Hitmaker, vývojářský tým, který má hru Confidential Mission na svědomí, bude svým fanouškům asi lépe znám jako bývalé AM3 studio. S ním jsou spojeny automatové projekty Rail Chase či Virtua On a dreamcastové hitovky Crazy Taxi nebo Virtua Tennis. A nyní tady od Hitmakerů máme klasickou střílečku pro světelnou pistoli. Nutno podotknout, že vyjma House of the Dead 2 (dále jen HotD2) na této platformě žádnou podobnou akci nenajdete (vlastně jsem opomenul Virtua Cop 2 v dreamcastovém speciálním "Smash" packu), takže příznivci tohoto žánru mohou mít důvod k radosti.
Confidential Mission sice podporuje light gun, ale jelikož máme v redakci 100 Hz televizi (s níž si light gun příliš nerozumí), nebyla jiná možnost, než hráti s klasickým ovladačem, takže to nebyla zdaleka taková legrace a zábava. Nicméně díky široké nabídce možností v Options (spousta typů obtížnosti, nastavení počtu životů či rychlosti pohybu zaměřovacího kříže) se vám hra dokáže jevit v pozitivním světle i s dreamcastovým padem. Nicméně pokud na trhu hledáte nějaký pořádný kvér, tak pro vás máme následující rychlý přehled. Dream Blaster (pistole od MadCatz) je samozřejmě lepším společníkem na cestách než zmiňovaný pad, nabízí auto-fire i auto-reload, skvěle se drží v ruce, ale nemá stoprocentní přesnost (co se týče vašeho zacílení a následného ozřejmení, kterou část protivníkova těla jste právě trefili). Zde bych měl ještě důležitou poznámku. Mějte na paměti, že na trhu existují dva typy pistolí od MadCatz: ta první, u níž výše zmíněné auto funkce fungují pouze u hry HotD2, a druhý, který plně podporuje Confidential Mission (dále jen CM) a Virtua Cop 2.
Proč tomu tak je, ví asi jen Sega a bůh... Ale pojďme dále. Další alternativou budiž Mini Light Gun, který má oproti konkurenci zabudované otřesy. Jolt Gun, delší varianta Mini Gunu se zajímavou funkcí zpětného rázu při střelbě. Inu a nakonec zbývá dreamcastová myška, která si možná překvapivě s CM také rozumí! Přičemž bych měl ještě jednu velice důležitou připomínku. Podle verze hry (NTSC/PAL) musíte mít příslušnou regionálně kompatibilní zbraň! A také si nezapomeňte pistoli před započetím hry kalibrovat, ale to snad není zapotřebí připomínat.
CM sice nabízí jakýsi příběh na pozadí této svižné akce, ale vedle pěkných enginových sekvencí, v nichž oceníte eleganci obou speciálních agentů, mu není třeba věnovat zvláštní pozornost. Na rozdíl od HotD2 zde nelikvidujete zombíky a jim podobnou havěť, ale vojáky, a navzdory faktu, že se jedná o chlapíky ozbrojené střelnými zbraněmi, se CM tváří o něco jednodušeji než HotD2 - i když samozřejmě záleží na prvotním výběru obtížnosti. Co však zamrzí, je velice malá variabilita nepřátel, kde jsou největší rozdíly toliko v typu jimi používané zbraně.
Z herních módů máte na výběr hlavní režim Mission, potom nechybí tréninkový Agent Academy (doporučuji navštívit jako první, neboť zde dostanete řádně do těla a procvičíte si mušku, to malé zlaté štěstí - nebo je to obráceně?), velice zajímavý Partner ve dvou hráčích a naposledy Another World, bonusové vylepšení hlavního režimu Mission. Soustřeďme se tedy nejprve na Mission. Ten nabízí pouhopouhé tři mise, na jejichž konci vás vždy čeká finálový boss. V úplném závěru tu je po poražení hlavního záporáka ještě epilog, jenž se snadno může stát nečekaně hořkým vyvrcholením.
Stejně jako v HotD2, i tady platí, že pakliže přijdete o všechny kredity, hra končí. Zapomeňte tedy na nějaké Save uprostřed rozdělané práce. Na druhou stranu vám při dobré mušce a pohotové ruce CM vydrží asi jenom na hodinku hraní (tedy samozřejmě pokud to zvládnete z jedné vody našisto - glum, glum - nebo dum dum?), což není právě moc a tohle vysvědčení si autoři za rámeček určitě nedají! I když se CM na trhu objevuje ve zlevněné edici a má několik pěkných bonusů v zásobě, stejně v této extrémně malé délce vidím hlavní herní deficit a pořád nemohu přijít na to, proč že by nemohla být podobná hra konečně pořádně dlouhá.
Takže, čeho že se tady nadějeme? Především stálé a neutuchající akce, kdy se vám zpocené ruce a náhlá příhoda u nosní dírky může při krátkodobé nepozornosti šeredně nevyplatit. Nepřátelé totiž vyskakují ze všech koutů a rohů, s obvyklou indikační ikonou vůkol, jež vám navíc dle svého zabarvení napovídá, zda-li jste právě v hledáčku jejich zbraně, či nikoliv. Na stanovení směru vašeho postupu v misi nemáte (až na níže popsané výjimky) žádný vliv, pouze musíte za pomoci zaměřovacího terčíku včas a přesně postřílet nevídanou spoustu nepřátelských elementů, a to tu prosím pěkně je ještě nutno dávat velký pozor na nešikovně se motající civilisty, kteréžto nesmíte zranit. Jinak život dolů. Během střelby do oponentů se můžete nadít zajímavých bonusů. Samozřejmě pouze v případě, že ikony symbolizující příslušný bonus zavčas trefíte. Tím prvním budiž Assault Rifle. Teď to vezmu trochu zeširoka: vaše standardní zbraň je jakási rychlopalná pistole s nemnoha náboji v komoře, což dosti často vyúsťuje v šokující moment, kdy chcete střelit do náhle se objevivšího bonusu a do rytmu cukajících nervů vám jen naprázdno klape úderník, neboť jste zapoměli dobít.
Což býval s železnou pravidelností můj případ. Ale u Assault Rifle máte náhle v zásobníku celých 44 nábojů, které poskytují vítanou šanci se rychle a relativně v pohodě vypořádat s protivníky na obrazovce. Dalším bonusem budiž jakýsi kufřík, jenž se po vaší trefě ještě dále roztříští na tři diskety a jejich zásahem získáváte něco bodů k vašemu hodnocení navíc. Pěkným motivem je granát na podlaze, jenž rozstřelíte a blízká skupina vojáků má rázem o budoucnost s křížem za zásluhy (in memoriam) vystaráno. A v neposlední řadě se tu nadějete specifických písmenkových ikon, jejichž kompletací dostáváte život navíc.
Velice příjemným vylepšením zdejšího vystoupení je něco málo úseků, kde musíte v časovém limitu splnit nějakou specifickou akci a pokud se vám nezadaří, bude nastalá herní pasáž o něco komplikovanější nežli v případě vašeho úspěchu. Typickým příkladem je třebas okamžik, kdy na konci první mise musíte ucpat otvory ve stropu, kudy do prostor vniká plyn. Jestliže se nepovede, následná přestřelka s protivníky je pod vlivem vámi prožitého plynového dýchánku, což znamená, že se drobet točí obrazovka. Opravdu nápadité.
Nyní je čas na další herní možnosti. Sem patří tréninkový režim Agent Academy, v němž je dostatek herních zážitků, aby si to nějakou dobu udrželo vaši pozornost, nemluvě o jeho prospěšnosti ohledně hráčova ozřejmení si standardních herních zákonitostí a mechanismů. K tomu nutno poznamenat, že tu máte základních 18 úrovní, které se posléze ještě dále rozšíří.
Dokončením Mission a splněním prvních 18-ti tréninkových úrovní si zpřístupníte sekci Another World a dokončením Another World se přidají výše zmiňované nové tréninkové levely. Pakliže vám dělá hlavu počáteční nemožnost otevření Mission Select, dokončením hry (Good Ending) by mělo již být vše v pořádku. Á propos - uvedený Another World je opakováním módu Mission s tím podstatným rozdílem, že se nepřátelé (i civilisté, kterých tu je povícero, a to se zjevným úmyslem překážet vám co nejvíce ve střelbě) objevují na jiných místech. Úplně nakonec nám zbyl režim Partner. Zde se dostane ke slovu také váš kamarád ve zbrani, se kterým procházíte známými lokacemi v Mission a každý přitom likvidujete své vlastní barevně odlišené protivníky. Takže takto nemůžete střílet na potenciální terč vašeho kolegy (což je ve finále trochu mrzuté) do okamžiku, kdy tento nezahájí palbu. A jelikož se o životy dělíte a smrt jednoho z vás znamená okamžité ukončení herního snažení, je zdejší multiplayerová část paradoxně těžší variantou singleplayeru. Navzdory tomu se jedná o vítané zpestření.
Grafická stránka hry je výborná do okamžiku, než se zaměříte na některé detaily jako např. mrtvá obličejová animace, ale je tu i pár dobrých interaktivních momentů - jako když se nepřítel krčí za zábradlím a vy jej nezasáhnete vzhledem k faktu, že střílíte do držadla tohoto zábradlí. S hudební složkou je to zrovna tak; namluvení je prima, ale hudební doprovod vám hladinu adrenalinu v krvi příliš nezvedne, třebaže je poměrně stylový.
Takže, jaké je shrnutí? Pakliže se vám líbila hra HotD2, musíte mít také CM. Navzdory skutečnosti, že HotD2 je ve všech ohledech lepší - nápaditější a delší mise, zajímavější minihry a konečně i samotní protivníci - je CM solidní alternativou už jenom proto, že v tomto žánru na Dreamcastu zeje obrovitá propast. Je možná škoda, že se Sega zdráhá ve svých automatových konverzích nějak radikálně obměnit otřepané herní klišé, které ve své podstatě nemá žádnou hloubku, ale na té mělčině se to koneckonců velmi dobře hraje. V celkovém hodnocení však dále musím zohlednit skutečnost, že s ovladačem to není zdaleka to pravé ořechové ...
| Confidential Mission | ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
|
