu Euro.
Zdroje: AMD, Dailytech, Digitimes, Intel, nVIdia, The Inquirer
