Málokterý videoherní hrdina má tak pohnutou historii jako Crash. Poprvé se tento virtuální živočich objevil v roce 1996 na PlayStationu, kde sklidil zasloužený aplaus. Jenže to už jeho stvořitel Naughty Dog pilně připravoval druhý díl, který vyšel hned v roce následujícím. Poslední dějství z domu Naughty Dog s podtitulem „Warped“ pak nabídlo ještě více rozmanitosti než předchozí herní kapitoly a celou PSX sérii uzavřelo.
Mimo kontext zmiňované trojice ještě musím zmínit titul Crash Team Racing, který se svezl na vlně zájmu o kreslené motokárové hry. Doposud ve všech probraných titulech mají prsty právě Naughty Dog, nicméně výčet her s Crashem v hlavní roli tím zdaleka nekončí. Oblíbeného hrdiny se okamžitě ujali další producenti, tudíž se Crash podíval hned dvakrát na GameBoy Advance, naposledy se vrátil k matičce PSX v párty hře Crash Bash a také po jednom očku nakoukl do všech konzolí poslední generace v nepříliš povedené inkarnaci Wrath of Cortex. Na Crash Team Racing pak volně navazuje další motokárové šílenství Crash Nitro Kart, které bude na podzim uvedeno na PS2 trh.
Není žádným tajemstvím, že většina titulů vytvořených novými vývojářskými domy pouze rozvádí a kopíruje původní koncept Naughty Dog a tak opravdovou mekkou příznivců
sympatického chlupatce zůstává původní trojdílná série. Jelikož jste u nás recenzi na úplně první dějství zatím nenalezli, rychle tento poklesek napravujeme.
Crash se bezpochyby nechal inspirovat oblíbenými hrami minulosti jako Donkey Kong Country, ježkem Sonikem a Super Mario Bros. I když je Crash znatelně odlišný, svůj původ připisuje právě těmto titulům. Podobně jako v Donkey Kongovi sbíráte celou cestu ovoce a za každých sto kusů získáte jeden život k dobru. Stejně jako v Mariovi skáčete po bedničkách, které zde nabízejí více či méně š'tavnatého ovoce pro sběr a hlavní padouch Dr. Neo Cortex jakoby z oka vypadl Dr. Robotnikovi.
Crash si mnohé prvky z těchto her vypůjčil, ale právě z uvedených elementů si dokázal umně stvořit vlastní jedinečný svět plný skákání z plošinky na plošinku a soubojů s bossy. A proč to všechno? Inu, zlý doktor Cortex unesl Crashovu kamarádku a nebyl by to náš hrdina, kdyby se ji přes tuny beden, ovoce a jiných zelinářských propriet nejal okamžitě vysvobodit.
Podobně jako příběh je jednoduché a intuitivní i ovládání. Kromě všudypřítomného skákání má Crash v zásobě už jen efektní otočku pro eliminaci ostatních obyvatel zdejšího světa.
Prostě tradiční plošinovková esence v podobě hopsání a přeskakování a občasného odražení živé překážky na cestě.
Velmi rozmanité je provedení prostředí, které střídá plnohodnotné tři rozměry s pseudo 3D perspektivou. I dvojrozměrné úrovně jsou nicméně navržené tak, aby dodaly pocitu skutečného třetího rozměru. Najdete tu dobrodružstvími Indiana Jonese inspirovaný útěk před balvanem, rychlé jízdy na hřbetě ostatních zvířat i arény pro bitvy s bossy.
Tímto se Crashovi podařilo víceméně v pohodě vyřešit známý problém určitého sterotypu hraní, i když se mu přese všechno tak zcela nevyhnul. Ale snaha o co největší rozmanitost je na první pohled zřetelně patrná. Tomu napomáhá i velmi detailní a ostrá grafika, která i dnes dělá čest svému stvořiteli, byť patří ještě do první generace PSX her. Každé z mnoha prostředí je velmi detailní a jakoby komiksově zpitvořené, navíc plné sytých barev. Veselá a barevně žijící krajina jak má být. Dobré vysvědčení kazí pouze provedení bossů, kteří jsou až na výjimku docela hranatí a evidentně na nich byl sem tam ušetřen nějaký ten polygon.
Do hlavy se vám okamžitě dostane líbivá melodie v africkém stylu, která podbarvuje celou
hru. I ostatní zvuky se dobře snesou. Hlavně zvučka při nasazení nesmrtelné masky, již občas najdete, je stylová a povzbuzující.
Díky velmi kolísající obtížnosti se může později dostavit pocit frustrace, který dokáže hru pěkně zprotivit. První směšně lehké úrovně vás totiž nijak nepřipraví na daleko těžší pasáže přicházející na řadu později. Vzhledem k určení hry zejména pro mladší klientelu je obtížnost velmi nevyrovnaná a asi nejvíce kazí celkový dojem. Ale je to vždy o subjektivním pocitu, takže je to jen a jen na vás, jak se s cestou poperete.
Taktéž práce kamery není úplně stoprocentní a mnohokráte jejím přičiněním zbytečně zemřete jenom proto, že jste přehlédli smrtící překážku či nějakou tu propast. V těchto případech nepomůže ani vcelku přesné ovládání postavičky. Ještě že si můžete jednou dokončené levely projít znovu a dopátrat se tak všech skrytých bonusů, které jste poprvé nezaregistrovali.
Je to vačnatec 30-80 cm dlouhý, který žije v Austrálii. Z celkové délky zabírá 10-30 cm ochlupený ocas. Bandicoot má poměrně tlusté tělo s hrubou srstí a dopředu se zužující čumák. Zadní končetiny jsou mírně větší než přední. Disponuje ostrými štíhlými zuby a samičky navíc 6-8 bradavkami pro kojení mláďat. Březost samice trvá 12-15 dní a rodí se zpravidla 2- 6 mláďat. |
A co říci na závěr? I přes několik chybek ve výsledném zpracování jako horší práce kamery, občasných grafických excesů a nevyrovnané obtížnosti je první díl Crash Bandicoota skvělou oddechovou a na agličtinu nenáročnou hrou, která určitě pobaví malé i velké.
| Crash Bandicoot | ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
|
