Ústavní soudci ve středu vyhověli stížnosti zraněného muže. Ten od města Hradec Králové požaduje náhradu majetkové i nemajetkové újmy bezmála tři miliony korun, avšak dosud bez úspěchu. Ústavní soud (ÚS) nález zpřístupnil na svém webu.
Nejvyšší soud původně mužovo dovolání odmítl pro nepřípustnost, aniž se jím detailně zabýval, a to z formálních důvodů. Dovolání totiž poukazovalo na starší judikaturu, neuvádělo ale konkrétní spisovou značku. Ústavní soudci připustili, že dovolání mohlo na rozhodovací praxi odkazovat přesněji, i tak ale bylo dostatečně jasné, a Nejvyšší soud se jím tedy zabývat měl.
„Dovolání vadu nemělo, Nejvyššímu soudu muselo být bez jakýchkoli potíží zřejmé, kterou rozhodovací praxi měl stěžovatel na mysli. Chybným odmítnutím dovolání Nejvyšší soud porušil stěžovatelovo právo na přístup k soudu,“ stojí v nálezu soudce zpravodaje Zdeňka Kühna.
Dub stál na pozemku města
Událost se stala na pozemku s chatou, který patří mužově příbuzné. Na sousedním pozemku, který vlastní město Hradec Králové, stojí dub. Do jeho větví byl minimálně od května 2019 zaklesnutý ulomený vrchol topolu osika, který roste na dalším blízkém pozemku s jinými vlastníky.
V červnu 2019 se vrchol topolu uvolnil z větví dubu a spadl na zem, mimo jiné i na pozemek s chatou. Když se muž chystal se svými dvěma syny spadlý vrchol topolu odklidit, ulomila se z dubu přibližně desetimetrová větev a zasáhla jej. Pád dubové větve zapříčinila prasklina, kterou způsobilo několikatýdenní zatížení zaklesnutým vrcholem topolu.
Muž utrpěl mnohačetná zranění. Domníval se, že město zanedbalo svou prevenční povinnost, a proto se žalobou domáhal náhrady. Okresní soud žalobu zamítl s vysvětlením, že město péči o dub nezanedbalo a že chybí příčinná souvislost. Krajský soud rozhodnutí potvrdil.
Podle ústavní stížnosti je verdikt svévolný a v extrémním rozporu se skutkovými zjištěními. Argumenty však směřovaly hlavně proti postupu Nejvyššího soudu, který mužovo dovolání odmítl. Stížnost mu vytýkala přepjatý formalismus. Nejvyšší soud nyní rozhodne znovu.
Dnešní nález ÚS jej však nezavazuje ke konkrétnímu způsobu řešení kauzy. „ÚS posuzoval jen to, zda stěžovatel v dovolání označil slovním popisem dostatečně určitě konkrétní rozhodovací praxi,“ stojí v nálezu.
