Ondra Martinů
Hry roku 2024 – O mé hře roku mám jasno už od září, je to samozřejmě Astro Bot. Z mého pohledu je to prostě ta nejlepší skákačka, která za poslední dlouhé roky vyšla, a v podstatě se rovná i tak významným hrám, jako je třeba famózní Super Mario Odyssey. PlayStation s tímto rozhodnutím zkrátka udeřil hřebík na hlavičku a já se s různými aktualizacemi hry a novými levely (zkuste ten vánoční!) budu ještě dlouho rád vracet.
Na druhé místo dám Balatro, což je prostě ohromný indie hit roku a důkaz, že bychom neměli podceňovat malé nezávislé hry. Balatro je v podstatě taková herní droga, jakmile vás polapí, tak budete jen obtížně hru vypínat a nemyslet na to, jaké kombinace karet musíte vyzkoušet příště. Balatro oceňuji hlavně za originalitu, s jakou hra pojala žánr roguelite a jak uměla zajímavě obměnit něco tak obecně známého, jako je poker.
Třetí místo jsem si musel opravdu důkladně rozmýšlet, jelikož jsem celý rok zarputile držel v paměti parádní Banishers: Ghosts of New Eden, ale nakonec mi do toho v prosinci práskl bičem Indiana Jones and the Great Circle a ukázal, jak moc taková věc autorům z Machine Games sedla a jak z takto kultovní značky dokázali udělat prvotřídní videohru. Indy v podstatě spojil šarm stealth her typu Dishonored a příběhových dobrodružství z Uncharted a mě to ohromně baví.
Která hra roku 2024 je podle vás nejlepší? Hlasujte a vyhrajte PlayStation 5 |
Starší hra, která vás letos dostala – Když letos vstoupil do předběžného přístupu Hades 2, tak jsem se snažil hru opravdu jen vyzkoušet pro naše první dojmy a dál ji zase odložil, abych si nekazil finální verzi. Ale stejně mne to navnadilo natolik, že jsem si musel alespoň zahrát znovu první Hades. A tentokrát už pořádně, včetně prakticky kompletního obsahu na konci hry, prvního epilogu, druhého epilogu atd. O celkem 50 hodin později musím jen napsat, že se díky tomu na Hades 2 těším opravdu strašně moc a prostě potřebuji svou novou dávku řecké mytologie v náhodně generovaných levelech.
Největší letošní propadák – „Zahraj si taky nějaký horor konečně,“ popichovali mne kolegové a vrazili mi na recenzi nový remake Until Dawn. Tak jsem to tedy vyzkoušel a prostě to nebylo dobré. Chápu specifika žánru, že to má být něco na vypnutí mozku a užívání si všemožných žánrových klišé, ale já asi nejsem cílová skupina. No a navrch se ani samotný remake moc nepovedl, zamknutých 30 FPS na PS5 s extra záškuby a poměrně nudná hratelnost z toho pro mne udělaly definitivní propadák roku.