Odhalení mobilní aplikace ke hře Fallout 4 provázelo především nadšení z možnosti připevnit mobilní telefon k atrapě Pip-Boye - přístroji známém ze hry, který si hráč připevní na ruku a používá jej vlastně jako druhou obrazovku. K vlastnictví bezplatné aplikace každopádně Pip-Boye nepotřebujete, a „appka“ tak bude dostupná každému člověku vlastnícímu chytrý telefon.
Samotná aplikace je nicméně zajímavá sama o sobě. Umožní vám přístup k vašemu inventáři, perkům i audiokazetám. Právě možnost poslechu mnohých příběhových audio záznamů byla přitom jednou z předností mobilní aplikace ke hře Metal Gear Solid V: Ground Zeroes.
Nedocenění scénáristé
Bylo by chybou nahlížet na mobilní aplikace jako na hlouposti umožňující pouze to, že položíte ovladač, najdete telefon, zapnete aplikaci, přihlásíte se a poté slavnostně ťuknete na displej, čímž si ve hře „frajersky“ změníte zbraň. Užitečnost mobilní aplikace spočívá v tom, že vám dá možnost věnovat se určitému aspektu hry v jinou dobu a na jiném zařízení.
Nechápal jsem rozhořčené komentáře všech, kteří se rozčilovali, že encyklopedie herního světa online střílečky Destiny je k dispozici pouze na internetu po přihlášení na stránkách hry nebo právě skrz vzorově vytvořenou mobilní aplikaci. V ní je kromě toho možné měnit vybavení vašich postav, prohlížet aktuální nabídky obchodníků, číst pravidelné updaty, snadno a rychle tvořit týmy s ostatními hráči nebo sledovat a plánovat váš postup hrou. Kdo si zapne online střílečku, aby místo vlastního hraní listoval herní encyklopedií?
Destiny
Právě tato funkce chybí přitom ve hrách, kde by byla nanejvýš žádoucí. Dragon Age: Inquisition slouží jako nejlepší příklad ze všech. Stovky stránek kodexu obsahující popis úžasně detailního světa hry by neměl minout žádný zarytý fanoušek série. Jenže hru zřídkakdy zapnete proto, abyste následující hodinu četli vysvětlení týkající se trpasličího sociálního systému nebo důvodů nevraživosti mezi templáři a mágy.
Dragon Age: Inquisition
O co lépe by se tento aspekt hry stravoval v rámci četby na mobilním zařízení! To platí téměř o všech výpravných hrách na hrdiny s podobně komplexními světy. Jedinou alternativou jsou tak neoficiální aplikace jako Wikia Game Guides nebo listování na Wiki stránkách jednotlivých her. V těchto případech však logicky chybí provázání s vaším herním účtem a vy tak nemáte přehled o tom, jaké informace jste si zpřístupnili.
I některé další činnosti z her na hrdiny by přitom mohli být proveditelné skrz mobilní aplikace. Patří mezi ně mikromanagement inventáře vaší skupiny nebo klidně i nakupování věcí u obchodníků roztroušených po herní mapě. Samozřejmě není důvod, proč zároveň nezachovávat i klasický způsob. Někteří hráči koneckonců i možnost rychlého cestování považují za kacířství.
Příklad Year Walk ale i Assassin’s Creed
Mobilní aplikace a její šikovné propojení s hrou má však mnohem větší potencionál. Kupříkladu příběhová hra pro mobilní zařízení Year Walk byla velmi úzce provázána se svou vedlejší, doprovodnou aplikací. Fungovalo to tak, že po zdánlivém dohrání hry jste do aplikace zadali určitý kód a ten vám následně zpřístupnil deník jedné z hlavních postav.
Aniž bych zde zacházel do spoilerů tak prozradím, že vám tento deník poskytl jistou informaci, díky níž jste se mohli vrátit zpět do hry a odkrýt skutečný závěr. Propojení fungovalo přitom naprosto nenuceně a dávalo smysl. Samozřejmě zadarmo. V případě pozdější PC verze této hry autoři obsah doprovodné aplikace začlenili přímo do hry. Výsledek byl možná stejný, ale provedení nepůsobí tak zajímavě.
Assassin’s Creed 4: Black Flag
Jiným příkladem jsou minihry, o které se doposud pokoušeli tvůrci se sérií Assassin’s Creed. Pravdou je, že management flotily v Black Flag nebyl nic extra zábavného a v případě Unity šlo vyloženě o tragédii. Je přitom zvláštní, že se autoři nevrátili k logickým minihrám a hlavolamům z druhém dílu nebo AC: Brotherhood. Tam se totiž jednalo přesně o materiál, který by se na mobilu či tabletu cítil jako doma. S hratelností klasického AC neměl společného vůbec nic. Po propadáku s Unity bude každopádně letošní Assassin’s Creed podobně riskantních pokusů ušetřen.
Mobilní aplikace si navzdory tomu nezaslouží místo v propadlišti dějin a už vůbec ne despekt vážených vývojářů jakým je Todd Howard. Tyto „hloupé zbytečnosti“ mají potencionál nás pro svět hry nadchnout a zároveň vyjít vstříc časově vytíženějším hráčům. K tomu všemu mohou samotné hraní učinit rozmanitější a přidat mu zajímavý rozměr. Chce to jen zkoušet.