ANKETA: Vyberte vašich deset nejlepších her dekády

Zvolte deset nejlepších her uplynulé dekády, tedy kousky, které vyšly mezi roky 2010 a 2019. A dejte si klidně na čas, vše promyslete. Vybrat deset her totiž nemusí být tak snadné, jak se na první pohled zdá. Ale hlavně: vybírejte srdcem a ne podle obecného mínění.

Ondřej Martinů

Zaklínač 3: Krev a víno

1. Zaklínač 3 s datadisky
2. Portal 2
3. Assasin’s Creed: Origins
4. Hollow Knight
5. Bioshock Infinite
6. The Last of Us
7. Control
8. Binding of Isaac
9. Dishonored
10. Beat Saber

Jako absolutní hru dekády prohlásím třetího Zaklínače, u kterého však mají na mé volbě největší zásluhu obě naprosto skvělé DLC. Portal 2 má tak těsné druhé místo. Sérii Assassin’s Creed sice zbožňuji celou, ovšem vybrat nejkvalitnější díl posledních deseti let (vzhledem k těsně vyššímu stáří dvojky) je celkem snadné: Origins. Ve zbylém výčtu pak nesmí chybět kouzelný Hollow Knight, stovky hodin strávené v asi nejlepší roguelike hře Binding of Isaac nebo Beat Saber, který mne přesvědčil o tom, že virtuální realita má naději stát se mainstreamem.

Ondřej Zach

Super Mario Galaxy 2

1. Super Mario Galaxy 2
2. Super Mario Odyssey
3. Mario Kart 8 (Deluxe)
4. Uncharted 4: A Thief’s End
5. Zaklínač 3: Divoký hon
6. The Legend of Zelda: Breath of the Wild
7. Diablo 3 v době při vydání expanze
8. The Last of Us
9. World of Warcraft: Mists of Pandaria
10. Pokémon Go

Dlouho jsem váhal, zda dát na první místo Super Mario Odyssey nebo Galaxy 2, ale nakonec jsem se přiklonil ke Galaxy 2, protože mi přijde o něco ucelenější. A také vyšel dřív a překypuje nápady i z dnešního pohledu. Mario Kart 8 Deluxe je pro mě naprostá návykovka, jednoznačně nejlepší díl v sérii, a tajně doufám, že se na Switchi dočkáme regulérního devátého dílu. Nebo alespoň dalších nových tratí do osmičky. Uncharted 4 skvěle kombinuje akci, průzkum, příběh a tajemno tak jako žádná jiná hra. Zmiňuji i Diablo 3, nad nímž řada lidí zlomila hůl (a přiznejme si, že oprávněně), ale Blizzard z něj podle mého nakonec vykřesal výbornou hru, k níž se průběžně vracím. U World of Warcraft: Mists of Pandaria se lidé ošívali kvůli „pandám“, ale zpětně je to naprosto nedoceněná expanze. Blizzard tehdy dokázal vystavět poutavý příběh a řada lidí ještě dnes vzpomíná na zpracování všech povolání.

Jan Srp

The Last of Us: Remastered

1. The Last of Us
2. Life is Strange
3. Outlast
4. Alien Isolation
5. Mass Effect (2)
6. Metro: Exodus
7. Wolfenstein: The New Order
8. Soma
9. Spec Ops: The Line
10. Death Stranding

Myslím, že z mého výběru je jasné, že před nelineární hratelností a velikými otevřenými světy preferuji „zážitkové“ hry se silným příběhem. Při vší úctě ke GTA V (jeho humor se často potácí za hranicí trapnosti), Zaklínači 3 (rozbitý soubojový systém, který dělá hru moc jednoduchou i na nejtěžší obtížnost) a hrám od Nintenda (nikdy jsem je moc nehrál) mám prostě radši tituly, do kterých se na pár (desítek) hodin ponořím a vychutnám si je najednou, než ty, které mi vydrží půl roku a ještě z nich většinu ani nevidím. Až na Mass Effect jsem všechny výše zmíněné dohrál stylem „žádný spánek, žádní kamarádi, žádná rodina“. (Ještě že podobných nevychází příliš.) Mimochodem dvě z nich jsou z loňského roku, takže s úpadkem herního průmyslu na mě nechoďte. Co se týče většiny titulů jsou mé důvody asi očividné, na spoustu z nich jsem ostatně napsal i recenzi. Tak jen pár slov k těm „kontroverznějším...“

Outlast je extrémně explicitní horor, který vrší jednu dechberoucí situaci za druhou a nemá slabý moment. Alien: Isolation je nejlepší stealth hra, kterou jsem v životě hrál a jeho neskutečná gradace si nezadá z filmovou předlohou. Soma nabízí dokonale vypointovaný sci-fi příběh, navíc obsahuje chytré hádanky, které už se v dnešní době nenosí. A Spec Ops? Dokonalý důkaz toho, že hratelnost na počítačových hrách opravdu není tím nejdůležitějším. Mrazivý válečný příběh povyšuje tuto jinak tuctovou střílečku na nezapomenutelný zážitek.

Jakub Žežule

NieR: Automata

1. NieR: Automata
2. Bloodborne
3. Mass Effect 3
4. To the Moon
5. Persona 4: Golden
6. Uncharted 4: A Thief’s End
7. Red Dead Redemption 2
8. Batman: Arkham Knight
9. Journey
10. What Remains of Edith Finch

Řadím se k těm, kteří tvrdí, že NieR: Automata se po stránce příběhu stal tím, čím měl být Metal Gear Solid 5. Je to zkrátka epochální dílo plné šokujících zvratů, depresivních filozofických otázek a vyladěné hratelnosti. Okabeho soundtrack bývá pravidelně řazen do výběru toho nejlepšího, co kdy kdo pro hry složil. Za recenzi, v níž jsem hře ve zvrácené snaze o přehnaně objektivní kritiku udělil mrzkých osmdesát procent, si při každé příležitosti neopomenu sypat popel na hlavu. 

Dále platí, že pokud bychom hledali nejvýznamnější hru desetiletí, jež herní průmysl ovlivnila jednoznačně pozitivním způsobem, patrně bych hlasoval pro Dark Souls. Ale jelikož se jedná o osobnější výběr, dávám na druhé místo lovecraftovský Bloodborne, který je přece jen působivějším a vybroušenějším titulem. V případě Persony netvrdím, že je zlatá edice čtvrtého dílu na PS Vita lepší než aktuální pětka pro PS3 a PS4, ale jelikož s dohráním druhé zmíněné čekám až na letošní kompletní vydání Persony 5: Royal, rozhodl jsem se ve výběru férově držet toho, který jsem projel do konce. Kromě Mass Effectu, prvních Dragon Age a série Final Fantasy jsem v žádné jiné hře nepotkal tak sympatickou partu hlavních hrdinů jako tady, a co do struktury bychom originálnější RPG hledali jen velmi těžko. O rozporuplném přijetí Mass Effectu 3 anebo Arkham Knighta se tu nechci rozepisovat, ale prostě platí, že se jedná o mé nejoblíbenější díly z daných sérií. To samé platí o RDR2 a Uncharted 4, jež považuji za nejlepší hry od jejich tvůrců. V žebříčku zastoupenou trojici indie her doporučuji alespoň omrknout, ani jedna z nich totiž nestojí ani moc času, ani moc peněz. 

Jan Lysý

Mortal Kombat

1. Mortal Kombat (2011)
2. Mass Effect 2
3. Doom
4. Borderlands 2
5. XCOM: Enemy Unknown
6. Marvel vs. Capcom 3: Fate of Two Worlds
7. Injustice 2
8. Torchlight II
9. Assassin’s Creed Odyssey
10. Diablo 3

Jsem si vědom toho, že v mém přehledu chybí některé kultovní projekty, ale holt svému hernímu srdci neporučím a někdy mě víc baví tituly, které jsou považovány za dobré, ale ne zlomové a ne projekty, u kterých často mnozí roní slzy štěstí a hlásají, že jde o revoluční počin.

O prvním místě jsem vůbec nemusel přemýšlet. Bojovky jsou mým oblíbeným žánrem a mou srdcovou záležitostí je série Mortal Kombat, takže restart z roku 2011 je pro mě jasnou volbou. Ale skvěle mě pobavilo několik dalších „vzkříšených“ legendárních značek, u jejichž předchůdců jsem v mládí trávil spoustu hodin. Ať už je řeč o Doomovi, Wolfensteinovi nebo XCOMu.

Dost kontroverzní asi bude uvedení Diabla 3. První dva díly jsem opravdu „žral“ (tak zástupci mé generace popisovali to, že je něco hodně bavilo) a jsem si vědom toho, že spoustu fandů jedničky a dvojky trojka zklamala a chápu proč, zpočátku jsem také nebyl nadšen, ale postupem času jsem hře přišel na chuť a užil jsem si ji.

Pokud jde o Assassin´s Creed, tak bych si asi nedovolil tvrdit, že Odyssey je nejlepší díl ze série, ale pro mě byl díky zasazení do starověkého Řecka nejzábavnější. Přece jen, jako dítě jsem četl Staré řecké báje a pověsti 10x do roka…

Petr Zelený

Mass Effect 2

1. Mass Effect 2 (2010)
2. The Elder Scrolls V: Skyrim (2011)
3. Diablo III (2012)
4. Grand Theft Auto 5 (2013)
5. South Park: The Stick of Truth (2014)
6. The Witcher III: Wild Hunt (2015)
7. XCOM 2 (2016)
8. Divinity: Original Sin II (2017)
9. Assassin’s Creed Odyssey (2018)
10. Sekiro: Shadows Die Twice (2019)

V první řadě musím říct, že jsem si vůbec neuvědomil, před jak dlouhou dobou některé z her na mém seznamu vyšly - především druhý Mass Effect a také páté Elder Scrolls. Také jsem chtěl hry rozprostřít rovnoměrně přes celou dekádu a nedávat jen tituly, které vyšly nedávno a mám je tedy ještě v živé paměti. A samotného mě překvapilo, nakolik mému soukromému žebříčku vévodí RPG - jasně, hry na hrdiny mám rád odjakživa, ale přesto jsem trošku zaskočený. Z logiky věci se spousta skvělých titulů do této top ten nevešla. Dělat podobné žebříčky je prostě zrádné vždycky a nevyhnutelně dochází ke zkreslení. Každopádně doufám, že dekáda následující bude minimálně tak nabitá jako ta právě skončená. Anebo vlastně možná nabitá méně, protože už nepařím zdaleka tolik jako před nějakými pěti, deseti lety.

Jan Kouba

Amnesia

1. Amnesia: The Dark Descent (2010)
2. SOMA (2015)
3. Sunless Sea (2015)
4. Everybody’s Gone to the Rapture (2015)
5. The Witcher 3: Wild Hunt (2015)
6. Bloodborne (2015)
7. God of War (2018)
8. Beat Saber (2018)
9. Death Stranding (2019)
10. Disco Elysium (2019)

Za tuhle dekádu se urodilo spoustu nezapomenutelných titulů. Her, které nějakým způsobem posunuly žánry nebo je přímo vybudovaly. Výbuch srdcových záležitostí pro mě představuje rok 2015, kdy vzniklo mnoho her, na které nedám dopustit. Každá je něčím zcela unikátní. Ať již atmosférou, konceptem nebo neotřelým přístupem. Mou vášní se staly i takzvané walking simulátory, které samotné by vystačily na další seznam. Doufejme, že originálních počinů nás čeká dost i v dekádě následující a že pokrok nebude jen otázkou technologickou, ale i tvůrčí. Pokud něco roky 2010-2019 ukázaly, tak to, že stále je co objevovat.

Dan Jarocký

Grand Theft Auto V

1. Grand Theft Auto V
2. The Witcher 3: Wild Hunt
3. Mafia 2
4. L.A. Noire
5. Forza Horizon 4
6. Metro Exodus
7. Wolfenstein The New Order
8. Brothers: A Tale of Two Sons
9. Assassin’s Creed IV: Black Flag
10. Batman: Arkham City

V uplynulé dekádě jsme se dočkali rozmachu mobilního hraní, pokračující expanze multiplayerových titulů a výrazného nárůstu her, které disponuji velkým otevřeným světem. Na mém seznamu je ostatně nadvláda open worldu jasně patrná. Hned úvod minulého desetiletí přinesl silný trojlístek v podobě druhé Mafie, L.A. Noire a Batman: Arkham City. K Mafii a L.A. Noire se díky jejich osobitosti pravidelně dodnes vracím. Batman: Arkham City zase zabodoval precizními mechanismy, výborným soubojovým systémem a absencí jakékoli výraznější chyby.

Rád bych dále vyzdvihl Assassin’s Creed IV: Black Flag, který se od ostatních dílů série dostatečně odlišuje a společně s druhým dílem představuje v mých očích to nejlepší, co dosud bylo pod značkou Assassin’s Creed vytvořeno. Proti všem trendům stojí Wolfenstein: The New Order, jenž má i přesto vše, co by výborná střílečka měla mít. Obdobnými vlastnostmi si mě naprosto získalo stále ještě čerstvé Metro Exodus. Jako fanoušek závodních her bych si vyčítal, kdybych nezmínil Forzu Horizon. Vývojáři z Playground Games totiž dokázali během pouhých osmi let přinést čtveřici ultimátních arkádových závodů, jejichž kvality posunuly celý žánr o výrazný kus vpřed.