Souboj dvou gigantů polovodičového průmyslu - AMD a Intelu - se nezastaví ani v budoucnu. Přístup obou konkurentů k problematice tvorby, výroby a prodeje procesorů je dnes značně odlišný. A co nám přinese budoucnost? Poodhalme roušku vývoje budoucích technologií u obou rivalů…
Co přinese tento rok?
Pro obě firmy se ponese letošní rok ve znamení výroby na úrovni 0,13mikronové technologie. Přechod ze starší 0,18mikronové produkce se povedl dříve Intelu, který uvedl již v minulém roce svoje Pentium III postavené na jádře Tualatin. AMD čeká oficiální premiéra s řadou procesorů Athlon XP (postavených na 0,13mikronovém jádře „Thoroughbred“) v následujících měsících, pravděpodobně dojde k uvedení nejpozději v březnu.
AMD Athlon XP – stále úspěšnější
První inovace řady Athlon XP nás tedy čeká co nevidět („Thoroughbred“). Procesory postavené na tomto jádře bohužel nepřinesou očekávané inovace (podporu 333 MHz FSB či 512 kB L2 cache), ale Athlonům nalije krev do žil snížení vyzařovaného tepla – díky tomu bude startovací model taktován na 1,8 GHz (2200+). Následovat bude jádro s kódovým označením „Barton“, které přinese první implementaci technologie SOI („křemík na izolantu“) u AMD. Do tohoto jádra by měly být začleněny multimediální instrukce SSE2 – vše ovšem záleží na dohodě s Intelem.
Intel Pentium 4 – frekvence porostou díky NetBurst Nedávné uvedení jádra „Northwood“ pro Pentium 4 značí jednoznačně snahu Intelu o dosažení vysokých frekvencí. Produkce na úrovni 0,13mikronové technologie vydrží až do počátku roku 2003. Pentium 4 může (při zachování současné výrobní technologie) dosáhnout frekvencí okolo 3,5 GHz. Vzhledem k růstu frekvence samotného procesoru je nutné udržovat dobrou propustnost, čehož hodlá Intel dosáhnout (v nejbližších měsících) zvýšením frekvence FSB na 533 MHz (4x 133 MHz).
AMD Duron – návrat do hry
V posledních měsících začínají procesory Duron poněkud ztrácet dech. Celerony jsou vyráběny modernější technologií, takže nevyzařují tolik tepla a dají se lépe přetaktovat. To se rozhodně nedá říci o posledních modelech Duronu. Proto se AMD chystá k uvedení jádra s kódovým jménem „Appaloosa“, které přinese (v létě tohoto roku) nejen snížení vyzářeného tepla díky modernější výrobní technologii, ale zřejmě také zvětšenou L2 cache na 256 kB, čímž se výkon Duronu vyšplhá ještě výrazněji nad srovnatelný model konkurenčních Celeronů.
Intel Celeron – „omlazení“ pomocí Pentium 4
Intel má stále ještě plány s Celeronem postaveným na jádře Tualatin/256, avšak má přichystaný nový model těchto procesorů. Ten je odvozen od procesorů Pentium 4 se starším jádrem Willamette. Více podrobností zatím není známo, avšak dá se předpokládat, že AMD bude muset i se svými Durony přejít na hodnocení procesorů pomocí performance ratingu. Intel bude totiž uvádět frekvenčně rychlé Celerony, které budou porovnatelné s nominálně pomalejšími Durony.
AMD Hammer – to nejlepší nakonec
Nová generace procesorů AMD, která byla dlouho známá pod pseudonymem „K8“, přijde na konci tohoto roku. Jako první je očekáván procesor s kódovým jménem ClawHammer určený pro hi-end desktopy, levné servery a výkonné pracovní stanice. Bratr tohoto procesoru (SledgeHammer) bude určen pro vysoce výkonné servery. Co nám nová generace procesorů přinese?
- technologie x86-64 (využití 64bitového kódu při zachování 100% zpětné kompatibility s 32 bity)
- podporu multimediálních instrukcí SSE a SSE2
- urychlení FPU (zkrácení FPU pipeline)
- "jen" jedno jádro (původně se počítalo se dvěmi jádry, které by pracovaly vzájemně nezávisle)
- startovací model 3400+
- integrace paměťového ovladače a řadiče HyperTransport do jádra procesoru
- 128 kB L1 cache (64 kB instrukční a 64 kB datová) + 256 nebo 512 kB L2 cache
Procesor je založen částečně na známých Athlonech, ale přináší velkou řadu revolučních prvků. Nejvýznamnějším je rozšíření „64bitů pro masy“. Přestože názor Intelu je velice skeptický, skutečnou váhu odvážného kroku AMD ukáže až čas. Systémová sběrnice bude nahrazena technologií HyperTransport (3 linky na 800 MHz) a paměťový ovladač bude integrován přímo v jádře procesoru. Data se budou z pamětí přenášet po dvou 64bitových kanálech, což prakticky znamená přenosovou rychlost 5,33 GB/s (u pamětí DDR333).
Výhledy do dalších let
Dlouhodobě je však ve vývoji mnohem více technologií. Jmenujme technologii BBUL, kterou se chystá Intel přivést do svých procesorů v letech 2006-2007. Ta by měla umožnit změnit současný typ připojení procesoru a jádra, což bude hrát velkou roli obzvláště při vysokých frekvencích. Další chystanou novinkou od Intelu bude například jeho vlastní implementace SOI technologie. AMD se naproti tomu chystá zvýšit efektivitu výroby, tedy 100 miliónů procesorů v roce 2005, pomocí zavedení 300 mm Wafferů. Celkově se ale cesty obou výrobců značně rozcházejí a již nyní je jasné, že Intel se bude ubírat cestou k vyšším frekvencím a to i za cenu zvětšování délky pipeline. Naproti tomu AMD se bude snažit nadále prosazovat svou verzi označování procesorů a tím se zbaví nepříjemné povinnosti zvyšování výkonu (téměř) výhradně pomocí vyšších frekvencí. Tím se otevírají možnosti jako řetězení procesorů nebo jednotlivých jednotek. Oba výrobci se tedy začínají rozcházet nejen technologicky, ale také filosoficky. Odklon je znát především ze strany AMD, což je jedině dobře. Ještě dnes si živě pamatuji doby, kdy procesory AMD využívaly platformu Intel. A říkám zcela otevřeně, že vlastní cesta sedí AMD výrazně lépe.
