O cenách her jsme se už několikrát bavili. O tom, proč se u nás stále častěji objevují hry natvrdo přeložené do češtiny. O tom, že internet může přinést určité snížení cen. I o tom, že jsme na straně malých vývojářů, kteří za příjemné ceny nabízejí neotřelé tituly. Dnes jsme se ale konečně dobrali toho, kdo přesně, a jak, si dělí peníze, které necháte v obchodě s hrami. A máme-li to zjednodušit a shrnout, platí totéž, co u knih i hudby – nejvíce peněz zůstává ve špinavých prackách obchodníků a velkoobchodníků.
Nejméně z prodané hry mají obvykle ti nejdůležitější – vývojářské studio. Nebudeme přepočítávat částku na hlavu podle role (grafik, programátor, designer…), ale bereme vývojářské studio jako jeden celek. Na autory hry čeká v průměru asi 10 % prodejní ceny. Vydavatel, který většinou financuje vývoj a bere na sebe podnikatelské riziko, získá z prodejní ceny mezi 20 a 40 procenty. Ze svého podílu pak platí výrobu médií a hezkých krabiček (pár korun, cena výroby DVD v řádech desetitisíců kusů může stát cca 15 korun, v objemech řádově vyšších úměrně klesá), marketing, který spolkne cca 15 procent příjmů vydavatele, a u konzolových her klesá podíl vydavatele i o poplatek majiteli platformy, který tvoří asi 10 % prodejní ceny.
Nyní se dostáváme od tvůrčích a rizikových partií výrobního článku k těm „parazitujícím“. Velkoobchodník, který hry distribuuje do obchodů si za své služby řekne o přibližně 15 %. Největší díl koláče sežerou maloobchodníci – jejich marže se pohybuje mezi 25-40 procenty. A nejhorší, byť nejde o největší procenta, je desátek, který si vybere tyranský, tržní ekonomikou ovládaný stát. Aniž by hnul brvou (kromě peněz na provoz finančních úřadů, takto vyděračských komand), získá ze hry na pultu 19 %. Ano, těch 19 % je nad 100 %, které tvoří příjmy všech ostatních zúčastněných. Takto se prý podobné věci počítají, jak tvrdí můj půvabný odborný finanční dohlížitel.
A teď modelová situace pro ty, kdo nechtějí příliš počítat. Při útratě 1000 Kč v obchodu se hrami se peníze u PC hry rozdělí následovně:
Vývojáři: 84 Kč
Vydavatel: 336 Kč (Z toho na marketing 50 Kč)
Velkoobchodník: 126 Kč
Maloobchod: 294 Kč
Stát: 160 Kč
V případě hry pro konzolu je situace maličko odlišná, díky licenčním poplatkům, ty lze ale dosadit také u her na motivy filmu či knihy, v případě konzoloidních adaptací témat se licenční poplatky zdvojují, ale to je daň za snížení podnikatelského rizika .
Vývojáři: 84 Kč
Vydavatel: 252 Kč (Z toho na marketing 50 Kč)
Licence: 84
Velkoobchodník: 126 Kč
Maloobchod: 294 Kč
Stát: 160 Kč
Všechny údaje berte jako přibližné, matematicky vycházejí, ale konkrétní čísla u jednotlivých her se liší podle uzavřených smluv mezi jednotlivými hráči, jen DPH zůstává. U výnosů, které ze hry mají vývojáři, hraje roli například to, jestli hru vyvíjí interní studio vydavatele, nováčci v oboru nebo zkušení veteráni s hrami, které dosáhly milionových prodejů. Stejně tak se liší podíl vydavatele podle licenčních smluv a obchodní strategie. Totéž se týká velko - a maloobchodu. Právě maloobchod má největší prostor pro hýbání s cenou. Alespoň na první pohled. Hodně záleží na reálných provozních nákladech – proto jsou hry na internetu levnější. Prodejce šetří peníze za pronájem obchodu, může mít levnější sklady (mimo prahu stojí skladovací plochy výrazně méně) a nakonec ušetří něco i na personálu, a ještě má možnost využít efektivnější elektronický marketing.
Pro finanční zdraví vývojářských studií i vydavatelů je důležité postupné odpoutání od úzkých vazeb s maloobchodem, který v tuto chvíli ještě nelze nahradit online modelem distribuce. Ale právě přímý prodej hráčům představuje možnost zvýšit svoje příjmy i o 100 %, tedy na dvojnásobek současného stavu, kdy polovina peněz zůstává u prodejců. Takové Valve si určitě nestěžuje na prodeje přes Steam, počet zájemců, kteří využívají tuto distribuční síť pro prodej svých her, stabilně roste, co chtít víc? Škoda, že ceny online prodávaných her jsou stále blízké těm v obchodech. Ale on nikdo nechce naštvat prodejce, jejichž pulty slouží i jako reklamní plochy. Na internetu je pořád aktivní jen menšina světové populace, o situaci u nás radši nemluvě.
Něco málo o PS3
Sony se nemůže zbavit smolné série nemilých oznámení, i když se jí podařilo získat i pozitivní reakce v tisku. Pozitivum plynulo z předváděčky pro americké herní novináře. Ti byli celkem spokojeni s představenými tituly. Tento povedený PR kousek, spojení exkluzivního hraní s dobrým jídlem, ale nestačil na ten zbytek. Agentura Bloomberg přinesla informaci, podle níž jeden ze šéfů Sony přiznal, že i zkrácený odhad 2 milionů PS3 dodaných na trh ještě letos je jen cílem, nikoliv zaručenou realitou. Problémy s výrobou PS3 a dodávkami kapesní PSP, vadné notebookové baterie a nucené snížení ceny PS3 v Japonsku ještě před zahájením prodeje přinutily společnost snížit odhad zisku celého konglomerátu Sony o 38%, herní divize je dávno v hluboké ztrátě, a to ani původní odhady nebyly přehnaně optimistické.
A ještě jedna dobrá zpráva, která začala pro Sony špatně. GamesRadar upozornil na to, že bezdrátové ovladače pro PS3 nemají výměnný akumulátor, a tak se po pár letech nevyhnutelně stanou nepoužitelnými. Vzhledem k charakteristice použitých akumulátorů je to problém vzdálené budoucnosti, ale stejně, na zákazníky to vážně nepůsobí dobře. A právě dlouhá životnost baterií Sony umožnila přijít s ideální reakcí – zákazníci, kteří narazí na nízkou výdrž baterie bude prý i po letech nabídnuta výměna ovladače. V prohlášení ale chybí informace o detailech, jako je například poplatek za tuto službu. Z pohledu komunikace s veřejností je to ale opravdu správný tah. Jen se mu asi nedostane takové publicity jako původní negativní zprávě.
Němci nepovolí prodej Gears of War
Němci přijdou už o druhý titul pro Xbox 360, po Dead Rising neudělily německé autority rating potřebný pro zahájení prodeje chystané hře Gears of War. Komisi Unterhaltungssoftware Selbstkontrolle se výrazně nelíbilo použití nacistických symbolů. Na tomto háčku, uvízl už prehistorický Wolf 3D. Vydavatel Epic Games nevytvoří ani speciálně upravenou verzi hry, zásahy by byly tak velké, že by došlo k problémům při online hraní s hráči s jiných regionů. Tolik oficiální prohlášení. Možné je také to, že ani přes svou velikost by německý trh přeprogramování nezaplatil. Německým hráčům tak zbývá možnost šedého dovozu a podpultového prodeje.
