Správa železnic vypsala soutěž na studii proveditelnosti, která má odpovědět na několik zásadních otázek. Ta nejzásadnější nejspíš zní: vyplatí se stavba?
Kromě toho má expertiza zakreslit detail trasy, posoudit, na jakou maximální rychlost by se trať vyplatilo vybudovat, vytipovat možná problematická místa a prověřit další železniční napojení na vysokorychlostní dráhu.
Trasa přes Hradec na Polsko nese název RS5 a její předpokládané náklady jsou skutečně ohromující: v zadávací dokumentaci, jež už je vypracovaná, hovoří Správa železnic o výdajích ve výši 86 až 152 miliard korun.
Ve hře byla až do loňského roku a dokončení takzvané územně-technické studie i varianta přes Liberec, jenže ta by podle všeho byla ještě podstatně dražší. Zpracovatel - společnost Sudop Praha - proto doporučil se dál věnovat pouze vedení rychlovlaků do Polska přes Hradec Králové.
„Pro východní Čechy rozhodla i velikost aglomerací, vždyť Hradec Králové s Pardubicemi dají dohromady přes 200 tisíc lidí, a tak je obslužnost celého území skutečně velká,“ řekl předseda sněmovního podvýboru pro dopravu a poslanec Martin Kolovratník (ANO).
Maximální rychlost až 320 kilometrů za hodinu
„Začátek řešeného úseku bude v Poříčanech. Konec je na státní hranici Česka s Polskem, přičemž řešení z České republiky musí navazovat směrově i výškově na dosud zpracované polské vedení trasy. Studie proveditelnosti by měla být hotova do 18 měsíců od podpisu smlouvy s dodavatelem,“ konstatovala Správa železnic.
Rychlodráha do PolskaOdhadované náklady na stavbu rychlodráhy jsou nejméně 86 miliard korun. Úsek tratě RS5 z Prahy k hranici s Polskem by měl měřit 160 kilometrů. Vybraná firma bude mít na vypracování studie proveditelnosti 18 měsíců. |
Projekt páteřních železničních tratí nese název Rychlá spojení (RS) a počítá se s maximální rychlostí až 320 kilometrů za hodinu. Plány schválila před třemi lety vláda a trať z Prahy ke státní hranici by měla měřit kolem 160 kilometrů.
Ale protože východočeská RS5 nemá nejvyšší prioritu, zatím s jistotou nelze tvrdit, kdy by se mohlo začít stavět.
Maximální důležitost má totiž aspoň prozatím jiné spojení Praha - Vratislav: rozestavěná dálnice D11, jež se z jedné strany blíží k Jaroměři a z té polské již ke státní hranici.
Česko má licenci pro TGV
Slibné však je, že naopak nejdál z celé republikové sítě vysokorychlostní železnice je úsek Běchovice - Poříčany, který lze považovat za první etapu směr Hradec Králové. Dalšími rozpracovanými úseky jsou Přerov - Ostrava, Brno - Vranovice a dva úseky mezi Prahou a Drážďany. Výstavba prvních tratí začne do roku 2025, Správa železnic pro urychlení příprav koupila licenci pro normy francouzského systému TGV.
RS5 bude z Poříčan kopírovat dálnici D11, před Sadskou se uvažuje o propojení s tratí na Kolín, dál by pak umožňovala spojení se stávajícími kolejemi přes Velký Osek do Chocně.
Sjezdy do Pardubic jsou možné dva: u Chvaletic, kde však leží přírodní rezervace Týnické mokřiny, anebo o devět kilometrů dál u Přelouče, kde by bylo nutné postavit mostní estakádu přes slepá ramena Labe.
Dálnici D11 by VRT měla sledovat přes Hradec Králové až do Jaroměře, do Trutnova se nabízejí čtyři možnosti trasy, následuje přechod do Polska Lubawka a Vratislav. Technicky nejsložitější bude kvůli terénu úsek Jaroměř - Trutnov, kde se bude muset vybudovat soustava tunelů, mostů a estakád.
Podle vyhledávací studie, kterou vypracoval expert na vysokorychlostní železnice Martin Vachtl, by se v Hradci Králové mohl postavit zcela nový terminál v blízkosti dálnice D11, aby zvlášť ta nejrychlejší kategorie vlaků nemusela zajíždět až do města. Soupravy vnitrostátního charakteru by pak do města směly, kvůli husté zástavbě by však s největší pravděpodobností bylo vyloučeno budování rychlé tratě až k nádraží.
Města v trati vidí jen pozitiva
Pro Královéhradecký kraj by vysokorychlostní železnice znamenala nejen podstatné zrychlení a přiblížení k celé Evropě, ale i rozvoj celého regionu, cestovního ruchu, pracovní příležitosti a převedení alespoň části cestujících z aut na koleje. Uvědomuje si to i starosta Trutnova Ivan Adamec (ODS).
„Je to výborná zpráva nejen pro Trutnov, ale celý region, protože je to další dopravní napojení na okolní svět. Na druhou stranu cesta k realizaci bude asi ještě dlouhá. Záleží na mnoha okolnostech, především na tom, zda budeme mít takovou legislativu o liniových stavbách, která to zvládne. Věřím, že peníze budou, ale nejsem schopen říct, jestli to bude za deset či 15 let, anebo naopak dříve,“ řekl Adamec.
Také starosta Jaroměře Josef Horáček (Volba pro město) vidí na RS5 spíš pozitiva, přestože o záměru se poprvé dozvěděl až od redakce MF DNES.
„Je to jednoznačně dobrá zpráva. Jaroměř je už nyní významným dopravním uzlem a rychlodráhou by se jeho pozice jen posílila. Samozřejmě bych si však nepřál, aby se v souvislosti s dráhou ještě více rozšířila automobilová doprava. Do dokončení obchvatu města se nacházíme ve stavu kolapsu,“ upozornil Horáček.
Hradecký primátor Alexandr Hrabálek v přivedení RS5 vidí odčinění jedné historické křivdy.
„O trasu přes naše město jsme usilovali, protože se domníváme, že nás ekonomicky poškodilo už rozhodnutí za Rakouska-Uherska, kdy nás hlavní železniční uzel minul a skončil v Pardubicích. Jestliže se nyní podaří realizovat vysokorychlostní trať přes Hradec, je šance ten stav aspoň trochu napravit,“ uvedl Hrabálek.
Kraj rychlodráhu tlačí
Radost netají ani náměstek hejtmana pro oblast dopravy Václav Řehoř (ODS).
„Variantu RS5 přes Hradec Králové prosazoval můj předchůdce (dnešní hejtman Martin Červíček, pozn. red.) a já osobně velmi vítám, že Správa železnic vypsala soutěž na studii proveditelnosti právě přes náš region. Samozřejmě jsme připraveni pomoct a budeme dělat maximum pro to, aby se projekt zrealizoval. Jen pro ilustraci: zatím je předpoklad, že cesta z Hradce do Prahy by trvala jen 35 minut. Dálniční připojení již máme, případně se staví. Vysokorychlostní železnice by však přinesla další velmi významné zkvalitnění,“ upozornil Řehoř.
Velmi důležitý bude pro RS5 rok 2022. Až Správa železnic najde zpracovatele studie proveditelnosti, firma bude mít 18 měsíců na to, aby odpověděla na nejdůležitější neznámé, tedy například detailní návrh trasy.
