Zatímco hráčům se při čekání na vytouženou hru čas jen pomalu vleče, vývojáři jsou na tom přesně opačně. Čím více se blíží naplánované datum vydání, tím větší tlak se na jejich bedra snáší, protože mají (často oprávněný) pocit, že nestíhají.
Red Dead Redemption je skvělá hra, ale nerodila se snadno. Manželky zaměstnanců společnosti Rockstar popsaly v roce 2010 tamní pracovní podmínky v otevřeném dopisu.
V takových chvílích se prodlužuje pracovní doba, roste stres a veškerý soukromý život je odsunutý na vedlejší koleji. Tomuto intenzivnímu období se v počítačové branži říká „crunch“ a je bohužel natolik běžné, že je vnímáno téměř jako standard.
Jestli jde o důsledek špatného vedení, anebo nedostatečné motivace zaměstnanců v úvodních částech projektu, ponechme stranou. Ať už za to může kdokoli, výsledkem je situace, která má negativní důsledky prakticky pro všechny zúčastněné.
Podmínky v Telltale byly dlouhodobě špatné, loni proto společnost přistoupila k radikálním změnám.
Crunche samozřejmě nejsou žádnou novinkou a k (nejen) hernímu vývoji patří prakticky odjakživa. Nedávno se však toto téma znovu dostalo do hledáčku médií. Může za to maďarský tým Neocore Games, který byl nucen odložit chystanou hru Warhammer 40,000: Inquisitor Martyr o několik týdnů. Hlavní producent Zoltán Pozsonyi se za to v oficiálním prohlášení fanouškům omlouval a ujistil je, že jeho tým zdvojnásobí své úsilí a každý zaměstnanec bude pracovat alespoň 90 hodin týdně.
Práce v CD Projekt prý není pro každého, říkají autoři Zaklínače na férovku.
Jenže reakce veřejnosti nebyla asi taková, jakou by čekal. Mnoho lidí totiž namítalo, že se na hru sice těší, nicméně nechtějí, aby kvůli jejich zábavě někdo trpěl.
Pozsonyi rychle přispěchal s upřesněním, že mělo jít o vtip a nedorozumění, ale vzhledem k faktu, že podobnému prohlášení sáhl už dříve, příliš důvěryhodně to nevypadá.
Neocore Games jsou jen malé studio, crunche se však týkají i těch největších firem. Oficiálně sice zaměstnanci ze strachu o svoji práci takové praktiky nepřiznají, ale o intenzivním pracovním nasazení v polském CD Projektu (autoři Zaklínače 3) nebo u specialistů na interaktivní filmy z Telltale už prosáklo na veřejnost mnohé.
Opravdu nemůže perfektní hra vzniknout bez potu a krve?
Na nedávné konferenci Digital Dragon, která se konala v Krakově, se k problematice crunchů vyjádřila řada respektovaných osobností herního průmyslu. Například Andrew Maximov přiznal, že spousta lidí ze studia Naughty Dog opravdu před vydáním hry tráví v práci spoustu času navíc. Zdůrazňuje však, že to vedení nikomu nepřikazuje a že jde o dobrovolnou aktivitu lidí, kteří prostě chtějí, aby jejich společné dílo bylo co nejlepší. Vědí, že po vydání hry tento tlak částečně opadne, a tak se v omezeném čase ze sebe snaží dostat maximum.
Problém se netýká jen velkých firem. Vývoj Stardew Valley byl prý crunch, co trval 4 roky.
Daniel Birczynski ze studia Santa Monica (God of War) rovněž crunche přiznává, ovšem zároveň říká, že se situace neustále zlepšuje, protože si negativní důsledky takovéhoto vývoje konečně začínají uvědomovat i v nejvyšším vedení.
Crunch totiž není jen o krátkodobém nepohodlí, jeho důsledky jsou daleko hlubší a doslova mohou ničit lidské životy. Syndrom vyhoření je jednou z nejčastějších civilizačních chorob a jeho dopady na rodinné životy jsou často devastující. S tím, jak stále stoupají personální potřeby na tvorbu her, jsou přitom zaměstnanci pro firmy tím nejdůležitějším, a udržovat dlouhodobě příjemné pracovní podmínky je proto klíčové. Nehledě na to, že je prokázáno, že v dlouhodobém pracovním vypětí se pracovní efektivita snižuje.
Odklad tak bývá často tím nejlepším, co může hru potkat. Jediným dalším řešením je totiž ždímání zaměstnanců anebo vydání nedodělané hry.
