To ale bohužel nevysvětlíte člověku, který bere hry jako pokleslou zábavu "pro malé děti". S článkem souhlasím.

Bohužel, několikanásobná osobní zkušenost mi spíš říká, že kdo je arogantní blbeček ve hře je takový i v realitě.

Hraní her je pořád jen hraní a zábava. Pokud je člověk normální, je to pro něj jen relax a vraha to z něj neudělá. Psychicky narušenej člověk to naopak může brát jako simulátor toho, jak si to jednou vyřídí se svým okolím. To jak se ale člověk chová ve hře o něm vypovídá většinou velký kulový. To že v GTA budu masakrovat chodce neznamená, že po nich jednou budu jezdit svým autem. Na druhou stranu. To že v RPGčku pomůžu v Questu kdejakému moulovi, automaticky neznamená, že až se na ulici něco semele, že se nebudu koukat jinam a potichu nezmizím. Takže asi tak.  Výzkum naprosto o ničem.

Byť se závěry "výzkumu" souhlasím, mám určité pochybnosti o jeho metodologii. Přijde mi totiž, že srovnává jablka s velbloudama. Násilí ve hrách totiž IMO nemá žádný vliv na nikoho (zdravého). Neudělá z vás psychopata, ale ani vám samotné násilí nepomůže odreagovat. To jsou prostě pixely, a impy jsem střílel bez mrknutí od svých snad pěti let.

Mnohem zajímavější by byl výzkum rekreace reálných situací. Něco jako když ve Falloutu dáte nebo nedáte těch pár drobných somrákovi, a pak v reálu, nebo když si v ME máte vybrat, kterou pustit k vodě, a kdo zemře na sebevražedné misi... Hmm

Jo jo, není lepšího odreagování po perném dni, než poslat na onen herní svět pár nebožáků v nějaké pěkné střílečce a hned je člověku o poznání líp.

PS: Docela by mě zajímalo jak vypadá takové - cituji z článku  "násilné hraní her". To jako někoho násilně nutí hrát hry?

Jasný, snadno se uklidním tím, že rozšvihám sto chodců a postřílím armádu policajtů v GTAčku, pak se můžu klíídně usmívat na okolní svět :D

Ja bych chtel videt psychologicky profil lidi, kteri v EVE nedelaji nic lepsiho, nez suicide ganks, buzeruji bezbranne tezare apod... To chovani musi vyrustat z prirozene povahy cloveka, i kdyz ji treba v realu nerealizuje - treba proto, ze ma 120 kilo, 5 dioptrii a pri kazde rvacce mel od krve hubu, zatimco ostatni ruce...

Myslím si (a i zkušenost mi to zatím potvrzuje), že žádná hra sama o sobě z nikoho bestiálního kriminálníka neudělá. Jestli je dítě zdravé - čímž především myslím, pokud vyrůstá v prostředí, které ho vychová, tak bych se nebál. Může si večer jako oddechovku rozřezat v počítačí pár desítek lidí motorovkou. Jiná věc je fakt, že takto zdravých dětí ze zdravého prostředí je čím dál méně.

tak by měli zavést hry do vězení ne?

No ze článku to vypadá, že odsouzení vrazi by asi hráli jen simulátory pěstování kytiček a podobně 

Ja hraju maximalne neutralniho, jinak kladas. Za zlyho mi to prijde uplne neprirozeny. A to i v zivote. Kamarad zase hraje za zleho jakmile se mu naskytne prilezitost, ale jinak je to nekonfliktni hodnej kluk:)

Je to opravdu individualni.

Ono je asi neco jineho, kdyz člověk hraje střilečku, ale v připadě Baldur's Gate a jemu podobnych RPG jsem hral podle sveho nejlepšího vědomí a svědomí. (good)

Nic není černobílé, ale ubližovat nevinným lidem se mi nikdy nechtělo, naopak padouchy jsem řezal bez výčitek .-))

Podle mě je ten výzkum blbost.. je to individualní, jak píše pan Kopecký.

jojo, v rpg jsem taky vzdycky kladas, nejakou levotu si dovolim jen obcas :)

Přesně tak, i když se vyloženě občas některé RPG (když je hraju třeba poněkolikáté) snažím hrát za zápornou postavu, nikdy mi to nevydrží moc dlouho a po pár minutách vnitřní krize je ze mě nakonec stejně klaďas...

To je v ostrým protikladu k článkům, co hlásaly, že hraní násilných her plodí vrahy a násilníky. Hold je to naprosto individuální a nelze to škatulkovat. Takže mýtus akční hry = budoucí vrah pomalu padá.

Nikoliv nezbytne. Nejspis bude dle studie vrah napomocen ostatním.. :-)

Len v Bad Company 2 mam tak ~250k killov. Vsetky FPS spolu si netrufam ani hadat. Zacal som pred ~15 rokmi s Doom-om a One must Fall a ziadna zmena stale nie a nie prist. Asi robim nieco zle.