Ondřej Zach – Historicky první stovku jsem na Bonuswebu udělil já, a to World of Warcaftu. Té hře jsem nakonec naprosto propadl a hrál hardcore do vydání první expanze. Kouzlo už sice postupně vyprchalo, přesto až vyjde nová expanze, tak si opět na dva tři měsíce předplatím. Stovku jsem dále dal fantastické 3D hopsačce Super Mario Odyssey, obsahově nejnabušenější bojovce vůbec Super Smash Bros. Ultimate, fantastickým závodům Forza Horizon 5 a naposledy fenomenální 3D hopsačce Kirby and the Forgotten Land.
World of Warcraft (2005)
Super Mario Odyssey
Stovku si podle mě zaslouží ještě nejlepší akční arkádové závody vůbec – Mario Kart 8 Deluxe, ale tam jsem se ji zdráhal dát, protože je to jen vylepšený port z Wii U. Switchová verze ovšem přidala spoustu drobných, ale ve výsledku zásadních vylepšení. Další stovku bych dal dobrodružné hře Uncharted 4, která mi evokovala, jak jsem kdysi jako kluk se zatajeným dechem sledoval na videu dobrodružství Indiana Jonese. Stovku si naprosto zaslouží také 3D hopsačka Super Mario Galaxy 2, jejíž level design je jednoduše geniální.
Co se minulosti týče, zpětně se mi mnohé hry těžko hodnotí, protože nostalgie je zkrátka mrcha. Dal bych ji zřejmě těmto hrám: Ufo: Enemy Unknown, Doom, Golden Axe, Dune 2, Warcraft 2, Diablo či Command & Conquer. Ale kdo ví.
Honza Srp – Dlouhé roky jsem razil teorii, že žádná, protože nic dokonalého neexistuje a o počítačových hrách to platí dvojnásob. Postupně jsem však naznal, že to není o dokonalosti, ale o intenzitě zážitku. S každou další dohranou hrou (přečtenou knihou, zhlédnutým filmem, poznaným člověkem atd...) se stávám poněkud apatičtější a mám pocit, že už jsem vše několikrát viděl. O to víc, si pak vážím těch her, které ukazují, že není chyba ve mně, že ještě něco dokáže mojí ulitu rozbít a obrazně řečeno mě „odpálit.“
Disco Elysium
The Last of Us Part II
Za svoji šestnáctiletou „kariéru“ v Bonuswebu jsem absolutní hodnocení udělil jen dvěma hrám, shodou okolností až v posledních dvou letech. Myslím si, že The Last of Us 2 a Disco Elysium jsou hry, jejichž genialitu musí vidět na první pohled každý? Rozhodně ne. Naopak, jejich kouzlo pořádně ocení jen lidé, kteří už mají něco nahráno. Ale hry, které se snaží zalíbit všem, nutně musí skončit.
Když se podívám do minulosti, těch her, které na mě podobným způsobem zapůsobily a plné hodnocení bych jim udělil i z dnešní optiky, je jen hrstka. Vezmu to proti proudu času: Red Dead Redemption 2 je jediná hra v historii, kde otevřený svět skutečně pomáhá vyprávění příběhu a nejde naopak o ředění obsahu. Baldur’s Gate II je vzácný případ toho, že i klasické fantasy dokáže nabídnout skvělé postavy a zápletky. Half-Life zase povýšil žánr stříleček z pouhého pobíhání po bludištích ve skutečné zážitkové dobrodružství, kdy se člověk dostal skutečně „tam“, do světa za obrazovkou (mluvím o prvním dílu, druhý se přechvaluje), u Albionu nevím, co vypíchnout dřív, ta hra je po všech stránkách vymazlená. A Death Gate je vrchol žánru adventur s naprosto nejlepšími hádankami.
Red Dead Redemption 2
Albion
Své místo v seznamu by si asi zasloužil i Gothic 2, ale bohužel jsem se nikdy nedostal přes toho draka, tak si nemůžu být jistý, jestli se to na konci nezkazí. A to je za mě asi tak všechno... hry bez silného příběhu mě sice také baví, ale vlastně pak nikdy nevím, proč na ně vzpomínat.
Petr Kárník – Pokud bych měl být k této otázce alespoň trochu objektivní a nezačal vyhrabávat z herních análů dekády staré klasiky typu Doom, X-Com nebo Albion, musím zvolit třetího Zaklínače (Witcher 3), který už sám o sobě byl pro mě stovkovou hrou, ale oba datadisky, které časem vyšly, z této hry udělaly perlu takových rozměrů, že se s ní může srovnávat jen máloco. Škoda, že není více času, abych ji mohl dát od znova.
Zaklínač 3: Divoký hon
Zaklínač 3: Divoký hon
Emanuel Svoboda – Jsou to Resident Evil 2, Devil May Cry a Halo. Dalších slov netřeba!
Ondřej Martinů – Na svoje první hodnocení 100 stále čekám. Stovku nevnímám jako nějaký svatý grál videoher, nýbrž zkrátka něco, co stojí za pozornost bez ohledu na to, jaké máte herní preference. Prostě nepřehlédnutelný hit. V jednom roce jich může být klidně i víc, nebo taky nemusí být za několik let žádný takový. Zároveň chápu, že každý to má trochu jinak a někdo je s absolutním hodnocením třeba i daleko benevolentnější.
Sám jsem ještě 100 žádné hře neudělil. Nejblíže jsem byl asi u Half-Life Alyx, kterému jsem dal 95 a zpětně si říkám, že je to natolik přelomová hra pro virtuální realitu, že bych mohl klidně dát i 100. Dále se najdou hry, kterým dali 100 kolegové a já s nimi naprosto souhlasím. Jsou to především naše recenze na Super Mario Odyssey, Red Dead Redemption 2 a Disco Elysium. A na 100 bych klidně povýšil z našich tehdejších 95 i Witchera 3.
Half-LIfe: Alyx
Hades
Nakonec tu jsou dva tituly, na které jsme recenze ani neměli, ovšem se strojem času bych se velice rád vrátil a chyby napravil. 100 by si ode mne vysloužily hry Hollow Knight a Hades. Obě mají společné to, že naprosto přetékají péčí a láskou k dílu od autorů, se světy plnými úžasných detailů a dá se do nich ponořit na desítky, v případě Hadese snad i na stovky hodin.
Honza Lysý – Ne, že bych vyznával klasické pořekadlo: „Kdo chce psa bít, hůl si vždy najde,“ ale asi jsem nehrál hru, kde by mi nevadila nějaká drobnost. Vždy jsem našel něco, co by se dalo ještě jemně dopilovat. Ani si vlastně nevybavuji, že bych udělal plné hodnocení a pokud jde o mé kandidáty, pak svou roli sehrály subjektivní sympatie, díky kterým bych přehlédl určité objektivní nedostatky.
Warcraft II Battle.net Edition
Mass Effect 2
Ale pokud bych tedy musel zmínit konkrétní kousky, byl by to druhý Mortal Kombat, Warcraft II, Quake, Mass Effect 2, Portal 2 nebo třeba Tetris Effect Connected. Ale jak říkám, na každé zmíněné hře bych našel maličkost, která mě úplně oslnila, nicméně nešlo o nic podstatného.
Honza Strachota – Abych nějaké hře dal 100 %, musela by být pro mě jednak mimořádně zábavná a současně by jí nemělo být ani co vytknout. Když se tak ohlížím za svou herní minulostí, tane mi na mysl jen několik málo starších, až velmi starých titulů. Spy vs. Spy na Commodore 64, Ultima Underworld 1 a 2, první RPG s 3D grafikou, TIE fighter, podle mého nejlepší hra ze světa Hvězdných válek, Elite 2: Frontier, nejlepší vesmírný simulátor se skvělou atmosférou a dbající fyzikálních zákonů, a tou „nejnovější“ byl asi první díl Mafie. Od té doby sice vyšlo ještě mnoho her, které jsem si výborně užil, ale už asi žádná, které bych nic nevytkl.
Mafia 1
World of WarCraft: Wrath of the Lich King
Honza Žďárský – Příběhových her se 100% hodnocením bych vybral více. V tomto ohledu je pro mě kritériem, jestli bych si hru zahrál znova, zapamatovatelnost hlavních i vedlejších postav nebo zábavnost herních mechanismů a příběhu jako takového (záměrně vynechávám grafickou stránku hry). V tomto ohledu bych vybral 4 hry, a to třetí díl Zaklínače, The Elder Scrolls V: Skyrim, původní GTA San Andreas a první díl Mass Effectu.
Nejsem si jistý, jestli mezi v posledních letech vydaných hrách bych dokázal některé hře dát absolutní hodnocení. Nejblíže k tomu má asi letošní Elden Ring. Mezi jinými než čistě příběhovými hrami bych vybral roguelike hru Hades. Online hry mají obecně nevýhodu oproti příběhovým hrám, nicméně absolutní hodnocení bych dal DLC Wrath of the Lich King k MMORPG hře World of Warcraft, které zažije restart v Classic verzi hry. Podle aktuálně vydané časové mapy by 30. srpna měl být vydán prepatch a 26. září by mělo dojít ke zpřístupnění nového datadisku.
