Clive Barker a dětská křížová výprava
Kdo by neměl rád Clivea Barkera? Perverzního spisovatele s naprosto nezaměnitelným rukopisem? Jeho příběhy jsou plné dekadentní erotiky a body-hororu. Ale Clive neskončil jen u knih a filmů, má na svědomí i hry. Těmi nejznámějšími jsou dvě. Undying, neprávem zapomenutý skvost, který měl tu smůlu, že byl obětí EA, a pak Jericho. To nemělo smůlu, to bylo prostě zapomenuto.
Většina si možná tak vybaví titulní lesbické hrdinky v rouše Evině „pózující“ pro speciál Playboye. Atraktivní však nebyly jen vnady dvou expertek na potírání nadpřirozena Church a Black. Pravdou je, že retrospektivně Clive Barker’s Jericho nebyla až tak špatná hra, a to hlavně díky mistrově tradičnímu vyprávění, filmovému feelingu a hudbě od skvělého Crise Velasca – God of War.
Bojíte se hororů? Skutečnost je často ještě divnější a děsivější |
V Jericho se Barker rozšoupl ještě víc než v Undying. Vytvořil mýtus o Prvorozeném, bytosti, kterou bůh stvořil ještě před člověčenstvem. Prvorozený byl ovšem hajzlík, rozbíjel hračky, v případě kosmických bytostí nejspíš planety, a tak ho Nebeský otec zavřel do bedýnky – kapesní dimense. Jenže Prvorozený se v krabičce nudí a chce si hrát, a tak si čas od času uhryzne kus časoprostoru a uzamkne ve své bedýnce Pyxis kus světa i s jeho obyvateli. Na to, že ještě ani nevychodil školku, je dost ve vývoji napřed. Libuje si v událostech, kdy došlo k těm nejohavnějším masakrům. A jedním z nich je bezesporu období křížových výprav. A tam zavítá i elitní okultní komando s kódovým označením Jericho.
Když už třetí křížová výprava dostala pořádný náklep, papeže Innocence III. osvítil „skvělý“ nápad. Děti jsou přeci čisté a nezkažené, Bůh je jistě ochrání. Takto začal papež nabádat děti po celém křesťanském světě, ať se stanou božími bojovníky. Není divu, že křižáci dostávali nařezáno jak sedláci u Chlumce. Znásilňování, vraždění a mučení není zrovna ukázka křesťanských ctností. Děti byly čisté bytosti, taková zvěrstva by je ani nenapadla.
Papežův proslov v mladých nevyzrálých mozečcích rezonoval, a nejspíš i pomohl nechtěně požitý námel. Děti začaly mít „halušky“. Ve vizích je Ježíš rekrutoval jako křižáky. Těmi nejsilnějšími hlasy byli dva chlapci z Německa a Francie. S požehnáním papeže se vydali na cestu do Svaté země a cestou nabírali tisíce dalších mladých stoupenců. Věřili, že jsou vyvolení bohem a rozestoupí moře. Když konečně jeden mladík dorazil k moři, čekal ho šok. Ač tlačil, jak tlačil, moře se ne a ne rozestoupit. Pak ovšem dorazila spása, obchodní loď. Kapitán dal dětem čestný skautský, že je doveze do Svaté země. Slovo dodržel, to ano, jen zapomněl dodat, že děti přivezou v poutech. Celou výpravu neviňátek předhodili muslimům a ti si je rozebrali do otroctví jako nucenou pracovní sílu a k prostituci.
O výpravě je dost dobových dokumentů, takže se opravdu udála, jen si nejspíš historici trochu události okořenili. Pravý důvod výpravy totiž nejspíš nebyl dětskou čistotou a nevinností osvobodit Jeruzalém, ale spíš zbavit se hladových krků v době hospodářské krize.