Na začátku je sto lidí shozeno z letadla nad neobydleným ostrovem, přežít může jen jeden. Kromě padáku nemá u sebe nikdo žádné vybavení, navíc se postupem času zmenšuje herní mapa, a kdo zůstane příliš dlouho mimo vytyčené hranice, zemře.
PlayerUnknown’s Battlegrounds se stal rychle hitem a po necelých 14 dnech prodal milion kopií
To jsou ve stručnosti základní pravidla extrémně populární hry PlayerUnknown’s Battlegrounds, která už měsíc vládne prodejům digitálního obchodu Steam a již během druhého týdne od vydání dokázala prodat více než milion kopií. A to je přitom ještě stále ve vývoji. Tahle kombinace survival žánru a módu Last man standing z akčních stříleček je prostě obrovský hit. Neobjevil se ale přes noc, a proto se s námi pojďte podívat až ke kořenům.
Bylo nebylo...
Tak jako u mnoha jiných originálních nápadů byl na začátku mod, tedy fanouškovská úprava hry. Tentokrát se jednalo dokonce o mod již existujícího modu - DayZ. Tuhle zombie konverzi vojenského simulátoru Arma 2 snad blíže představovat nemusíme. Brendan Greene, v herní komunitě známý spíše jako PlayerUnknown, se inspiroval v japonském filmu Battle Royale, natočenému podle stejnojmenné knihy. V této drsnější verzi Hunger Games se třída středoškoláků ocitá na opuštěném ostrově, odkud se živý může dostat jen jeden z nich. A přesně o to samé šlo i v modu Battle Royale, který si rychle vydobyl značnou popularitu. Masivní oblibu zaznamenala až verze pro novější Armu 3, která nabízela daleko více možností. Přesto se Green rozhodl opustit přizpůsobování „cizích“ her a udělat si nějakou vlastní. A tak vzniklo H1Z1.
Autor módu Battle Royale Brendan Greene stojí za H1Z1 i PlayerUnknown’s Battlegrounds
Aniž bychom šli příliš do detailů, původní myšlenka byla v podstatě okopírovat neskutečně populární DayZ. Tedy na multiplayer orientovanou hru, v níž se skupinky hráčů snaží přežít v nehostinné krajině plné krvelačných zombies. Atmosféra, kdy jste se svými parťáky na sobě závislí, ale zároveň si nikdy nemůžete plně věřit, značně připomíná značku Walking Dead. Čistě konfrontační Battle Royale měl být pouze doplňkovým režimem, jenže díky své mimořádné popularitě se nakonec celý H1Z1 v únoru 2016 rozpadl na dvě zcela samostatné větve: tradiční Just Survive a čistě Battle Royale zážitek King of the Kill.
Hra se po svém vydání v rámci režimu předběžného přístupu potýkala se zcela zásadními technickými problémy. Nebylo možné se připojit k severům a problémy se stabilitou, rychlostí i umělou inteligencí de facto znemožňovaly hraní. Přesto se hra stala se obrovským hitem. Nenechte se zmást spoustou nenávistných recenzí, kterých je plný internet. I na Steamu se objevuje většina negativních hodnocení od lidí, co mají nahráno hodně přes sto hodin. H1Z1 má k dokonalosti rozhodně daleko, ale kvůli unikátnímu konceptu a fungující komunitě se k němu stejně všichni vracejí.
Kanibalismus?
Autoři se k H1Z1 neotočili zády, jen chtěli zkusit to samé trochu jinak.
H1Z1 je i po dvou letech stále v režimu předběžného přístupu a nějakou dobu ještě určitě bude. Že Brendan Greene značku opouští, jen aby se mohl věnovat vývoji nového, na první pohled více než podobného titulu, tak v tuto chvíli může působit jako zrada. PlayerUnknown’s Battlegrounds ale nejsou jen prostou kopírkou, jak by se na první pohled mohlo zdát. Oproti H1Z1 sází na daleko realističtější a komplexnější zážitek, což ve výsledku znamená i jinou cílovou skupinu.
Jeden zásah do hlavy zde znamená smrt, takže na hrdinství není příliš prostor. Pravidla ale přirozeně nutí hráče nebýt pasivní. Kdo nemá odpovídající vybavení, stává se rychle lovnou zvěří, díky neustále se zmenšující herní ploše pak není příliš prostoru, kam se schovat. Daleko více než v H1N1 je důležitá taktika a promyšlený postup. Ostrov se rozléhá na osmi kilometrech čtverečních a brzy ho budete znát jako své boty. Mimořádně důležitá je volba startovní pozice. Musíte přistát tam, kde je nejméně ostatních hráčů, protože ve více lidech je přežití spíše loterie. Pokud ale seskočíte do úplné divočiny, šance najít kvalitní vybavení se prakticky rovná nule, takže v pozdějších fázích máte oproti ostatním velikou nevýhodu. A přesně o balancování potenciálních rizik a zisků celý tento žánr vlastně je.
Vrchol nebo teprve začátek?
H1Z1: King of the Kill je daleko akčnější a mainstremovější
Hra je v současné době zaplevelena bugy a nedodělky a nedá se hrát bez přimhouření obou očí. Přestože jede na Unreal Enginu 4, nevypadá příliš vábně a přitom má potíže s plynulostí i na těch nejsilnějších sestavách. Ani servery nestíhají obrovský nápor hráčů, a tak se v lepších případech potýkáme s lagy, v těch horších nás hra rovnou vykopne. To jsou ale porodní bolesti a oproti martyriu v době vydání H1Z1 je to vlastně docela dobré. Autoři důsledně naslouchají přáním komunity, a tak se hra s každým patchem stále zlepšuje. Například týmový mód, v němž se hráči spojují až do čtyřčlenných týmů, dává celému konceptu pořádné grády.
Battle Royale je v současnosti jasnou jedničkou mezi multiplayerovými módy. O jeho popularitě kromě raketových prodejů svědčí i sledovanost na herním kanálu Twitch, kde PlayerUnknown’s Battlegrounds dlouhodobě patří mezi tři nejsledovanější tituly. Nakolik se popularita žánru přiblížila vrcholu, se můžeme jen dohadovat, vzhledem k tomu, že všechny tři hry - akční H1Z1, realistická Arma 3 i PlayerUnknown’s Battlegrounds, které je svým pojetím někde mezi - nejsou ani oficiálně hotové, tipujeme, že ještě „pár“ fanoušků posbírají.
