Alone in the Dark (dále jen AITD) se po dlouhé době znovu představuje na konzolích a překvapivě opětovně tu máme hlavní postavu minulých dílů - Edwarda Carnbyho. Vedle něj tu však vydatně asistuje ženská postava Aline Cedrac, přičemž jejich vzájemná spolupráce bude pro zdar této akční adventury klíčová.
Edward Carnby - narozen 29. ledna 1968 v Richmondu ve Virginii (USA). V současnosti pracuje v agentuře, založené jeho přítelem Charlesem Fiskem, která se specializuje na paranormální jevy. Po záhadném Charlesově úmrtí se Edward vydává po stopách vrahů s úmyslem za každou cenu pomstít jeho smrt.
Aline Cedrac - narozena 30. června 1974 v Lexingtonu v Bostonu (USA). V Bostonu také dokončila svá studia (antroplogie) a s ohledem na její fenomenální paměť asi nepřekvapí, že se jednalo o skvělou studentku (jejíž specialitou se stal jazyk starobylého indiánského kmene Abkanis). Díky svému specifickému zaměření a zájmu se Aline dostala do kontaktu s mužem jménem Obe Morton, který provádí dlouhodobé výzkumy ve vztahu s uvedenou indiánskou kulturou. Přičemž Morton bude jméno, jež v této hře máte skloňovat v mnoha pádech. A málokterý se vám zalíbí...
Carnby v počátcích svého pátrání narazí na muže jménem Fred Johnson, který jej informuje o Fiskeho hledání tří starodávných tabulek, majících zpřístupnit netušené (ale též nebezpečné) síly nespecifikovaných možností. Další kroky poté směřují na ostrov Shadow Island, na podivné místo, obývané rodinou Mortonových.
A na cestě nebude Carnby sám, neboť se k němu připojuje inteligentní Aline. Během letu na ostrov však letadlo nesoucí oba naše hrdiny havaruje a po parašutistickém seskoku se jejich další cesty na čas rozdělí. Dle svého výběru zahahujete svou pouť strašidelným gotickým sídlem Mortonů buď za Aline ze střechy domu, či za Edwarda z ponuré zahrady.
Byla řeč o vašich nepřátelích. Pominu-li jejich typově nepříliš početné zastoupení, nedisponují nějakými impresivními tvary a podobami a jejich reinkarnace na spoustě míst je mírně řečeno podivná. Na druhé straně tady máme co do činění s kreaturami temnot, takže veškerá logika jde stranou.
Do křížku se zástupci stínů jste vybaveni zpočátku hodně skromným arzenálem, ale časem se vše vylepší. Standardní pistole, ale pak brokovnice, raketomet, granátomet či plasmový kanón vám jistě zvednou náladu, byť se náboji nevyplatí nějak dvakrát hýřit a mnohokrát je nejlepší alternativou úprk.
Výtečnou hororovou kulisu má na svědomí skutečně mimořádná hudební kompozice, jež vás nenechá vydechnout. Ponurá atmosféra pak ještě umocňuje prokletí domu Mortonů, přičemž jednotlivé osudy členů klanu se vám odehrávají díky nalezeným spiskům doslova před očima. Své místo tu mají pochybné experimenty této rodiny a zvrácené okouzlení temnotou, která na tomto podivném místě plném podivným úkazů směřuje vaše hledání pravdy až do nitra hrůzné dimenze. K tomu lze připočíst řadu opravdu nehezkých okamžiků, které se z minulosti tohoto ostrova dozvíte, kde krvavě vyčnívají temné rituály korunované četnými vraždami!
Ano, atmosféra je skvělá. Zmiňovaný hudební doprovod je ještě znásoben některými navýsost lekavými momenty, jež ve vás vyvolají ten žádaný pocit klaustrofobického strachu. Úzké a prvotně neosvětlené chodby zdejšího objektu, depresivně temná noc při prostupu venkovními lokacemi a do toho naprosto neočekávané vstupy monster na scénu s jejich vzdáleným vrčením a chroptěním. A v neposlední řadě i nepříjemné pronásledování Aline její vlastní Nemesis, vstávající pokaždé z prachu své porážky. Jak již bylo řečeno, nábojů nemáte na rozdávání, takže se leckdy musíte spasit útěkem. Bohužel pohybová aktivita hlavních hrdinů zaspala svou dobu. Zapomeňte na nějaký byť jen náznak možnosti úhybu či solidní otočku o 180°. Nic takového.
Přes sympatický autozaměřovací systém tento není tak propracovaný, jak bych si představoval. V Resi můžete stát zády ke každému protivníkovi a vaše postava se k němu přesto hbitě dokáže otočit hlavní zbraně. Tady musíte stát v žádaném úhlu, aby vaše zorné pole dávalo povědomí o výskytu nového nepřítele a teprve poté si hledáček vaší zbraně najde cíl. Říkáte, co na tom? V okamžiku vašeho obklíčení totiž díky uvedené nedokonalosti v kombinaci s nulovými pohybovými možnostmi můžete rovnou resetovat hru. I když, postup s namířenou zbraní v ruce vpřed či vzad nelze odbýt jen tak pouhým mávnutím ruky, která vám eventuelně tady ještě zbyla celá.
Nicméně ovládání v Resi je už dlouhou dobu pod palbou nelítostné kritiky a jelikož v AITD není ovládání jiné, užijete si s ním své. Otáčení okolo své osy stisknutím směrového kříže doleva/doprava vede často k nepříjemnému zasekávání se za neviditelné překážky a k celkové špatné kontrole vašeho pohybu vpřed. Pokud by mi tvůrci nabídli něco dovedností navíc, dalo by se tohle schéma částečně akceptovat. Takhle vám mnoho radosti neudělá.
Zdejší neradostná story se, jak již bylo naznačeno, odvíjí ve dvou rovinách. Dle vašeho prostupu hrou za Aline či Edwarda se spousta okamžiků jeví v odlišném úhlu pohledu a třebaže se cesty obou hrdinů pravidelně prolínají, jistě oceníte nejenom zcela jiné puzzle. Díky rádiovému spojení (výtečný nápad) oba zmiňovaní společně kooperují svůj postup a jakkoli se s oběma postavami budete vyskytovat ve stejných oblastech rozlehlého domu a přilehlého okolí, slibují dva příběhy příjemné herní rozšíření základní herní edice, nacházející se na dvou CD. Jinak uvedený rádiový kontakt je samozřejmě spíše zpestřující herní prvek, nehledejte v tom nic zásadního.
Vyjma příležitostného likvidování nepřátelských kreatur (či prchání před jejich stále se obnovujícími silami) budete řešit také obvyklé rébusy, hledat potřebné klíče, aktivovat spínače či páky - zkrátka takový standard tohoto typu her. Zdejší hádanky nijak nevybočují z poněkud nelogického rámce, neboli znovu se připravte na nalezení nějakého předmětu v jedné části usedlosti a jeho nutné přenesení nejlépe někam na druhou stranu celého komplexu, přičemž vám úkol ztěžují náhle reinkarnovaná monstra. Tady jednu důležitou poznámku. Mapa. Pakliže se vám zamlouvala její alternativa použitá v Resi - kde jste naprosto přesně věděli, kam který klíč patří, nebo velice podrobná mapa ze Silent Hillu, asi vám zdejší vypodobenina mnoho radosti neudělá. Proč? V interiérech nevidíte vaše přesné postavení v lokaci (jenom místnost, kde se nacházíte), navíc nemají prostory daného podlaží ani ten základní popisek. Takže, pokud něco klíčového získáte a nemáte vlastní poznámky na papíře, můžete tu také zcela zbytečně bloudit hledáním konkrétní a vámi již zapomenuté oblasti. Některé prvky jsou navíc mimořádně podivné, nechápu například případ samootevření dveří do místnosti na základě toho, že někde na druhém konci hry vyřeším nějaké puzzle.
Inovativním prvkem (s ohledem na sérii Resi, nikoli s ohledem na tento žánr) je využívání baterky, kdy se v temnotách pohybujete vpřed toliko za přispění skromného kuželu světla, který nota bene dokáže některé kreatury temnot odradit od přiblížení se k vám. Další skvělý nápad. Hra světla a stínu je naprosto fantastická, navíc vám výrazně pomáhá s odhalením interakce prostředí. Sice trochu zamrzí, že analogové ovládání baterky má své mouchy a není zcela přesné zejména v souvislosti s odháněním na světlo citlivých nepřátel, ovšem mé naprosté rozčarování přišlo za situace, kdy jsem s Aline musel baterkou vyčarovat na zdi konkrétní abecední symbol - to jsem pak analogové tlačítko dvě hodiny doslova proklínal. Ale zpět k interakci. Obvyklé sbírání munice, důležitých předmětů, uzdravovaček a dokumentů (všechno se samozřejmě schraňuje v inventáři), přičemž na rozdíl od Resi tady nemusíte útrpně klikat u stolu, kde jste předtím sebrali jeden zásobník pro eventuelní sebrání další věci - tvůrci nám zde vydají celý kompletní obsah vámi prohledávaného místa najednou, což je uživatelsky velice příjemné. Také nově implementovaná volba Save patří k tomu lepšímu, čeho se zde nadějete. Po celé hře sbíráte specifické symboly, jež slouží pro vaše uložení na paměťovou kartu a přitom je jen na vás, kdy a kde je použijete. Bravo! Tomu říkám inteligentní přístup.
Co říci závěrem. Přes mé výtky tady máme další dobrý titul, jenž příznivce Resi - navzdory okopírování většiny herních mechanismů - určitě potěší. Najdeme tu i několik příjemných vylepšení, naprosto špičkovou atmosféru a zajímavý příběh. Ačkoli má řada herních momentů nad sebou velký otazník - např. také zbytečně akční finále, je AITD hodnotný titul, jenž by vám neměl uniknout. Problémem pro hráče zůstává, zda si koupit PSX verzi, která je nyní na trhu, či počkat na graficky o poznání vyžehlenější ohlášenou PS2 podobu, jež však bude kdovíkdy.
| Alone in the Dark: The New Nightmare | ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
|
