Zatímco Microsoft nabízí profesionální herní ovladač Elite už několik let (aktuálně jeho druhou generaci), Sony se doposud nadstandardní verzi vyhýbalo. Změna přišla loni, kdy společnost představila vylepšenou verzi aktuálního modelu DualSense s přívlastkem Edge. Nyní jsme si jej mohli v redakci vyzkoušet a zamyslet se nad tím, nakolik dává tato verze smysl oproti standardnímu modelu.
DualSense Edge vychází z designu standardního DualSensu, o tom není žádný pochyb. Méně vnímaví jedinci by si jej možná z dálky i mohli se standardním modelem splést, nicméně při bližším zkoumání jsou rozdíly naopak jasně patrné, byť jsou hlavně v detailech.
 |
Barevné schéma zůstává stejné jako v případě standardního modelu, tedy kombinace bílé a černé. Tlačítka už nejsou průhledná, nýbrž černá a stejně tak velký středový touchpad se zabarvil do černa, navíc s jasně patrnou texturou symbolů PlayStationu. Tyto malé ikonky jsou mimochodem stále vyryté i do boků ovladače a nově do zadních spouští. Černá středová část okolo páček je nyní lesklá a také se dá s pomocí zadní pojistky odklopit a vyměnit.
Stávající funkce (adaptivní spouště, pokročilá haptika) i všechna tlačítka jsou zachovány, model Edge přidává celou řadu dalších vlastností. Co se fyzických tlačítek týče, najdete zde pod páčkami dvě další, které v základu slouží pro vyvolání menu nastavených profilů, případně jako extra programovatelná klávesa. To ovšem není všechno.
Obsah balení
 |
Na zádech gamepadu jsou ještě rozšiřující sloty pro dvě další tlačítka. Jejich tvar si můžete i vybrat, v balení dostanete totiž dva typy: menší spoušť nebo větší „pádlo“. Záleží jen na vás, co vám více vyhovuje, mně osobně se zamlouvaly spíše menší spouště. V gamepadu drží pomocí magnetu a lze jej celkem snadno zase odepnout. Pokud často přenášíte gamepad z místa na místo a rádi jej „drtíte“ v rukou, dejte si pozor, abyste některé z těchto magnetických tlačítek neztratili.
Další viditelnou novinkou jsou pak posuvníky, které upravují dráhu zadních spouští. Hodí si ji zkrátit v případě, že potřebujete opravdu co nejrychlejší reflexy a každá setina sekundy se počítá. Využil jsem toho ovšem i v běžných singleplayer titulech, kde vás třeba po čase přestane bavit mačkat spoušť co nejvíce a místo toho stačí jen lehčí dotyk.
Z fyzických novinek tu je však ještě pár dalších věcí, které však už opravdu musíte aktivně hledat. První jsou pojistky USB-C kabelu, který po vložení do přibaleného nástavce zamezí možnosti náhodného vytržení kabelu. Na druhou stranu, pokud bych si měl představit situaci, že kupříkladu někdo omylem zakopne o kabel vedoucí z konzole do gamepadu. Pak namísto obyčejného vytržení kabelu z ovladače je tu možnost, že se namísto toho kabel vytrhne z konzole a nebo že vám dotyčný doslova vykopne gamepad z ruky.
Gamepad DualSense Edge a standardní DualSense
Poslední fyzická změna je tlačítko uvolnění krytu okolo páček, pod kterým se nachází celkem zásadní změna. Páčky jsou nově totiž modulární a z gamepadu je můžete vyjmout a vyměnit. Tato skrytá změna je o to zásadnější, neboť tím Sony v podstatě vyřešilo nepříjemnosti s reklamací/servisem celého ovladače s driftující páčkou. Nově si totiž můžete dokoupit náhradní a v případě vady ji rychle vyměnit a řešit pak opravu jen samotného modulu s páčkou. Náhradní páčka je univerzální (neřešíte, jestli je pravá/levá) a stojí 599 korun.
Nakonec máte také možnost vyměnit kloboučky na páčkách, a to s volitelným vysokým či nízkým profilem a zaoblením. Při výměně se nebojte za klobouček zatáhnout, na gamepad jsem zprvu byl až moc opatrný a nevěděl jak na to, nakonec stačí jen trochu víc zabrat a klobouček se uvolní.
Takže jak působí gamepad Edge v rukou? Rozhodně navozuje příjemnější pocit, už jen kvůli měkké textuře vespod bočních částí, na kterých spočívají vaše prsty. Gamepad je o něco těžší než standardní model (345 oproti 282 gramům). Rozdíl může udělat i to, že si standardní ploché kloboučky můžete vyměnit za zaoblené, což je za mne zase o něco příjemnější varianta.
Dva typy zadních tlačítek
Gamepad jinak při používání svítí podobně jako ten standardní, tedy pouze po bocích touchpadu. Obecně je zbylá funkcionalita (co se fyzických tlačítek a portů týče) už srovnatelná se standardním modelem. Posledním velkým rozdílem je tedy softwarová funkcionalita, která spočívá v uživatelských profilech a nastavování funkcí jednotlivých tlačítek.
Právě uživatelské profily se hodí jednak v případě, že máte více členů rodiny, kteří každý hrají trochu jiným stylem, preferují jiné volitelné klávesy a podobně. To se dá rovněž aplikovat i v případě, že máte gamepad sami, ovšem preferujete jiné ovládací rozložení v různých hrách. Vedle základního ovládacího schéma máte k dispozici ještě další tři profily, které si můžete nastavit kompletně podle sebe. Softwarově můžete vyřešit také i mrtvé zóny zadních spouští, opět v rámci daného uživatelského profilu.
Zmíním také ještě samotné cestovní pouzdro, ve kterém gamepad dostanete. To je opravdu hezky zpracované a pevné, vejde se do něj i kompletní příslušenství. Sony nechalo v pouzdru i místo na jeden náhradní modul s páčkou, ten si ovšem už musíte dokoupit sami.
Hodně lidí zajímá výdrž baterie, která podle dosavadních informací má být vzhledem k náročnější konstrukci gamepadu a tedy i menšímu integrovanému akumulátoru o něco nižší. DualSense Edge jsem ždímal celý víkend a můj dojem je takový, že výdrž skutečně je o něco nižší, ovšem ne nějak zásadně. Zejména pokročilá haptika je hlavní žrout energie a takové hry umí vysát energii rychle jak z běžného modelu, tak i z Edge. Přímo Sony uvádí, že výdrž modelu Edge má být mezi 5 a 10 hodinami, standardní model by měl vydržet „až 15 hodin“.
A co tedy cena? Ta je hodně vysoká. DualSense Edge je zdaleka nejdražší gamepad na českém trhu, s cenou 5 990 korun Sony trumflo veškerou konkurenci, která i ty nejluxusnější gamepady nabízela doposud jen někde okolo hranice čtyř tisíc korun. Za šest tisíc přitom můžete mít tři standardní modely (stojí 1 799 korun) a ještě vám zbude. Anebo mít našetřeno půlku ceny celé nové konzole v digitální edici.
Nezbývá tedy než gamepad ohodnotit, což se dá optikou dvou typů uživatelů. První typ je takový, který hraje hlavně singleplayerové tituly a standardní DualSense mu plně vyhovuje. V takovém případě se dá říci v podstatě jediné: Edge je zbytečný luxus. Pro takové hráče je to prostě pořád jen gamepad, který umí prakticky to samé, co standardní. Těch pár funkcí navíc či vyměnitelnost páček vám opravdu neudělá ve hrách jako je třeba God of War Ragnarok nebo Horizon Forbidden West žádnou výraznou změnu.
Je však třeba myslet na to, že spousta lidí preferuje multiplayer a chtějí v něm být opravdu dobří. Tlačítka navíc, upravitelná citlivost spouští nebo volba typu páčky v takové chvíli může pomoci mít hru více pod kontrolou a třeba i podávat lepší výsledky. V takovém případě už lze o DualSense Edge uvažovat jako o lepším pracovním nástroji. Zda vám za danou částku stojí, je samozřejmě už jen na vás.
Nakonec si také troufnu tvrdit, že třeba pro e-sportovce bude tento gamepad v podstatě povinností. Pokud vás hraní her i živí, pak je investice do co možná nejlepšího herního příslušenství pochopitelná. Je mi ovšem jasné, že kategorie e-sportovců už je opravdu úzká skupina zákazníků.
