God of War
Jan Kouba - Před chvílí jsem prudce odložil DualShock na zem. Stejně jako asi každý majitel PS4 prozkoumávám mrazivý svět nového God of War. Netušil jsem, že budu tak křičet na obrazovku u něčeho jiného než hry série Dark Souls. Některé souboje jsou vážně tuhé a i zabiják bohů Kratos jde pod drn jednou ranou.
Owlboy
Jan Srp - Já se vztekám u her celkem běžně, mám takovou povahu, takže nemusím ani chodit daleko. Naposledy jsem se opravdu rozčílil u Owlboye (recenze by měla dnes vyjít), kdy hra po poražení finálního bosse neskončila a naopak dramaticky přitvrdila na obtížnosti. Neříkám, že je to tak nutně špatně, ale když jsem místo gratulací najednou zíral na nápis Game Over, neměl jsem pro autory příliš vřelých slov.
Fe
Jakub Žežule - U her se většinou nevztekám, a když mě nějaká začne opravdu deptat, mám spíš tendence ji s radostí odinstalovat a pustit se raději do některého ze sta dalších titulů z mého obřího backlogu. Jiné je to u recenzí, jejichž přijetím se člověk občas upíše ďáblu. U hry Fe jsem v jednu chvíli tak často obracel oči v sloup, až se zpětně divím, že mi to nezůstalo. Pekelná byla pasáž, kde člověk musel kombinací skoků a plachtění vyšplhat na obřího jelena. Pád vás bohužel nezabil, pouze jste museli začít celý výstup znovu. Kostrbaté ovládání a příšerná navigace hry se postarala o to, že jsem se na místě zasekl na pěkně dlouho.
The Surge
Petr Zelený - Většinou se snažím držet nervy na uzdě, ale je fakt, že občas to prostě nejde a musím si zařvat, aby mi nepraskla cévka. Naposledy jsem se opakovaně vztekal u The Surge, tedy u sci-fi variace na Dark Souls. Ale i když mě ta hra dokázala rozpálit doběla, vydržel jsem až do závěrečných titulků. A nelituju.
Nioh
Jan Lysý - Stručně a jasně Nioh. Je paradoxní, že já, člověk, který se rozčiluje asi 17 hodin denně, hraje hry, které na klidu rozhodně, ale rozhodně nepřidají. Naštěstí nejsem ten typ vzteklouna, co hází věcmi (v takovém případě bych potřeboval už asi 268. ovladač), ale pouze nadává. Ale i to s sebou nese určitá rizika. Párkrát mě během mého výlevu zaslechla šestiletá neteř a jen tiše doufám, že si žádné ze slov, která zazněla, nezapamatovala.
Ondřej Zach - Naposledy u hopsačky Donkey Kong Country: Tropical Freeze, kde mi stejně jako kdysi na Wii U bublala krev v žilách u čtvrtého bosse, což je ryba fugu měnící velikost. Bitva se navíc odehrává v akvárku s bodáky po okrajích a hlavně - plavání v této hře není úplně triviální. Když se začnete vztekat, je samozřejmě lepší hru na chvíli odložit a pak inkriminovanou část odehrát s chladnou hlavou. Jde to mnohem lépe.
