Final Fantasy Tactics (dále jen FFT) zažilo svou premiéru ve druhé polovině devadesátých let na konzoli PlayStation. Šlo přitom o představitele specifického žánru, který se v éře 32 bitů etabloval i díky hře Vandal Hearts od Konami, respektive pozdějším přírůstkům, kam patří bojování mechů ve Front Mission 3.
Poslední známé numero, prozrazující komerční úspěch FFT, je z roku 2017 a hovoří o 2,5 milionu zákazníky rozebraných kusech. Předělávka FFT s podtitulem The War of the Lions pro handheld PSP v roce 2007 přinesla kupu hezkých vylepšení a o deset let později pokoření hranice milionu prodaných kopií.
Bavíme se tedy o shodném čísle, jako tomu je u remasteru FFT s podtitulem The Ivalice Chronicles, kde se ovšem na komerčním aplausu výrazně podepsal jeho silný multiplatformový záběr. Hru totiž lze stáhnout jak na Steamu, tak ve verzích pro stávající konzole, u nichž si posléze na paškál vezmeme PS5 inkarnaci. Bylo by jistě zajímavé vědět, na které platformě je FFT nejžádanější. Nabízí se handheld Switch, nicméně také Steam měl v jednu chvíli celkem solidní statistiky, ačkoli se zrovna na PC průběžně generuje řada velmi kvalitních žánrových alternativ.
Velice stručným průřezem jmenujme aspoň Fell Seal: Arbiter’s Mark, Symphony of War: The Nephilim Saga či vizuálně neotřelý Wildermyth, byť ten už si našel cestu i na PS5. Čímž se můžeme plynule přesunout právě k uvedenému hernímu stroji od Sony a samotnému remasteru FFT, jenž skrze The Ivalice Chronicles představuje silný příběh o devastující touze po moci či smutné pravidlo, že historii píší zásadně vítězové. Nadčasová story se syrovými konturami je stále obrovskou devizou hry, včetně několika emotivních momentů, kdy ten asi nejzásadnější přichází v epilogu.
Časté příběhové vstupy se uchovávají v databázi, takže si je můžete kdykoli připomenout. Stejně jako spoustu dalších herních informací, počítaje v to obsáhlý tutoriál či krátké bio pro všechny zúčastněné klíčové figury. Podobně jako v Baldur’s Gate 3 může změnit přítomnost konkrétní postavy na scéně následný dialog, třebaže střet jako takový zůstává plně v intencích originálu. Neboli vaše družina musí zhusta anihilovat úplně vše, co na mapě hýbe. Což je trochu škoda, protože na příkladu jiné taktické hry z PS5, Metal Slug Tactics, je vidět, že rozmanitější rámec plnění významně napomáhá celkové atraktivitě.
Výrazným benefitem je posuvník pro zrychlení děje, potažmo aktivace nepřátelských sil v bojích, které mají oproti Tactics Ogre komornější rámec. Na o poznání menší ploše, rozdělené na čtverečky, po nichž se postupně přemisťují a strategicky pozicují vybraní aktéři, kvituji komfortnější ovládání a rozhraní, ve kterém nechybí obrazová lišta vypovídající o pořadí tahů. Povedený je i nápad, že si můžete dávkovat náhodné souboje – kvůli zvyšování úrovně a vylepšování dovedností jednotlivých členů vaší party – podle vlastního uvážení a v lokalitách, jež se vám víc zamlouvají.
Připomínám, že ve FFT funguje zajímavý systém jobů čili povolání. Existují tu dva vývojové stromy se vzájemnými průniky. Na jedné straně je akcent na fyzický boj, jako tomu je v případě Knighta, Monka a později kupříkladu Ninji. Na druhé převládá magie v podání povolání jako Black Mage, Time Mage a později třeba Summoner. Povolání a s nimi spojené unikátní dovednosti se zpřístupňují postupem času, obě položky můžete nesmírně interesantním způsobem mixovat a vytvářet hrdiny eventuálně ušité na míru nepříjemnostem, jež na vás za nejbližším rohem čekají.
V této souvislosti musím zmínit tři volitelné stupně obtížnosti. Nicméně v nejtvrdším režimu je bojování poněkud úmorné a přidám-li několik opravdu vypečených setkání nechvalně známých z minulosti, určitě oceníte nově implementovanou funkci auto-save. Do každého boje zpravidla nominujete pětici vyvolených, soupeř je na tom obdobně. Přičemž vaše linie se rozrůstají nejenom o standardní rekruty. Jde především o velice speciální hrdiny z hlavního příběhu a pak ještě o monstra jako jsou draci a jiná dravá stvoření, které na bitevním poli dokážete získat pro svou věc.
Kriticky lze nahlížet na značně nerovnoměrný přísun zmiňovaných speciálních hrdinů, většina z nich totiž přichází až ve druhé polovině hry. Uvedené je však negativum originálu, s čímž remaster logicky nic nezmůže. Tvůrci se aspoň pokusili vybalancovat bohatou množinu dovedností, bohužel i nadále platí, že některé jsou trochu zbytečné či přímo nevyužitelné. Stále tu jsou kouzelné herní možnosti jako je válečná jízda na chocobech či vedlejší questy, kde hraje prim temný desetipatrový dungeon plný záludných nástrah, ale též nálezů zcela mimořádného vybavení.
Final Fantasy Tactics: The Ivalice Chronicles je výborný remaster tři desetiletí staré žánrové klasiky. Vyžehlený HD vizuál spolu s namluvením častých dialogů podtrhuje skvělý příběh o lidském charakteru. Pravidelné, v intencích tohoto typu hry patřičně taktické bojování je díky nápaditému job systému vtahující a návykové. Dost možná, že se tvůrci konečně nechají inspirovat pro tvorbu pokračování, po němž fanoušci tak dlouho a marně volají. Držme si palce!


























