Virtuální realita (VR) je stále mezi hráči spíše okrajovou záležitostí, ale zároveň pozice tohoto odvětví každým měsícem sílí a posouvá se pomalu vstříc mainstreamu. Lze si všimnout, že mnoho populárních her (No Man’s Sky, Superhot, Borderlands) má VR režimy a také že soupravy pro virtuální realitu začínají být o něco dostupnější než před pár lety. Technologický posun je samozřejmě také celkem výrazně znát.
Dnes se ovšem nebudeme zabývat dostupnými VR brýlemi, právě naopak. Měli jsme možnost totiž z hráčského pohledu otestovat jeden z nejlépe vybavených modelů od firmy HTC, předního hráče v odvětví virtuální reality. Model HTC Vive Pro sice není nejmladším, výrobce jej představil už před celým rokem a půl, ovšem vzhledem k tomu, že se tento trh nemění až tak rychle, je to stále špičkové zařízení.
Jeho předchůdce, původní HTC Vive, jsme už před třemi lety vyzkoušeli jakožto prvního zástupce novodobých spotřebních souprav pro virtuální realitu. Už tehdy nás uchvátil (více v článku Recenze virtuální reality: Přehnané sliby, nebo vytoužená revoluce?). Posun je od té doby znát, ovšem v principu fungují tyto modely prakticky stejně. A stejně jako původní Vive před třemi roky, i model Pro má bohužel velice vysokou pořizovací cenu, pokud tedy nepřecházíte z původního Vive, v takovém případě celkem znatelně ušetříte. Ale o tom dál níže. Jak se nám tedy HTC Vive Pro líbil a je to něco, o čem by měli hráči více mluvit?
Co je třeba k hraní?
HTC Vive Pro, stejně jako jeho předchůdce, potřebuje hned několik dalších zařízení ke svému fungování. Vůbec nejdůležitějším „doplňkem“ je dostatečně výkonné PC. Pokud máte doma už několik let starý stroj, který se v některých hrách zadýchá i při Full HD rozlišení, hry si s těmito brýlemi pravděpodobně moc neužijete. Ideální je takový počítač či notebook, který je připravený i na hraní v 1440p, případně mu alespoň ve Full HD nedělá problém žádný moderní titul. HTC uvádí tyto požadavky:
- Procesor: Intel Core i5-4590/AMD FX 8350 nebo lepší
- Grafická karta (minimum): NVIDIA GeForce GTX 970 nebo AMD Radeon R9 290 a lepší
- Grafická karta (doporučeno): NVIDIA GeForce GTX 1070 nebo AMD Radeon Vega 56 a lepší
- Operační paměť: 4 GB a více
- Fyzické porty: DisplayPort 1.2, USB 3.0
- Operační systém: Windows 7 SP1, Windows 8.1, Windows 10
Požadavky na vysoký výkon jsou na místě, vnitřní displej brýlí má rozlišení 2 880 x 1 600 pixelů, a ačkoliv umí i rozlišení v případě potřeby snížit, aby se dosáhlo lepších snímkovacích frekvencí, je samozřejmě vhodné využít potenciál brýlí naplno. Naše sestava s grafickou kartou AMD RX 580 a procesorem Ryzen 5 3600 se sice trochu zadýchávala, nenarazili jsme ale na titul, se kterým by si neporadila.
Dále potřebujete k provozu dva ovladače (některé hry si ale vystačí jen s jedním) a také základové stanice: jednu, pokud jen sedíte na židli u stolu, dvě, pokud se chcete pohybovat po vytyčené ploše v místnosti. Pokud si zakoupíte celý starter nebo full kit, dostanete vše potřebné k hraní v jedné krabici. Samozřejmě se však dá příslušenství kupovat i samostatně, pokud třeba něco vlastníte z předchozí generace či dokonce i jiných modelů (například od Valve). Výhodou totiž je, že staré stanice i ovladače jsou s brýlemi Vive Pro kompatibilní, takže není třeba obměňovat úplně všechno. To se dost příznivě podepíše i na pořizovací ceně.
Originální způsob hubnutí do plavek: mávejte virtuálními meči |
Jako nadstandardní prvek výbavy pak je ještě možnost přikoupit bezdrátový adaptér, jehož funkce je jasná už z názvu. Je to sice další znatelný příplatek, ovšem zbavíte se tím kabelu, který vám vždy leží na zádech, a získáte ještě větší volnost pohybu společně s menším rizikem, že o ležící kabel zakopnete. Pokud máte peníze navíc, je to velice vítaný bonus, který vám zážitek ještě více zpříjemní.
Jako poslední doplněk bychom ještě doporučili stativ pro základové stanice. Ne každý pokoj má příhodně umístěné vyvýšené plochy (regály, poličky) v opačných rozích místnosti, kam je vhodné stanice umístit. Samozřejmě máte možnost je prostě přivrtat ke zdi, ale to je možná pro někoho až příliš permanentní řešení. Vzhledem k tomu, že stanice mají běžný stativový závit, je však možností vyřešit to (např. na dočasné či přenosné hrací sestavy) takto.
První dojmy a zapojení: poradí si i nováček
Co je potřeba k hraní jsme si popsali, teď přejdeme k samotnému provozu. V první řadě musí být ovladače nabité – mají zabudovaný nabíjecí akumulátor, který se nabíjí přes konektor microUSB –, obě základové stanice zapojené do zásuvky a rozmístěné na vyvýšeném místě v opačných rozích místnosti. Stejně tak musí mít vlastní napájení i brýle, které dále ještě potřebují zapojit přes Display Port a USB 3.0. Jakmile máte toto všechno propojeno, můžete se vydat do světa virtuální reality.
Propojovací box (vlevo) a základová stanice (vpravo)
Po softwarové stránce máte dvě možnosti. Po prvotní instalaci nezbytných ovladačů a instalaci nezbytného SteamVR se pro hry můžete vydat buď do domácího Viveportu, kde si můžete i aktivovat měsíční předplatné pro přístup k široké kolekci her, či je stejně jako klasické tituly kupovat a stahovat pomocí samotného Steamu. Nám vyhovovala spíše varianta se Steamem (už jen proto, že zde máme některé klasické hry s bonusovými VR režimy), byť uznáváme, že předplatné ve Viveportu je přeci jen o něco přívětivější z hlediska toho, že nemusíte kupovat hry po jedné.
SteamVR každopádně musíte využít pro nastavení herní plochy (pokud tedy Vive Pro nepoužíváte stacionárně s jednou stanicí), což probíhá velice jednoduše: s ovladačem v ruce obejdete prostor, ve kterém se chcete a můžete pohybovat, určíte plochu a rovinu země a software se postará o optimální rozvržení. Následovně vám pak v rozhraní každé hry a programu vytyčí virtuální „mříže“, které vám napovídají, kde tato hrací plocha končí. Můžete z ní samozřejmě i vystoupit, pak ale riskujete, že do něčeho vrazíte nebo že na vás nebudou stanice vidět.
Dávejte proto pozor, že při asistenci někomu dalšímu např. při nasazování brýlí můžete sami clonit jedné ze základových stanic, takže dotyčnému se pak špatně mapují pohyby ovladačů. Pro hraní je třeba mít okolo sebe zcela volný prostor.
Samotné nastavování a připravování na hraní se nám nezdálo nijak složité, ovšem na jeden problém jsme přeci jen narazili. Pravidelně se nám od instalace všeho „potřebného“ pro VR periodicky po každé hodině používání minimalizovaly („spadly na plochu“) veškeré aktivní programy, které byly právě na PC spuštěné. Po zdlouhavém zkoumání jsme přišli na to, že viníkem je právě Viveport a jeho aktualizační služba. Po její deaktivaci už vše fungovalo tak, jak má.
V létě je z brýlí sauna
Samotné brýle dělají vše proto, aby na hlavě držely co možná nejlépe. Plastové materiály zaručují co nejnižší váhu a upevnění na hlavě pomocí šroubovacího mechanismu je snadné a skvěle drží. Vše jistí jeden popruh okolo hlavy a druhý vrchní napříč přes hlavu. HTC vyšlo vstříc i uživatelům s dioptrickými brýlemi, pro které je zde tlačítko pro jemné odsunutí displeje dopředu, čímž se vytvoří před ním víc místa. Trochu se tím ale zhorší zorné pole.
Jakmile je Vive Pro na hlavě upevněno, můžete si ještě pomocí posuvníku upravit vzdálenost mezi zornicemi (IPD), což má sloužit pro zaostření obrazu. V našem případě nebyly rozdíly v různých nastaveních tohoto typu ostření tolik výrazné, ovšem údajně je to individuální záležitost: někomu to zlepší obraz lépe, někomu ne.
Nechybí samozřejmě ani integrovaná sluchátka, která jsou rozhodně vítaným prvkem výbavy. Pomáhají vás lépe vtáhnout do virtuálního dění a zároveň se nemusíte starat, jestli kvůli popruhům okolo hlavy budou pasovat nějaké vaše vlastní. Samozřejmě máte ale možnost je odklopit a zvuk si nechat přehrávat externími reproduktory, televizí a podobně.
Jak už jsme výše naznačili, při hraní vám neustále na zádech leží kabel, na který se dá zvyknout. Ovšem zejména ve hrách, kde se často otáčíte kolem dokola či se i mírně procházíte po herním prostoru, musíte mít neustále na paměti, že se do kabelu můžete zamotat nebo o něj i zakopnout. Není to nic, co by vám vyloženě kazilo zážitek z hraní, ale možná nebudete úplně nadšeni z toho, když musíte při divoké virtuální přestřelce ještě myslet na to, že nemůžete dělat příliš prudké pohyby kolem dokola. To samozřejmě neplatí s bezdrátovým modulem, který vám zaručí absolutní volnost. Jen je třeba jej mít připojený do powerbanky, kterou si můžete upevnit například na pásek kalhot.
S čím se ponořit do virtuální reality a za kolik? Čtěte podrobného průvodce |
Teď ještě trochu k samotným praktickým dojmům. V první řadě musíme uznat, že jsme si na testování takového zařízení nezvolili zrovna nejvhodnější dobu (prostředek léta). Musíte mít totiž na paměti, že ve virtuální realitě jede váš počítač naplno, tedy hodně „topí“, zároveň se zahřívají i samotné brýle a do toho všeho se ještě sami z pohybu potíte. Během hraní se nám tak běžně povedlo znatelně zvednout teplotu v místnosti a v těch vůbec největších vedrech jsme Vive Pro raději nechali ležet.
Počítejte také s tím, že vám i po kratším hraní vznikne na obličeji celkem viditelný obtisk od pěnového polštářku okolo brýlí, což je dáno kombinací pocení obličeje a mírou utažení šroubovacího mechanismu. Nelekněte se tedy, až se krátce poté uvidíte v zrcadle. Moc proto nedoporučujeme sundat po hraní brýle a ihned vyrazit ven mezi lidi.
Opřeli jsme se o neexistující zeď
Samotné hraní je každopádně skvělý zážitek. Displeje jsou velmi jemné a oproti předchozí generaci už máme problém vnímat mřížku mezi jednotlivými obrazovými body. Jak jsme výše zmínili, kvalita obrazu samozřejmě záleží i na výkonu vaší PC sestavy, ovšem i když nemáte špičkový (jen „dostačující“ jako my) stroj, stále je to parádní podívaná.
Beat Saber
Superhot VR
Vyzkoušeli jsme spoustu herních titulů, od VR verze klasických Borderlands nebo Superhot, přes vysoce populární český Beat Saber až po perličky jako Budget Cuts nebo Vacation Simulator. Hned z kraje nám bylo jasné, že právě na stacionární hry jako je Beat Saber je Vive Pro už docela vysoký nadstandard, zato na hry kde se střídmě pohybujete (Budget Cuts, Sueprhot VR) je velmi přesné sledování ovladačů ve všech směrech jasnou výhodou.
Zatímco jiné soupravy jako Oculus Rift S nebo modely ze série Windows Mixed Reality zkrátka nevidí za vaše záda kvůli tomu, že mají místo základových stanic senzory pouze na brýlích, s Vive Pro jsme se nebáli, že by nám jeden z ovladačů přestal reagovat jen proto, že jsme jej umístili do slepého úhlu.
Job Simulator
Fruit Nijna VR
Ovladače tohoto modelu jsou sice robustnější, zato se však ale dobře drží a třeba i díky vibrační odezvě občas zapomenete, že místo meče nebo pistole držíte v ruce jen kousek plastu. Na jedno nabití vydrží zhruba na 6 až 8 hodin hraní. Samotné ovládání je samozřejmě individuální u každého herního titulu, ale nenarazili jsme na žádný, který by se nám s tímto modelem ovládal nějak špatně.
Přidáme opět trochu praktických postřehů, které ovšem už nejsou vázané na dojmy z HTC Vive Pro, ale spíše z virtuální reality jako takové. Hned několikrát se nám povedlo pokusit se opřít o neexistující předmět, načež jsme museli rychlou reakcí zabránit pádu na zem. Sem tam se nám ve víru akce povedlo opustit herní zónu, načež jsme vráželi do židlí nebo pohovek v pokoji. Ačkoliv virtuální světy ještě zdaleka neoplývají fotorealističností, brýle vás do nich stejně mnohdy zcela vtáhnou natolik, že zapomenete na ten skutečný svět.
Budget Cuts
Vacation Simulator
Psali jsme už o tom, že někteří lidé používají virtuální realitu jako pomocníka pro udržení fyzické kondice či hubnutí (více v článku Originální způsob hubnutí do plavek: mávejte virtuálními meči) a musíme ještě jednou potvrdit, že se mnohdy skutečně pořádně zapojíte. Nemluvíme teď jen o Beat Saberu, který patří mezi ty náročnější hry na fyzičku, ale třeba i o akčních titulech, kdy musíte natahovat tětivu luku, rychle mířit zbraněmi do různých směrů a uhýbat se střelám a podobně. Občas můžete z virtuální reality zamířit rovnou do sprchy.
Vyplatí se?
Vynášet verdikt nad takto specificky zaměřeným zařízením, které je navíc špičkou daného odvětví paradoxně není vůbec jednoduché. HTC Vive Pro nás ohromilo svými možnostmi (a to ještě existuje lepší model, který vám i snímá pohyb očí) a zobrazovacími schopnostmi, byť nás pohled na cenu kompletní sestavy vždy vrátil zase na zem.
Text jsme začínali tím, že virtuální realita má ambice zamířit do mainstreamu, ovšem stále se nachází ve spíše přechodném stavu, kdy teprve vznikají specifická lákadla, které hráče budou zajímat, než aby to byla vyložená povinnost. Stále je to vedle profesionálního a vývojářského užití záležitost spíše nadšenců, kteří jsou ochotni si připlatit za exkluzivitu právě té rozrůstající se kolekce her, které stojí za pozornost. Díky možnostem, jaké nabízí Vive Pro jak hráčům, tak vývojářům her se však toto herní odvětví mění každým měsícem a skutečně míří ke stavu, který osloví i větší masu lidí.
Než se tomu tak stane je však třeba akceptovat fakt, že za tyto zážitky se připlácí. Pokud jste nováček, ovšem vlastníte dostatečnou PC sestavu, připravte si 31 tisíc korun za starter kit (Vive Pro, 2x starý typ ovladače a základové stanice) případně 36 tisíc za full kit (Vive Pro a 2x nová verze ovladačů a stanice). Pokud už máte vše nezbytné okolo a chcete si zakoupit jen samotné brýle, vyjdou vás na 22 tisíc korun. Bezdrátový adaptér pak vyjde na dalších 9 tisíc korun. V různých slevových akcích se dají tato zařízení sehnat i o několik tisíc levněji.
