Control
Ondřej Martinů - Od loňského vydání v srpnu jsem Control dohrál už dvakrát a musím říci, že jsem se kochal prakticky celou hru.
Brutalistické interiéry domu, ve kterém se děj odehrává, mi neustále dovedly vyrážet dech, a často jsem se tak musel zastavit a nasávat tu atmosféru. Stejně tak ale prostory mimo něj, zejména Astral Plane s všudypřítomnou obrácenou pyramidou. Ta hra je zkrátka neuvěřitelně stylová a věřím, že se budu kochat i napotřetí, až vydají poslední DLC.
Firewatch
Jan Kouba - Řekl bych, že těch momentů, kdy se vyloženě kochám, je mnoho. Obrázky jak z pohlednice, měla třeba výborná Firewatch. Úžasně na mě zapůsobil i God of War, obzvlášť jezero s Jörmungandrem a Death Stranding, kde nasávat genius loci krajiny bylo jedním z hlavních motorů hry.
Nemůžu zapomenout ani na ambiciózní Dreams, který dává obrovskou tvůrčí svobodu a často jsou tam vytvořená díla spíš rozpohybované obrazy než hry.
Wolcen Lords of Mayhem
Petr Zelený - Pokud se bere vyloženě vědomé kochání, tak to bylo naposledy asi v nedávno vydané diablovce Wolcen, která dokázala místy vykouzlit jak scenérie úchvatné, tak ty odpudivé s horami pulsujícího masa.
Hned úvodní level této hry, který stylizací mocně odkazuje na temný svět Warhammeru (40,000), vypadá naprosto parádně a blesky a déšť přispívají k atmosféře plnými hrstmi. A platí to i později - ať už se prodíráte pouští, bažinami nebo už zmíněnými masovými koridory, které vypadají, že je někdo vyrval přímo z pokroucené představivosti H. R. Gigera nebo H. P. Lovecrafta.
Someday You’ll Return
Jan Srp - Já se kochám pořád, na dohrání hry proto potřebuji obvykle alespoň o polovinu času víc, než bývá uvedeno na stránce Howlongtobeat. Naposledy to bylo v dobře známé krajině Českého Švýcarska z adventury Someday You’ll Return.
Aktuálně mě fascinují Xenoblade Chronicles, které z maličkého Switche dokážou vyždímat opravdu velikou parádu. Nejvíce času kocháním jsem zřejmě strávil v Death Stranding, které je na tom vyloženě postavené.
Days Gone
Ondra Zach - Naposledy asi v New Yorku v The Division 2. Některá místa tam vypadají úchvatně. V tomto ohledu rád vzpomínám i na Assassin’s Creed Odyssey.
V hlavě mi hlavně ale asi nejvíc utkvěly nádherné scenérie z motorkářské post-apo akce Days Gone, ať už jde o krásnou přírodu, déšť či ponuré scenérie například na hřbitově.
Yakuza 4
Michael Mlynář - V posledních letech se ve hrách kochám v podstatě neustále, protože většinou dojíždím kousky, které byly ve své době úspěšné a chtěl jsem si je zahrát, ale nějak mi to tehdy nevyšlo. Takže jen tak od pasu, co mě napadlo jako první: ve Far Cry jsem se kochal malebnou horskou krajinou, v egyptském Asasínovi skalami a místy dokonce i širou pouští a třeba v Mafii 3 zase slušnou dobovou atmosférou a skvěle poskládaným soundtrackem. No a v mých oblíbených Yakuzách se zase kochám autenticky ztvárněným japonským městem a pochopitelně i krásnými děvčaty. V poslední době jsou ty hry zkrátka jedna radost.
Kocháte se ve hrách?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 sobota 13. června 2020. Anketa je uzavřena.
