Co to vlastně jsou hry na hrdiny, neboli hry v hlavní roli? Vám, kteří hry na hrdiny hrajete, nemá smysl tento termín vysvětlovat, ale aby se ostatní dostali alespoň trochu do obrazu, označím prozatím hry na hrdiny zjednodušeně jako papírovou, stolní či zkrátka „nekompjůtrovou“ obdobu RPGček, která znáte ze svých počítačů. Přičemž je samozřejmě jasné, že hry na hrdiny obecně nevznikly podle počítačové předlohy, ale bylo tomu právě naopak. Když koncem osmdesátých let začala vznikat první počítačová RPGčka (budu je označovat jako CRPG, tedy Computer Role Playing Games), brala si za svůj vzor právě hry na hrdiny, ve svých počátcích převážně hry z fantasy prostředí.
Hra na hrdiny je dobrodružství, které se odehrává převážně pomocí fantazie všech zúčastněných. Neznamená to, že si každý vymýšlí, co chce, ale na rozdíl od počítačových RPGček je nutno pořádně zapojit svoji představivost. Každý hráč ovládá svého hrdinu a snaží se jednat tak, jak považuje za vhodné. Speciální postavení v partě lidí hrajících nějakou hru má tzv. Pán hry (označovaný jako Dungeon Master, Pán jeskyně, Game Master a podobně, říkejme mu GM). GM je tím, kdo celou hru připravuje. Pokud bych měl použít analogii z CRPG, představuje vlastně celý tým autorů. Vymýšlí svět, ve kterém se celá hra bude odehrávat, vytváří nehráčské postavy (NPC) a hlavně připravuje jednotlivé zápletky a dobrodružství, která budou moci hráči prožít. Zároveň pak celou hru řídí, takže postupně odkrývá hráčům příběh, mluví jménem ostatních osob, podle jednání hráčů vyhodnocuje jednotlivé situace, a stará se také o „technické“ stránky hry, jako jsou kostkové hody všech nehráčských osob přidělování zkušeností a podobně. Tohle přiblížení je samozřejmě velmi zjednodušené, ale GM si zkrátka předem připraví podklady pro hraní a v závislosti na nich a na své úvaze říká hráčům, se kolem jejich postav děje, co vidí, co jim kdo říká a podobně. Analogicky pak hráči ostatním popisují jak se jejich postavy chovají, co dělají, říkají nebo třeba jak se tváří a co plánují. Je vcelku jasné, že v podstatě nelze připravit všechny předem možné situace, do kterých se mohou hráči dostat. Dobrý GM by měl být nejen pečlivý a nápaditý v přípravě dobrodružství, ale hlavně by měl umět pohotově improvizovat.
Dejme tomu, že v nějakém fantasy dobrodružství družina hráčských postav získá hůlku s několika otočnými kroužky, jejichž správná kombinace by měla otevřít vstup do starobylé hrobky, kterou postavy chtějí prozkoumat. Postavy znají účel hůlky, ale neznají správnou kombinaci a GM vcelku logicky předpokládá, že se ji budou snažit získat, a už má připraveno malé dobrodružství v zapomenutém chrámu, na jehož oltáři lze z tajuplné mozaiky správné nastavení hůlky vyčíst. Postavy se však mohou rozhodnout, že místo hledání chrámu zajdou do velkoměsta a pokusí se najmout nějakého mocného čaroděje, který tajemství hůlky rozluští pomocí svých detekčních kouzel. Co udělá GM? Pokud má alespoň trochu připravenu mapu světa a vládne dostatkem fantazie, může z cesty do města udělat další dobrodružství (přepadená kupecká karavana a unesené děti, které je nutno zachránit ze spárů banditů dřív, než je prodají do otroctví; setkání se starým druidem, který si stěžuje na obra pustošícího jeho les; zájezdní hostinec, jehož majitel se v noci mění ve vlkodlaka a tak dále a tak dále). Když se postavy dostanou do města, má GM opět spoustu možností, jak příběh rozvíjet. Může vše jednoduše nechat proběhnout tak, jak si hráči/postavy naplánovali, ale může také hráčům situaci různě zkomplikovat. Město může být uzavřeno kvůli morové nákaze, čaroděj nemusí být vůbec k zastižení nebo nechce být rušen, hůlka může být postavám ukradena členem místního cechu zlodějů. Ať tak či tak, před hráče to staví další problémy, které je nutno vyřešit…
Jak už jsem řekl, hraní her na hrdiny je závislé hlavně na fantazii a nápaditosti všech zúčastněných. Při hraní je samozřejmě nutné použít několik herních pomůcek, převážně různých kostek, vhodné je také používat doplňky jako jsou mapy, náčrtky, případně miniaturní figurky usnadňující orientaci v bojových i jiných situacích. Pokud se hráči chtějí do postav skutečně vžít a hru si co nejlépe vychutnat, měli by o nich mít dokonalý přehled, nejlépe formou osobního deníku. Ten by měl obsahovat vše, co známe z CRPG, tedy inventář, dovednosti, vlastnosti, zkušenosti a podobně, je ale dobré zapisovat si i důležité informace, jako je minulost postavy, kontakty a přátelé, plány do budoucna, záliby, zvyklosti a mnoho dalších věcí.
Hraní by rozhodně nemělo vypadat jako monolog GM a občasné hození kostkou ze strany hráčů. Hráči tvoří příběh stejně jako GM, a to svými nápady, plány, barvitým popisem chování své postavy (které by mělo být v souladu s charakterem postavy, jelikož je něco jiného hrát zásadového paladina či potrhlého mága) a hlavně dodržováním logiky tam, kde pravidla selhávají. Ani ty nejlepší herní systémy totiž nezaručí pěknou hru a zábavu, pokud hráči budou hledět jen na čísla a neustále na kalkulačce počítat, co je z hlediska číselných hodnot postavy nejvýhodnější. Malá poznámka (a inspirace) pro zkušenější hráče: schválně zkuste hrát tak, aby přehled o přesných hodnotách vlastností a dovedností postav měl jen GM – při tvorbě postavy jsou známy jen přibližné hodnoty, jako např. „nadprůměrná síla“, „průměrná inteligence“ apod., v boji pak GM neoznamuje zranění za 5 hitpointů, ale „bolestivý zásah do ramene, který ti však dovoluje bojovat dále“, nějaký čas po zlepšení útočného čísla (ať už tréninkem či bojovými zkušenostmi) pak může GM oznámit „říkáš si, že od chvíle, kdy jsi opustil rodnou vesnici, nabyly tvé údery na přesnosti“ atd. Není to můj nápad, ale přišel s ním Kalf, (nejlepší GM, který kdy chodil po Zemi) a rozhodně stojí za vyzkoušení (ten nápad, ne Kalf, i když ten vlastně taky, minimálně jako GM :o)).
Herních systémů, které se od sebe liší zejména prostředím (fantasy, současnost, cyberpunk, sci-fi, horor a podobně) a pravidly, je ve světě opravdu hodně. Kromě provařených komerčních her vzniká ještě větší množství amatérských výtvorů, tedy vlastních systémů navržených různými nadšenci. Ve většině případů platí, že se jedná o kompromis mezi věrohodností výsledků různých situací a složitostí pravidel. U nás v Česku je ve většině specializovaných obchodů s fantasy a sci-fi literaturou obvykle možno sehnat alespoň nějakou hru ze čtveřice Dračí Doupě (originální český produkt), Dungeons And Dragons, Shadowrun nebo GURPS. Kromě těchto u nás relativně známých her existuje samozřejmě celá řada další, namátkou Call of Cthulu, Star Trek či různé odrůdy hry Vampire.
Kromě těchto klasických her na hrdiny existují také hry knižní, kdy pomocí jedné knihy můžete prožít předem připravené dobrodružství. U nás je myslím celkem populární série gamebooků od autorské dvojice Steve Jackson & Jan Livingstone. Když už mluvím o hrách na hrdiny, asi bych měl zmínit i jejich speciální odrůdu, tzv. LARP – Live Action Role Playing. To jsou vlastně dobrodružství hraná na živo, od fantasy akcí spojených s historickým šermem přes honby na upíry v nočních městských ulicích až třeba k simulaci pobytu v protiatomovém krytu. Sám jsem se osobně s touto oblastí her na hrdiny nesetkal, ale co vím z doslechu, jedná se o extrémní zábavu, kterou může většina „normálních“ lidí považovat za dost velkou úchylku.
Možná to z tohoto článku není příliš patrné, ale hry na hrdiny jsou úžasná zábava, to mi věřte. Odvažuji si tvrdit, že ani nejlepší CRPG doposud nedosáhlo kvalit dobrého posezení nad hrou na hrdiny. K tomu je ovšem zapotřebí parta lidí, kteří jsou alespoň trochu schopni ponořit se do herního světa a věrohodně zahrát své postavy. Oproti hraní na počítači zde máte opravdu neuvěřitelně svobodné možnosti jednání (omezené jen vaší představivostí a Game Masterem, případně pravidly), můžete se daleko více soustředit na věci týkající se minulosti či „volného času“ vaší postavy a neocenitelná je i interakce mezi hráči, i když některá online CRPG se již snaží tyto klady také přebrat. Na rozdíl od CRPG zde samozřejmě neuvidíte na vlastní oči krajinu zalitou ranním sluncem, zatuchlé podzemní kobky či draka, který se na vás střemhlav řítí z nebes. Co však nevidíte, můžete si představit. Pokud je GM dobrý vypravěč, je vaše fantazie ten nejlepší obraz, jaký můžete mít. Záleží to jen na vás…
Dnešní článek rozhodně neměl být popisem herních systémů, ale spíš obecným přiblížením do úžasného světa hrdinských her. Zhruba v týdenních intervalech vám přineseme další články, které budou již zaměřeny na konkrétní herní systémy a pro zájemce o tento druh zábavy by mohly být i jakýmsi vodítkem při rozhodování, jakou hru na hrdiny by chtěli vyzkoušet.
