Čtvrtek 23. ledna 2020, svátek má Zdeněk
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Čtvrtek 23. ledna 2020 Zdeněk

Stoletá lavina změnila krajinu Krkonoš, vědci zkoumají jak

  9:42aktualizováno  9:42
Vědci z mnoha oborů zkoumají v Modrém dole v Krkonoších, co způsobila obří lavina, která se letos v únoru utrhla nad údolím. Vše, co jí stálo v cestě, smetla. Výsledky průzkumu následků jedné z největších lavin v historii Krkonoš mají mezinárodní význam.

Svah, kterým prošla v únoru 2015 jedna z největších krkonošských lavin. | foto: Tomáš Kučera, MF DNES

Trasa jedné z největších lavin v novodobé historii Krkonoš je jasně vidět. Připomíná obří dálnici lesem. Kleče zůstaly a vše, co vyrůstalo nad ně, zmizelo hluboko v údolí. V okolí lavinové dráhy jsou shluky staletých smrků.

Šestičlenná skupina vědců z Krkonošského národního parku (KRNAP) je nad hranicí lesa, pár metrů od místa odtrhu laviny a má v úmyslu sejít celou její dráhu až k Modrému potoku, kde masa sněhu vyjela do protisvahu. Snaží se přímo v terénu udělat si představu o rozsahu vlivu laviny na přírodní prostředí. Sníh až na malé výjimky v dráze už roztál.

„Jsme v horní části laviniště v Modrém dole, v první zóně KRNAP. Smyslem průzkumu je nejen získat naprosto přesná současná data, co se tady odehrálo, ale i zjistit, co způsobilo velkou devastaci smrkových rodin,“ říká geobotanik a bývalý ředitel Správy KRNAP Jan Štursa.

V horní části Modrého dolu nejde o les v pravém slova smyslu, ale pouze o ostrůvky vzrostlých smrků.

„Není tady souvislý, jsou tu smrkové rodiny. Čas od času, když přerostou bezpečnou výšku, laviny nebo plazivý sníh je zdevastují, zatímco kleč, která je v zimě většinou pod sněhem, odolá,“ pokračuje Štursa, člen Vědecké sekce Rady KRNAP.

Šířka odtrhu byla přes půl kilometru

V nadmořské výšce 1 400 metrů je takřka na dosah unikátní úkaz známý jako Mapa republiky, dlouhodobé sněhové pole na jihozápadním svahu Studniční hory, které tvarem při tání každoročně připomíná obrys bývalého meziválečného Československa.

Je to místo, kde se na české straně Krkonoš nejdéle drží sníh. Někdy tu přetrval přes léto až do prvního sněžení další zimy. Sníh se tady totiž v zimě ukládá, jeho výška může dosáhnout až patnácti metrů.

Právě odtud se 10. února utrhly tuny sněhu a vyčistily celý lavinový svah od porostu, který stál v cestě. Horskou boudu Děvín lavina minula o třicet metrů a zastavila se až hluboko v údolí Modrého potoka v protisvahu.

„Tvar sněhového pole je letos výrazně odlišný, což souvisí s naší lavinou. Šířka odtrhu byla přes půl kilometru. Šlo téměř o základovou lavinu, tedy o velmi hluboký odtrh, proto je sněhu na Mapě republiky méně než bývá obvyklé. Má to vliv na odtávání ve sněhovém poli,“ říká Štursa.

Fotogalerie

Laviny v Krkonoších výrazným způsobem modelují tvář Krkonoš a každý velký sesuv je pro vědce významný. Mohou doslova on-line sledovat, jak dochází k formování krajiny, k redukci některých rostlinných druhů a k tvorbě botanicky cenných lokalit známých jako Krakonošovy zahrádky.

„Laviny mají na svědomí i to, proč některým místům v ledovcových karech říkáme botanické zahrádky. Jsou to ta nejpestřejší místa, která v Krkonoších existují. Vznikají díky destrukční síle, laviny zabraňují zarůstání lokalit smrčinami, které by se tam jinak natáhly,“ vysvětluje Štursa.

Sestupujeme do údolí a přibývá pařezů smrků, které lavina uřízla. Botanik KRNAP Josef Harčarik měří výšku pařezu. Dokumentuje i to, jaké rozměry stromů lavina pokácela, jakým způsobem k vylomení došlo nebo kam a na jakou vzdálenost kmeny sesuv zanesl.

„Frekvence pádu velkých lavin v této lokalitě je malá. Za velkou byla v Modrém dole považovaná ta, která tudy sjela v roce 1985, avšak poslední jí předčila. Proto máme významnou příležitost pochopit děje a procesy v přírodě, které se tu dějí. Laviny jsou přirozeným činitelem v Krkonoších. I když se na první pohled může zdát, že způsobila škody, je to přesně naopak. Velké sesuvy sněhu pomáhají udržovat tvář krajiny a mozaiku přírodních biotopů. Laviny jsou přírodním fenoménem, které je důležité zachytit a zdokumentovat,“ říká Harčarik.

Stále je dobře patrné, jakou měla únorová lavina v Modrém dole obrovskou destrukční sílu.

„Zejména dole nabyla hrozivých rozměrů a dosáhla velké rychlosti. Pokud se v této souvislosti mluví o destrukční síle, tak to je v tom příznivém slova smyslu pro horskou přírodu národního parku. Lavina do hor patří. Pro člověka je sice symbolem něčeho nebezpečného, ale to tak není. Nebezpečí hrozí tehdy, pokud nezkušení lidé jdou do míst, kde laviny padají. V Krkonoších jsou tato místa velmi dobře zmapována a každý má možnost se o tom dozvědět,“ doplňuje Štursa.

Modrý důl, který katastrálně spadá pod Pec pod Sněžkou, je z mnoha hledisek v Krkonoších jedinečnou oblastí. Je to asi 2,5 kilometru dlouhé údolí od západu na východ. Ze severu je ohraničen Studniční horou, z jihu Lesní horou a ze západu hřebenem spojujícím Luční horu se Zadní planinou, na které je chata Výrovka. Na východě ústí do Obřího dolu.

Extrémní klima v krkonošské tundře

V expedici je i geobotanička Milena Kociánová, která se několik let věnuje tomu, jak laviny působí na stromy i jak mění reliéf krajiny.

„Jsem překvapená množstvím vyvrácených a polámaných stromů. Svědčí to o dynamice a rychlosti laviny, která byla mimořádná. Je tu jasně vidět, že v Modrém dole padají laviny v delších časových obdobích. Můžeme tu velmi dobře pozorovat, jak se na horní hranici lesa přizpůsobují stromy drsným podmínkám. To je v republice unikátní jev,“ říká Kociánová.

Extrémní klima v krkonošské tundře, kam horní část Modrého dolu s laviništěm z části zasahuje, životu příliš nepřeje. Některé rostlinné druhy si však z toho našly cestu ven. Třeba smrky se nemnoží jen semeny, ale větvemi, podobně jako jahody na zahrádkách. Drsné klimatické podmínky způsobují, že smrk nedorůstá do takové výšky, jak jsme zvyklí. Díky tomu se větve přimykají k zemi a mohou zakořenit, tomu se říká hřížení.

„Mateční smrk zahříží, větve prokoření a vyrostou z nich mladí jedinci. Přijde lavina a starý kostnatý smrk setne a mladé stromy přežijí. Jsme svědky, jak laviny udržují horskou přírodu na lavinových drahách v určité podobě. Zabraňují tomu, aby tady vyrostl vysokokmenný les a naopak, aby přežívala jen kosodřevina nebo bylinné porosty v horské tundře. Jsme v místech přirozených procesů pro Krkonoše. Laviny k horské přírodě neoddělitelně patří a hrají jednoznačně pozitivní roli. Třeba pro přirozenou obnovu porostů,“ vysvětluje entomolog Jan Vaněk.

Experti z KRNAP zkoumají lavinu v Modrém dole od jejího počátku. Měřili už hloubku sněhu a po jeho odtátí dokumentují změny v krajině, které má na svědomí.

„Po zmapování změn na celém území můžeme dospět k několika závěrům a porovnat je se staršími výzkumy a také poskytnout informace dalším generacím,“ dodává Vaněk.

Výzkum v Modrém dole je důležitý i pro další poznání krkonošské arkto-alpínské tundry, tedy unikátní mozaiky ekosystémů alpínských vrcholů, klečových porostů, trávníků a rašelinišť náhorních plošin a závětrných svahů ledovcových karů Krkonoš.

Podívejte se, jak záchranáři prohledávali místo pádu laviny (11.2.2015):

  • Nejčtenější
Premium

Lidé z prestižní čtvrti odmítají byty pro postižené, chtějí sál a obchod

Jen málo částí Hradce Králové má takový kredit jako Roudnička, osada na okraji hradeckých lesů bokem od veškerého...

Slovák jel do Adršpachu jen hrát na harmoniku, je z něj Dřevorubec roku

U skalního města v Adršpachu na Náchodsku se utkalo pětadvacet borců o titul Dřevorubce roku. Sekali polena,...

Pořád čtu, jak máme v Česku špatné hráče, štve Růžičku. Kopírovat nechce

Hradec je po Spartě druhým českým klubem, který si zahraje finále hokejové Ligy mistrů. Suverénní cesta Mountfieldu k...

Premium

Jiřího Ganse komunisté utrápili k smrti. Kvůli západní hudbě z něj udělali špiona

Před 30 lety zemřel Jiří Gans, jedna z největších obětí komunismu 70. let. Tehdejší režim jej obvinil ze špionáže a...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Rolinek se vrací z Vrchlabí do Pardubic, kde v říjnu skončil

Hokejový útočník Tomáš Rolinek se z druholigového Vrchlabí vrací do extraligových Pardubic, kde v první polovině října...

Premium

Vážné nemoci nepadají z nebe. Ničí nás stres, shodují se psycholog i psychiatr

Lidské tělo má něco jako vnitřní baterku. Když dlouho jedete na rezervy, vypne se imunitní systém a­ organismus to...

Premium

Elitní trenér o zákulisí MMA, drogách, penězích i zženštilé společnosti

Pod jeho vedením vyrostl český šampion Martínek, o něhož projevila zájem slavná organizace UFC. Pro boj v kleci...

Premium

Proč vyhraje vodík. Vynálezce Tůma má o budoucnosti automobilů jasno

Už před dvaceti lety se projel vodíkovým autem, kterým chtějí Japonci na letošní olympiádě v Tokiu propagovat...

  • Další z rubriky

Sáňkař vjel v Krkonoších do křižovatky, při srážce s autem se těžce zranil

Muž na saních vjel v neděli krátce před půl jedenáctou večer v krkonošské Dolní Malé Úpě u Krakonošova údolí do cesty...

Řidiče odtahovky přemohl kašel, slisoval felicii a zničil rozvodnou skříň

V přehledné ulici na předměstí Hradce Králové havaroval šofér s odtahovým vozem. Vysvětlil to tím, že jej přepadl...

Hradec chce, aby stát přesunul střelnici. Posudky našly rozpor se zákonem

Problematická střelnice ministerstva obrany v Malšovicích na okraji Hradce Králové se nejspíš odstěhuje. Místní...

Lidé pořídili nové pianino, nevidomý školák teď zahraje kdekoli

Nevidomý hudebník Pavel Minařík už hraje na nové pianino, na které mu příznivci přispěli v předvánoční sbírce....

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz