Sobota 8. srpna 2020, svátek má Soběslav
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Sobota 8. srpna 2020 Soběslav

Socialismus počítačové hry nesnášel, často byly o hubení komunistů

aktualizováno 
Ceny počítačů před převratem mnohonásobně převyšovaly plat a bylo pro ně prakticky nemožné koupit hry, přesto v Československu vznikla vcelku živoucí komunita hráčů. O situaci před a krátce po sametové revoluci jsme pohovořili s novinářem Michalem Rybkou.

Počítač Amstrad PPC 512 | foto: Michal Rybka

Rybka pro herní média psal již v devadesátých letech a vývoj tuzemské scény bedlivě sleduje. Vzpomenout si na něj mohou čtenáři časopisů SCORE a Level, kam jako redaktor dlouhodobě přispíval.

Rybka také ve spolupráci se společností Alza provozuje muzeum herních zařízení, které lze bezplatně navštívit v centrále firmy v pražských Holešovicích. Objevíte tam kousky vyrobené v rozpětí let 1975 až 1995.

Jak to bylo s hraním na konzolích před revolucí?
Před převratem to bylo jednoduché, konzole se nedaly sehnat prakticky vůbec. Občas se dalo dovézt něco ze Sovětského svazu, kde vznikaly klony televizních her. Ale to bylo velmi vzácné. Předchozí režim počítače poměrně ignoroval a díval se na ně jako na nutnost, aby mu Západ neutíkal. Koncept her socialistickým soudruhům unikal úplně.

Podle mého názoru z oficiálních míst vůči počítačovým hrám panovala velká antipatie. Zpočátku proto, že kapitalistické hry byly často o hubení komunistů. V Green Beret, nebo Rambo 2 střílíte vietnamské soudruhy. Chápu proto, že s tím režim měl problém.

Začal proto vytvářet vlastní socialistické herní soutěže z nichž jedna mě zaujala, jmenovala se Buduj a chraň socialistickou vlast. Se spolužáky jsme v rozjaření přemýšleli, jak by to sakra mělo vypadat. Jestli budete ve stylu Tetrisu stavět zeď a ze samopalu následně střílet po amerických bombardérech... Vážně nevím.

Michal Rybka u zlomku své technické sbírky

Michal Rybka u zlomku své technické sbírky.

Takže se dá říct, že oficiální postoj režimu byl odmítavý?
Přesně tak, situace spojená s dovozem her nebyla nic moc. Dostaly se k nám videohry kapesní, jako Nu pogodi (Jen počkej zajíci), které byly neuvěřitelně populární. Jinak tu konzole moc nebyly. Ale počítače ano, ty byly potřeba. Dovážely se většinou individuálně ze Západu. Když jste měli kontakt, příbuzní vám něco přivezli. Často to nejlevnější, Commodore 16, Atari 600XL, klon Spectra. Co bylo, to bylo.

A vozili si tedy lidé počítače hlavně kvůli hraní?
Lidé záhy objevili, že počítačové hry jsou zábavné. Zatímco režim na to nepřišel v podstatě do roku 88, nebo 89. Těsně před pádem zjistil, že by s tím něco měli dělat. Že hry hraje tolik dorostu, že by je neměli nechat hrát úplně cokoliv. Ale předtím šlo hlavně o to vůbec nějaké počítače pořídit. Pro průmysl, pro školství... A v tomhle směru jsme byli nesmírně zpoždění. Nejméně pět, spíše deset let za Západem.

Muzeum počítačů, her a konzolí

Muzeum počítačů, her a konzolí

Jak to s počítačovým hraním tehdy vypadalo?
Vypadalo to hrozně jednoduše. Přivezl jste si počítač, řekl jste hurá, nastartoval to a pak přemýšlel: „Co s tím?“ Začal jste v okolí hledat někoho, kdo s vámi hry vyměnil. Začaly okolo toho krystalizovat kluby, kde si lidé tituly vyměňovali.

Byly tu kopírovací party, které lze považovat za začátek české pirátské scény. Někteří lidé s tím začali i obchodovat stylem: „Okopíruju vám disketu za korunu. Mám nejnovější hry.“ Z řady těchto lidí se po převratu stali velmi úspěšní obchodníci a dodnes jejich jména můžete dohledat v těch starých inzerátech.

To zní jakoby oficiální distribuce neexistovala.
Nic takového vážně nebylo. Vůbec. Softwarem se režim téměř nezabýval. Vím dokonce i o případu, kdy socialistický podnik okopíroval software, který vznikl v jiném podniku. Někdo jim tam přinesl počítač na opravu, oni si stáhli data a program pak sami začali nabízet. Na distribuci v socialismu můžete zapomenout. Civilizace a prodej her začaly až po revoluci.

Počítač TK 90X

Počítač TK 90X

Jestli to správně chápu, nedostatkem konzolí před převratem je dána dynamika českého trhu. Tedy, že jsou tu konzole menšinová záležitost.
Jednoznačně. Hry na konzole se nedaly kopírovat, případně to šlo velmi těžko. A zároveň nebylo možné si tu něco koupit. I když jste chtěl počítač, nevybíral jste si typ. Koupil jste, co se dalo, a teprve pak jste pro to sháněl software.

Dnes je pro lidi naprosto nepochopitelné, že jste obdobně musel postupovat, i když jste peníze měl. Já jsem rodiče lámal přes půl roku, aby mi koupili vlastní počítač. A nejdřív jsem si myslel, že za něj „jen nechtěli dát“ čtyři průměrné platy. Nakonec jsem zjistil, že by je za počítač i dali, ale nebylo ho kde koupit. Otec se nakonec dozvěděl, že v Žilině nějaké počítače mají. Jeli jsme tam proto nočním vlakem. Je to neuvěřitelné, ale dělalo se to běžně. Já vím o člověku, který si chtěl koupit auto, ale kvůli pořadníkům to v Česku nešlo. Nakonec si pro něj letěl do Košic.

Takhle vznikla naše scéna, kde lidé počítače respektují více než konzole. Díky tomu u nás existuje velká obliba PC hraní. Ta je velmi neobvyklá, v USA byly symbolem hraní vždy konzole.

Tesla PMD 85-2A

Tesla PMD 85-2A

Vím, že v tu vznikaly i klony počítače ZX Spectrum. Byly myšlené jako herní počítač?
V podstatě ano. Klony se objevily z mnoha důvodů. Tím hlavním byla cena, ale ZX Spectrum také nebylo tak patentově hlídané jako třeba Commodore. Shodou okolností to byla platforma, na které se dobře pracovalo i s kazetou.

Spectrum umělo spolehlivě a rychle nahrávat, programy se daly kopírovat i na „dvojčatech“, radiomagnetofonech se dvěma mechanikami. Právě pro ZX Spectrum tu byla dostupná spousta her a ty klony na to reagovaly.

A tušíte, proč zrovna ZX Spectrum?
Máme tu spoustu výborných autorů. Například legendárního tvůrce her Františka Fuku, který vyvíjel textovky, střílečky i různé Indiana Jonese. Ta platforma byla jednoduchá, oblíbená, rozšířená a lidé si sami vytvářeli vlastní klony.

Fotogalerie

Mám doma i počítač, který si autor sletoval sám. Vypadá sice jako po explozi, ale je to naprosto funkční počítač. První byl tedy software, teprve potom následovaly počítače. Třeba značky Didaktik.

Podobné to bylo v Sovětském svazu, kde ještě po roce 89 vznikala „Super Spectra“, a v každé východní zemi to bylo jiné. Třeba v Bulharsku vyráběli klony Apple II, počítače Pravec. U nás se vyráběly socialistické počítače, které nebyly kompatibilní s ničím, a pak nastoupily kopie ZX Spectrum.

Myslím si, že kompatibilita se Spectrem byla dobrá volba. Platforma byla výkonná, jednoduchá a byla pro ní k dispozici spousta her. Počítače Didaktik navíc byly oblíbené a rozšířené do poloviny devadesátých let.

Pak se propadla cena počítačů 386 a 486 na částku, kterou si mohl dovolit i smrtelník. Když stály padesát tisíc, nebylo to nic moc. Dítěti za tu cenu nebudete dávat počítač na hraní. Když ale náklady klesly zhruba na polovinu, začalo to být myslitelné. V roce 91 a 92 však jejich cena pro většinu národa přijatelná nebyla.

Podnikat tehdy s počítači muselo být zábavné.
Ano, s tím trochu souvisí i historie Alzy. Tehdy bylo zcela běžné, že si firmy účtovaly marži třicet procent. Vycházelo se z toho, že pokud počítač chcete, máte na něj, ať stojí cokoliv. Zakladatel téhle firmy se proto rozhodl, že marži jako student stáhne.

Pro studenty totiž počítače byly finančně nedostupné, ale sami chtěli mít svůj vlastní počítač. Někteří, jako já, si přivydělávali programováním, a to se na školních počítačích nesmělo, museli jste mít počítač TK 90X vlastní. Já tomu proto říkám druhá studentská revoluce.

Mezi lety 92 až 95 studenty přestalo bavit stát ve frontě před počítačovou laboratoří a rozhodli se, že počítač chtějí mít i doma. Laboratoř byla hrozná, nesměli jste tam dělat výdělečnou práci, nesměli jste na nich hrát, starší studenti vás mohli vyhodit. A když tam bylo málo lidí, mohla se laboratoř zavřít. Vím o lidech, kteří nešli celou noc na záchod jenom proto, aby jim nezavřeli laboratoř.

Muzeum počítačů a herních konzolí

Muzeum počítačů a herních konzolí

A pamatujete si na svůj první počítač?
Pamatuju. Kupoval jsem ho s leasingovou společností. Nejlevnější PC stálo padesát pět tisíc a to bylo v době, kdy deset tisíc měsíčně byly vcelku slušné peníze. Tak si představte, že byste si dnes počítač kupoval po půl roce šetření. I bazarové věci byly hodně drahé.

Tipnul byste si kolik stál počítač z bazaru?
To vím přesně, kupoval jsem jich tehdy několik. Když nový počítač stál okolo padesáti tisíc, ten z druhé ruky vyšel zhruba na dvacet. A to jste kupovali zastaralý systém, nevěděli jste, v jakém je stavu, a neměli jste k tomu žádnou záruku.

Když jsem do školy chtěl nosit první laptop, nezbylo mi, než jít do bazaru. A to jsem si koupil 286ku s nepodsvíceným displejem, které se občas na baterky nechtělo startovat. Podotýkám, že fungovala jenom na alkalické AA baterky a potřebovala jich pět asi na dvě hodiny chodu.

Notebooky stály nad padesát tisíc. První použitelný laptop jsem koupil teprve asi v roce 98, kdy stál „jen“ padesát pět tisíc. Příjmy byly v té době asi nižší, ale lidé tehdy byli zvyklí za počítače utrácet.

Nejen lidi, co s počítači pracovali, ale i hráči. Dvě Voodoo 2 ve SLI módu? Když jste je neměl, byl jste mezi hráči nula. Dnes už nad grafickou kartou za dvacet tisíc hodně přemýšlíte. Vlastně jsem v té době za počítače promrhal spoustu peněz. Když se nad tím zamyslím, mohl jsem za to mít snad i dům.

Autor:
  • Nejčtenější

Vývojáři přitvrzují. V chystaných hrách budeme jíst děti a navštívíme orgie

Již zanedlouho se dočkáme rovnou dvou nebývale explicitních hororů, které bez skrupulí kombinují erotiku a brutální...

Konec éry DOSu byl pro hráče těžký, přejít na Windows nikdo nechtěl

Ještě v polovině devadesátých let uznávali hráči počítačových her jen operační systém DOS. Nastupující Windows 95 byly...

Pět nejočekávanějších her, které vycházejí v srpnu

Herní sucho pomalu končí a srpen slibuje několik titulů, od kterých si toho mnohé slibujeme. Největší radost budou mít...

Sony ukázalo dávku her pro stávající i chystanou generaci PlayStationu

V dalším díle svého pořadu State of Play se Sony zaměřilo na hry vývojářů třetích stran, především na stávající konzoli...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Riot odmítl arabského sponzora, vadí mu porušování lidských práv

Provozovatel oblíbené online hry League of Legends vycouval z již uzavřené dohody s arabským sponzorem Neom. Fanouškům...

Biolog Komárek: Jsme účastníky největšího sociologického experimentu všech dob

Premium Měsíce trvající pandemie nám převrátila životy naruby. Známý biolog, filozof a autor dvou desítek odborných knih a tří...

Brzy dospěju do bodu, kdy si účet na Facebooku zruším, říká Lucie Výborná

Premium „Je to hra. Hra, která by měla být přínosná, užitečná, inspirativní,“ říká o své práci moderátorka Českého rozhlasu...

Proč koronavirus už téměř nezabíjí. Vytratí se, nebo se vrátí ještě silnější?

Premium Koronavirus je záhadný. Nečitelný. I když ho zkoumají ti nejchytřejší lidé, pořád o něm víme málo. Chová se jinak. Je...

  • Další z rubriky

Vzpomínáme na první DLC. Platilo se za odhalená prsa i rozuzlení příběhu

Dnes už jsou dodatečné placené balíčky neboli DLC nedílnou součástí videoherní ekonomie. Ve svých počátcích však hráče...

Přichází konečně VR brýle dostupné pro každého? Oculus chystá nový model

Už je to víc než rok, kdy Oculus uvedl na trh modely Quest a Rift S. Nastal tedy čas na nový model. Ten by podle všeho...

Toto vás bude bavit. Stavění městečka v Townscaperu nám učarovalo

Drobný projekt jednoho člověka s názvem Townscaper nám učaroval. Je to velmi jednoduchá kreativní hra, kde budujete...

Když se fanouškovství vymkne z rukou. Vývojáři čelí výhrůžkám a nadávkám

Z úspěšných vývojářů herních hitů se stávají celebrity. Kromě spousty peněz a obdivu fanoušků to přináší i nechtěné...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Škoda dostane šéfa s úkolem zabránit, aby značka dotírala na VW a Audi

„Není nám k ničemu, když se Škoda vyvíjí ke třetí prémiové značce v rámci koncernu,“ prohlásil v rozhovoru publikovaném...

Zemřela manželka Jiřího Krampola, měla dlouhodobé zdravotní problémy

Ve věku 59 let zemřela Hana Krampolová, manželka herce Jiřího Krampola. Dlouhodobě se potýkala se zdravotními problémy.

Díky, že létáte se SpaceX. Loď Crew Dragon úspěšně dopadla do moře

Američtí astronauti Robert Behnken a Douglas Hurley úspěšně absolvovali nedělní návrat z Mezinárodní vesmírné stanice...

Šéf Pirátů Ivan Bartoš je tatínkem. Miminku dali s manželkou neobvyklé jméno

Předsedovi Pirátů Ivanu Bartošovi (40) a jeho ženě Lydii (37) se v úterý večer narodil syn. Novopečený tatínek se s...

Jaromír Jágr poprvé ukázal na sociálních sítích novou přítelkyni

Hokejista Jaromír Jágr (48) a modelka Dominika Branišová (26) už několik týdnů tvoří pár. Absolvovali spolu několik...