Čtyřlístek - obálka čísla 400
Jakub Žežule
Dobře, chtěli jste to. Pár moderních komiksů jsem četl, ale upřímně řečeno, žádný mě zdaleka nebavil tolik, jako svého času Mickey Mouse, Ninja Želvy, Čtyřlístek s Ančou a Pepíkem nebo brutálně nedoceněným Rexíkem, který byl prostě a jednoduše epic! A to ani nemluvím o komiksech s Rychlými šípy, jejichž souborné vydání jsem si nemohl nechat ujít.
Ondřej Zach
Kladný vztah ke komiksům mám už od dětství, kdy mi táta věnoval svoji sbírku Čtyřlístků. V hlavě mi utkvěla Vzpoura mozků, která vycházela na poslední straně ABC, Arnal od Saudka či Rychlé šípy. Po revoluci jsem četl Kačera Donalda, Želvy Ninja, na střední pak Garfielda či Bublajzovy lapálie v deníku Metro.
Hvězdolet Prométheus v kresleném sci-fi příběhu Václava Šorela a Františka Kobíka Vzpoura mozků.
Usagi Yojimbo
Samozřejmě jsem nějakou chvíli hltal Crew a americké komiksy jako Lobo nebo Sin City, ale po čase se mi tento typ tvorby omrzel. Za to nejlepší považuji samurajský komiks Usagi Yojimbo od Stana Sakaie, v němž místo lidí vystupují zvířata. Krásná kresba, chytré příběhy, mohu jen doporučit.
Sandman
Martin Zavřel
Sandman (série)
Neil Gaiman je dlouhé roky můj oblíbenec a prakticky cokoliv od něj lze bez obav doporučit. Sandman je ovšem jeho ultimátní dílo: masivní mnohovrstevnatý příběh o kosmických bytostech, vládnoucích všem aspektům našich životů a občas mezi sebou vedoucích zdrcující války. Je to série natolik prosycená klasickými i postmoderními elementy, že prakticky na každé stránce najdete nějaké rafinované narážky. Ale hlavně je to příběh, který navzdory své hloubce šlape jako hodinky a střídavě dojímá i děsí s takovou intenzitou, jako žádná jiná literatura, kterou jsem kdy dostal do rukou.
Mýty
Mýty (série)
Nemělo by to fungovat, ale přitom to funguje až moc dobře. Pokud jste hráli „herní prequel“ od Telltale, máte dobrou představu. Postavy z pohádek a bájí všech dob a národností se před ničivou válkou s tajemným zlem, přezdívaným prvních několik knih jen jako „Nepřítel“, ukryjí v New Yorku. Zde přežívají pomocí magie a peněz skrytí před obyčejnými lidmi. Dokud ovšem válka nedosáhne i sem a nenastane čas pokusit se podniknout zoufalou misi do samotného centra protivníkovy moci. Co by mělo působit jako slátanina, to připomíná nejlepší špionážní a válečné příběhy, odkazující se přímo i nepřímo na moderní terorismus a další silná témata.
Watchmen
Watchmen
Tady jsem se hodně dlouho rozhodoval mezi několika knihami, ale všechny byly od stejného spisovatele. Alan Moore je prostě génius a máloco od něj se neproměnilo v nadčasovou klasiku. Nakonec jsem tedy vybral knihu, kterou změnil naše chápání superhrdinů a posunul celé médium komiksu na docela novou úroveň. Kromě jiného jde také o důkaz, že sebevýpravnější příběh je pouze tak silný, jak propracované jsou jeho jednotlivé postavy.
Jan Lysý
X-Men
Není to komiks, ale animovaný seriál, který běžel v letech 1992 až 1997, nicméně jde o projekt, díky kterému jsem se zamiloval do komiksů, takže ho zmínit musím. I teď si občas dám s touto sérii maraton.
Watchmen
Watchmen
Je považován za jeden z nejlepších vůbec a já musím souhlasit. Žádná černobílá záležitost s postavami, které mají jasně definováno to, zda jsou „těmi dobrými“, nebo „těmi špatnými.“ Je to mnohem komplexnější záležitost, která si skvěle pohrává s alternativní historií.
House of M
Komiksová série, která se točí kolem Magneta a jeho dětí Quicksilvera a především Scarlet Witch. Ovlivnila na několik let celé marvelovské universum, a to proto, že události z tohoto komiksu vedly k tomu, že se populace mutantů zmenšila na pár stovek. To se nestává každý den.
Mouse I
Jan Hanáček
Komiksy obecně nečtu, ale vzpomínám na obrázkový příběh s názvem Maus, který je neobvyklý už jen svým zasazením. Komiks, většinou užívaný jako formát pro superhrdinské příběhy, je tady prostředkem k vyprávění skutečných dramat a osobních traumat z období holokaustu. Rozhodně to tedy není žádné veselé vánoční čtení.
Arnal a dva dračí zuby, komiks Káji Saudka a Ondřeje Neffa
Jan Kouba
Nejsem zrovna velký čtenář komiksů, to spíš kouknu na seriál nebo film. Takže těch pár věcí nemám s čím srovnávat, ale co je asi navždy v mém srdci, jsou komiksy ilustrované Karlem Saudkem, dostal jsem se k nim jako malý kluk, takže mě zahrnuly spoustou nevhodného obsahu a hlavně nadčasové krásy. Některé výjevy si pamatuji do nejmenšího detailu.
Honza Srp
Z knihy Preacher 9. - Alamo
Na komiksech jsem si jednu dobu docela ujížděl, ať už na těch „vážných,“ jako píše třeba Joe Sacco anebo klasických superhrdinských. Jenže pak se mi dostal do rukou Preacher a od té doby mi většina klasických komiksů přijde jako bezobsažná zábava pro děti. „Kazatel“ je naprostý vrchol žánru, který na jednu stranu nabízí fantastický příběh s přesahem, na druhou stranu je narvaný tím nejčernějším humorem, jaký jsem schopen ještě ustát.
Na milost ještě beru sérii Transmetropolitan o šíleném novináři Spiderovi Jerusalemovi, ale vzhledem k jejímu politickému podtextu se tu v tom raději nechci moc šťourat. Z dnes tolik populárních Marvelovek už jsem asi vyrostl, i když Brubakerův Captain America nebo Bendisův Daredvil mají něco do sebe i dnes.
