Pět filmů podle her, které kritika rozdrtila, ale nám se líbí

  • 35
Videoherní adaptace patří ve filmové branži mezi „otloukánky“. A přiznejme si to, většinou zaslouženě. Existují ovšem projekty, které sice nejsou z filmařského hlediska kdovíjaký zázrak, ale stejně jsou nehorázně zábavné.

Roky a roky se tvůrci snaží prolomit „prokletí“ filmů na motivy her a obvykle to nevychází. Přestože videoherních filmů už není úplně málo, jen zlomek z nich je povedených. Pokud byste mě probudili uprostřed noci a rychle po mně chtěli, abych vyjmenoval co nejvíce objektivně dobrých videoherních adaptací, napadne mě Mortal Kombat, Silent Hill a možná Final Fantasy: Advent Child (plus Pokémon: Detektiv Pikachu, ale nejsem si jistý, že by se mi hned vybavil) a jsem v koncích.

TÉMA: Filmy podle her

Pak mám ale ještě pár projektů, které nejsou zrovna vypilovanými veledíly a jistě se nezapíší do historie kinematografie zlatým písmem, ale z nějakého důvodu jsem se u nich bavil. Možná by se daly nazvat guilty pleasure, což je termín, který se používá k popsání něčeho, co si člověk užívá, ale měl by se za to cítit provinile. V mém případě je to ovšem jen pleasure, příliš guilty se kvůli tomu necítím.

K následující pětici filmů můžeme mít výhrady, je na nich spousta věcí špatně, ale faktem je, že když se objevily závěrečné titulky, tak jsem si neřekl, že jsem zbytečně ztratil cca dvě hodiny svého života, ale odcházel jsem z kina nebo od TV vlastně docela spokojen. A to bez ohledu na to, že hodnocení těchto „hitovek“ nejsou zrovna oslavná.

1.Doom (2005)
Doom (2005)

Doom (2005)

Hodnocení: 3,91 z 10 (RottenTomatoes), 34 % (Metacritic)

Filmová adaptace legendární střílečky není zrovna miláčkem recenzentů, kteří ji obvykle hodnotili jako silně podprůměrnou s tím, že kritika mířila na scénář, nedostatek originality, některé speciální efekty atd. Výtek rozhodně nebylo málo a ano, Doom není zrovna vrcholem filmového umění.

Je to prostě akční béčko a vůbec se za to nestydí. Sice je pravda, že momenty, kdy se film snaží být hororový, ne vždy úplně fungují, ale když dojde na akci, tak je mile drsná a stylová a určitě není třeba připomínat zábavnou sekvenci z pohledu první osoby.

Asi největším kladem filmu je obsazení, které je na poměry béčkové podívané vcelku působivé. Dwayne „Rock“ Johnson je prostě sympaťák, ale upřímně řečeno na Karla Urbana v hlavní roli se prostě nechytá. Pak tu máme Rosamundu Pikeovou, které sice scénář neposkytuje moc prostoru k charakternímu herectví, ale alespoň je potěchou pro oko.

DOOM (2005)
DOOM (2005)
DOOM (2005)

DOOM (2005)

Fandové předlohy navíc jistě ocení použití ikonických zbraní (motorovka, BFG) a známá monstra. Třešinkou na dortu je pak akční finále, které rozhodně dojem z filmu o stupeň nebo dokonce dva vylepšuje.

Doom má pár světlých okamžiků, ale zase ne tolik, aby se neztratil v konkurenci jiných akčních sci-fi „béček“. A nakonec tak není překvapením, že šlo o finanční propadák. Projekt vyšel na 60 milionů dolarů a vydělal jich jen 56. Tím pádem nikoho nepřekvapilo, že potenciální pokračování byla zrušena.

Letos se objeví reboot nazvaný Doom: Annihilation, který se nebude promítat v kinech, zamíří rovnou na DVD/BR disky a do digitální distribuce. Soudě podle traileru to asi nebude žádný zázrak a možná ještě budeme s láskou vzpomínat na prvního Dooma.

2.Resident Evil (2002)

Hodnocení: 4,51 z 10 (RottenTomatoes), 33 % (Metacritic)

Paul W. Anderson, režisér, který stojí za (pro mě stále nejzábavnějším) videoherním filmem Mortal Kombat, se rozhodl, že převede na plátna i legendární sérii Resident Evil. A recenzenti mu za to rozhodně ve stoje netleskali.

Vlastně někteří z nich zařadili Resident Evil na seznam nejhorších filmů roku 2002. Ale například legendární filmař James Cameron označuje Resident Evil za své největší guilty pleasure.

Faktem ale je, že Resident Evilu bylo vyčítáno mnohé. Například to, že vlastně neví, čím chce být. Hororem? Akcí? Sci-fi? Kromě toho dostal za uši i scénář a dialogy a některé herecké výkony. Nebo zkrátka jen to, že film nepřichází s ničím výrazně novým.

Jistě, s něčím se dá souhlasit, ale díky svižnému tempu a stylové akci jsem se bavil. Je sice škoda, že se Anderson nezkusil atmosférou Resident Evilu víc přiblížit svému mrazivému sci-fi hororu Horizont události a přikláněl se spíše k akci, ale i tak jsem si film užil.

A protože Resident Evil při rozpočtu 33 milionů vydělal 103 milionů dolarů, vzniklo několik pokračování (mým favoritem je asi trojka), kdy některá byla relativně fajn, jiná zase tolik parády nenadělala. Nicméně i tak jde o nejvýdělečnější videoherní sérii všech dob, která má na kontě zhruba 1,2 miliardy dolarů.

V roce 2017 pak bylo oznámeno, že se připravuje reboot, ale zatím není úplně jasné, kdy se ho dočkáme. Jen pro zajímavost, produkovat ho měl režisér Aquamana James Wan, který se ale nakonec rozhodl projekt opustit a aktuálně produkuje nový film Mortal Kombat (který bude mládeži nepřístupný).

3.DOA: Na život a na smrt (2006)

Hodnocení: 4,52 z 10 (RottenTomatoes), 38 % (Metacritic)

V případě adaptace bojovek Dead or Alive si upřímně řečeno myslím, že je kritizována neprávem. Jako dlouholetý fanda předlohy jsem byl s filmem v podstatě spokojen, protože nabídl vše, co jsem očekával.

Zběsilý béčkový příběh? Potvrzeno. Sexy bojovnice v bikinách pronášející roztomile laciné hlášky? Potvrzeno. Přepálené, ale stylové souboje? Potvrzeno. Svižná hudba? Potvrzeno. Rychlé tempo? Potvrzeno.

Co víc by si člověk mohl přát? Když nad tím tak přemýšlím, tak možná právě to, že film byl až příliš věrný videohrám, mohlo být pro osoby neznalé předlohy negativem. Pokud někdo netuší, co jsou hlavní aspekty hry, pak mu bude film DOA zákonitě připadat jako zběsilá šílenost bez hlavy a paty.

DOA: Dead or Alive (2006)
DOA: Dead or Alive (2006)
DOA: Dead or Alive (2006)

DOA: Na život a na smrt (2006)

Jenže je to zábavná šílenost, která se rozhodně nesnaží být ničím víc než chutnou sexy jednohubkou a jakousi „odměnou“ pro fandy videoher. Tvůrci vsadili na nadhled a není jejich problém, že někteří lidé nepochopili to, že se film nebere vážně. Ti, kteří ano, se pak zákonitě museli u DOA: Na život a na smrt královsky pobavit.

Bohužel, očividně takových jedinců nebylo mnoho, protože film vydělal jen 7,5 milionu dolarů při rozpočtu 21 milionů. Malou útěchou ale tvůrcům může být to, že si DOA vybudovalo určitý kultovní status.

4.Street Fighter (1994)

Hodnocení: 2,96 z 10 (RottenTomatoes), nehodnoceno (Metacritic)

V tomto případě vím, že jsem vkročil na tenký led. Nebudu rozhodně popírat, že Street Fighter je s prominutím kravina, a to pořádná. Ale lhal bych, pokud bych tvrdil, že jsem si film neužil.

Ano, nevoní mi pár věcí. Například to, že ve srovnání s DOA se film někdy bere až příliš vážně. A samozřejmě mi jako fandovi předlohy vadí, že je motivace některých postav na hony vzdálená tomu, proč bojovaly ve videohrách.

Ale byť jsem se snažil nemít Street Fighter rád, tak jsem si ho pouštěl častěji, než je asi zdrávo a ano, v tomto případě jsem se cítil trochu guilty. Ale především jsem se skvěle bavil.

A není se čemu divit: suché hlášky, Kylie Minogue jako Cammy, záměrně přehrávající Raúl Julia jako Bison, zběsilé souboje, vizuální styl jako vystřižený ze seriálu Power Rangers a rádoby frajersky drsňácký Jean-Claude Van Damme. Tomu jsem prostě nedokázal odolat. Street Fighter podle mého spadá do kategorie „je to tak špatné, až je do dobré“.

Jsem si vědom toho, že střih některých bojových scén není zrovna vypilovaný, jsem si vědom toho, že obsazení spousty postav je naprosto „mimo mísu“ (stále nemohu z hlavy vymazat to, jak vypadal Blanka), jsem si vědom toho, že herecké výkony jsou na úrovní ochotnického divadla, ale stejně mám Street Fighter rád a hotovo.

Jen pro informaci, je překvapením, že byl film finančně vcelku úspěšný. Rozpočet byl 35 milionů dolarů, tržby se vyhouply k částce cca 99,5 milionu dolarů.

Možná jste zaznamenali, že v roce 2009 se objevil další hraný film Street Fighter s podtitulem Legenda z Hongkongu, ale ten už byl opravdu jen špatný, zábavný ne. Doporučit ovšem mohu webový seriál Street Fighter: Assassin’s Fist, který se povedl.

5.Ve jménu krále (2007)

Hodnocení: 2,52 z 10 (RottenTomatoes), 15 % (Metacritic)

Nepopírám, že je velmi odvážné zmínit projekt od „prznitele“ filmů na motivy videoher Uwe Bolla. Drtivá většina toho, co vytvořil, je bezesporu strašný škvár (snad mě za toto tvrzení nevyzve k boxerskému zápasu), ale dovolím si tvrdit, že jeho adaptace her ze série Dungeon Siege nazvaná Ve jménu krále je snesitelná, vlastně bych se nebál použít termín zábavná.

Ano, napsal jsem to, film Uwe Bolla je zábavný. Ale asi jsem s tímto tvrzením osamocen, protože novináři ve velkém zařadili Ve jménu krále na seznam nejhorších filmů roku a do přehledu nejhorších videoherních filmů všech dob.

Ve jménu krále (2007)
Ve jménu krále (2007)
Ve jménu krále (2007)

Ve jménu krále (2007)

Jistě, trikově film není žádná sláva, ale některé momenty jsou docela vizuálně přitažlivé. Akce je slušná a s ohledem na to, že se Uwe naučil „očůrávat“ daňové zákony a měl k dispozici relativně slušné finance, si mohl do filmu přizvat zvučná jména jako Jason Statham, Ray Liotta nebo John Rhys-Davies z Pána prstenů.

A právě Pána prstenů Ve jménu krále očividně dost „vykrádá“. Ale bez ohledu na to, že jde o jeho lacinou kopii nepostrádá projekt určitou dávku zábavnosti.

Nepřekvapivě se z něj ale vyklubal finanční propadák a projekt za 60 milionů od diváků získal jen 13,1 milionu dolarů. Přesto Boll natočil dvě pokračování (ve dvojce se objevil například Dolph Lundgren). Ta už ale opravdu byla podívanou jen pro otrlé.

Přestože videoherní filmy si obvykle nevedou zrovna dobře, tak se stále natáčí nové a nové projekty a dá se tak tušit, že budou vznikat další, které budou tak špatné, až budou dobré. Ale snad bude vznikat více filmů, které prostě budou jen dobré.

Máte nějakou adaptaci videohry, která není zrovna dobře hodnocená, ale vám se líbí?