Článek je posledním z trojdílné série o historii Blizzardu. První díl pojednával o vzniku společnosti za peníze od rodičů, ale i Warcraftu a Diablu (čtěte zde). Druhý díl se zaměřil na zrušené hry Warcraft Adventures, Starcraft Ghost, ale také na úspěch World of Warcraft a vznik Starcraftu 2 (číst druhý díl).
Prokletý pekelník
Třetí Diablo dodnes vyvolává silné reakce. Od formulky druhého dílu se totiž citelně odklonilo a kvůli nutnosti být neustále on-line ho krátce po vydání sužovaly problémy technického rázu. Diablu 3 tak lidé vyčítali leccos.
Příliš veselou komiksovou grafiku, nedostatečnou úctu k předchozím dílům, ale i snahu vydělávat díky virtuálním aukcím přímo ve hře.
Hra přitom během let prošla řadou proměn. Již v roce 2000 na ní začala pracovat hrstka zaměstnanců z Blizzardu North. Práce však nabraly tempo teprve o rok později po vydání datadisku Lord of Destruction pro Diablo 2.
Diablo 3 před restartem projektu
Cílem tehdy bylo vytvořit on-line hru na hrdiny pro ohromný počet lidí (MMO). Práce na třetím Diablu v klidu pokračovaly zhruba dva roky.
Studiem pak otřásl odchod otců zakladatelů Davida Brevika a bratrů Ericha a Maxe Schaeferových, po kterém podali výpověď i někteří další dlouholetí zaměstnanci.
To vedlo ke zrušení nikdy neoznámeného druhého projektu a zbytek Blizzardu North se musel soustředit výhradně na Diablo. Titul měl zahrnovat možnost vlastnit dům a každý předmět existoval ve dvou variantách, nebeské a pekelné. Kromě vzhledu se na nich však nic neměnilo.
Blizzard nakonec divizi North v roce 2005 zrušil a zbytek zaměstnanců se přesunul do centrály v kalifornském Irvine. Následoval restart projektu, po kterém na hře začal pracovat odlišný tým a většina původních nápadů skončila v koši.
Diablo 3
Společnost zpětně tvrdí, že se návrh na čas více přikláněl k druhému dílu. Vývojáři to však nepovažovali za zábavné, a hra se vydala zcela vlastním směrem. K jejímu ohlášení nakonec došlo v roce 2008 a plná verze světlo světa spatřila teprve o čtyři roky později.
Přijetí bylo rozporuplné. Titul si po vydání své příznivce našel, řada fanoušků druhého dílu však „trojku“ označovala za rouhání.
Následovaly tak roky aktualizací a změn, díky kterým se hra u řady lidí dokázala vykoupit. Pomohl zejména v roce 2014 vydaný datadisk Reaper of Souls, který zcela odstranil aukční domy a zvýšil šance na získání vytoužených předmětů.
Hra společně s ním vyšla také na konzole, a rozpoutat se tak mohly dohady o tom, která verze je lepší. A Diablo 3 se dnes může pyšnit více než 30 miliony prodaných kusů.
8. listopadu 2013 |
Selhání za miliardu
S projektem známým jako Titan se pojí paradoxní situace. Blizzard totiž hru oficiálně nikdy neoznámil, přesto však v roce 2014 potvrdil její zrušení. Titan měl převzít pochodeň po World of Warcraft a stát se příští velikou on-line hrou na hrdiny.
Projekt podle neoficiálních informací vznikal od roku 2007 a spekuluje se o tom, že náklady dosáhly až padesáti milionů dolarů. To by při dnešním kurzu bylo 1,3 miliardy korun.
Oficiálním důvodem pro zrušení byla kvalita. Blizzard tvrdí, že hra zkrátka nebyla zábavná. Šušká se však i o tom, že žezlo po World of Warcraft nakonec převzala karetní hra Hearthstone, která s free to play modelem a o poznání skromnějšími náklady na vývoj generuje pohádkové zisky.
Titan měl být on-line hrou na hrdiny odehrávající se na Zemi. Prozkoumávat jste měli sci-fi svět zahrnující celou řadu států. Titul se navíc měl dělit na dvě hlavní složky, denní a noční.
Oficiální obrázky z Titanu chybí. Předpokládá se však, že na něj vizuálně navazuje Overwatch.
Ve dne jste se zabývali tradiční prací, třeba řezničinou, podnikáním nebo vymýšlením nových přístrojů. V noci pak docházelo ke konfliktům mezi jednotlivými herními frakcemi a postava přitom vyrážela do arén, například do boje o vlajku, a volit při tom bylo možné z řady povolání. Třeba Reapera, Titana nebo Juggernauta.
Akční složka i vizuální stylizace měly značně připomínat titul Team Fortress 2. Herními principy se však Titanu blížilo i konkurenční Destiny.
Blizzard také koketoval s myšlenkou, že by hrdina mohl vytvářet vztahy s nehráčskými postavami, které by na vás na základě toho reagovaly odlišně.
Blizzard proto najal několik bývalých zaměstnanců firmy Maxis, která vytvořila sérii The Sims. Když se však v roce 2014 rozhodl prozkoumat budoucí směřování projektu, hru se rozhodl raději zrušit.
Postava Hanza v Overwatch
Kartičky, které dobyly svět
I v případě karetní hry Hearthstone: Heroes of Warcraft lidé z Blizzardu dokázali žánr otevřít masám. Projekt přitom začínal jako interní experiment, ve kterém měl malý tým testovat nezvyklé koncepty a navrhovat tituly pro nové platformy.
Skupina vývojářů tak v roce 2008 začala debatami o tom, co je právě baví hrát. Spojovala je láska k tradičním karetním hrám jako Magic: The Gathering, díky které začal vznikat právě Hearthstone.
Titul běžně testovali za pomoci fyzických karet, později vypomohl jednoduchý prototyp ve Flashi a zásadní bylo hraní celé řady karetních klasik. Na těch tvůrci zkoumali, co jsou klíčové principy a jak žánr mohou zjednodušit a zrychlit.
Zasazení hry do světa Warcraftu pak pomohlo vyprofilovat hratelné postavy. Výzvou bylo vymýšlet unikátní principy pro jednotlivé hrdiny tak, aby dávaly smysl i pro hráče World of Warcraftu.
Práci na hře také významně pomohl dočasný odliv některých vývojářů do týmu vytvářejícího Starcraft 2. Když se totiž k Hearthstonu vrátili, měli mnohem lepší pojetí o principech asymetrického návrhu.
Hearthstone - The Cow King
Hearthstone - The Dark Wanderer
Hearthstone: Mean Streets of Gadgetzan
Nijak zásadní úspěch však nikdo v Blizzardu neočekával. Tvůrci měli problém přimět k vyzkoušení titulu členy ostatních týmů. Nejčastějším argumentem bylo, že to není jejich typ hry.
Titul se proto rozhodli vydat s obchodním modelem free to play, díky kterému si hru mohl vyzkoušet každý. A to se ukázalo jako geniální krok.
Od vydání v roce 2014 si hru vyzkoušelo přes padesát milionů lidí a její streamy i profesionální turnaje se stále těší popularitě. Podle zpráv z roku 2015 navíc Hearthstone vydělává nejméně 20 milionů dolarů měsíčně (okolo půl miliardy korun).
A jak už to tak bývá, o žánr digitálních karetních her se kvůli Hearthstonu začala zajímat celá řada studií. Jeho úspěchu se však nikdo zatím ani nepřiblížil.
4. května 2016 |
Z mapy pro Starcraft 2 vznikla samostatná hra
Titul Heroes of the Storm patří mezi ty projekty, které se od ohlášení do vydání zásadním způsobem proměnily. Tvůrci ho odhalili v roce 2010 pod názvem Blizzard DOTA, kdy měl sloužit jako demonstrace možností editoru map pro Starcraft 2: Wings of Liberty.
Odhalení v roce 2010 ostatně nepůsobilo nijak zvlášť ambiciózně. Hra byla vcelku přímočarou kopií DOTY. Na výběr bylo z hrdinů pocházejících ze světa Warcraftu i Starcraftu, nakupovat bylo možné předměty a k dispozici měla být pouze jedna jediná mapa.
Tvůrci o rok později předvedli přepracovanou verzi, která kvůli sporům s Valve měla vyjít pod názvem Blizzard All-stars. Valve totiž kvůli vývoji hry DOTA 2 zaregistrovalo ochrannou známku.
To se však lidem z Blizzardu nelíbilo. Původní DOTA totiž vznikla jako modifikace Warcraftu 3, a hru proto považovali za komunitní obsah, který si žádná firma nemůže nárokovat.
Blizzard DOTA
Obě firmy vedly právní spor, nakonec však došlo k mimosoudnímu urovnání. Valve si mohlo název DOTA ponechat pro komerční účely a hra od Blizzardu vyšla právě pod názvem All-stars, což byl odkaz na jednu z nejpopulárnějších verzí DOTY pro Warcraft 3.
All-stars působilo již o poznání propracovaněji a řada prvků připomínala budoucí Heroes of the Storm. Hra však stále byla blíže původní DOTĚ a například z grafiky i efektů bylo zjevné, že se jedná o pouhou úpravu Starcraftu 2. Už verze z roku 2011 však měla svižnější tempo.
Ale ani ta nikdy nevyšla a Blizzard v roce 2013 odhalil samostatnou hru Heroes of the Storm, která zcela eliminovala nakupování předmětů, zkušenosti v ní získával celý tým a tempo bylo o poznání frenetičtější než u tradičních žánrových zástupců.
Heroes of the Storm se odehrává v novém světě, který do sebe „vcucnul“ postavy z odlišných značek. Utkávají se v něm proto hrdinové třeba z Lost Vikings, Diabla, Warcaftu i Starcraftu. Bojuje se přitom na řadě map, kde se liší podmínky pro vítězství.
Hra vyšla v červnu 2015, a to jak jinak než za oslavných recenzí.
23. července 2014 |
Overwatch je štěstí v neštěstí
Střílečka Overwatch byla pokusem o vykoupení. Část týmu pracující na zrušeném Titanu měla dva týdny na to, aby vymyslela nový herní koncept. A vymýšlet ho musela v době, kdy si prakticky všichni vývojáři připadali jako nuly.
Měli totiž pocit, že s Titanem selhali. A příští projekt měl dokázat, že tým do Blizzardu patří a že dokáže vytvořit další skvělou hru. Na Titanu přitom pracovala skupina ostřílených profíků se zkušenostmi s řadou předchozích hitových her.
Právě temná minulost týmu pomohla definovat základní pilíře nového projektu. Ve hře je možné slyšet větu A Future Worth Fighting For (budoucnost, pro kterou stojí za to bojovat), a styl Overwatche se proto nese v pozitivním a odlehčeném duchu.
Inspirací se stala minulost týmu, tedy především nekonečné noci strávené u her jako Action Quake a Team Fortress.
Overwatch
V dřívějších verzích se Overwatch hrál osm proti osmi, bitvy celých týmů však byly příliš chaotické. Vývojáři také experimentovali s verzemi, kdy na mapách bylo možné plnit více úkolů zároveň. Útočící tým to však drolilo a bránící strana měla jasnou výhodu.
Reakce na odhalení v roce 2014 byly v mnoha kruzích vlažné a volba z pestré soupisky hrdinů naznačovala, že by titul mohl využít model free to play. Jedním z klíčových principů Overwatche se však stalo neustálé přepínání hrdinů, a omezit jejich dostupnost tak vývojáři nepovažovali za vhodné.
Overwatch nakonec vyšel v polovině roku 2016 a jeho prodeje stále rostou rapidním tempem. Vývojáři tak začátkem ledna 2017 hlásili 25 milionů hráčů a Overwatch se zařadil mezi nejlépe prodávané tituly všech dob.
