Málo spojů, nedostatek přímých linek z Prahy a Hradce, rušení některých tratí či zcela chybějící železniční spojení v atraktivních lokalitách. To vadí autorům dokumentu Strategie pro rozvoj Krkonoš, kteří vážně upozorňují na riziko s nedostatečnou a zastaralou železniční sítí v regionu, což může být obrovským hendikepem pro rozvoj turismu v celých Krkonoších.
Ačkoliv se to může zdát jako utopie, brzy snad budou jejich prosby vyslyšeny a oblíbená turistická destinace se radikálně změní. Úředníci Královéhradeckého kraje mají na stole obří projekt Express Úpa 2020, který počítá s vybudováním nového železničního spojení mezi několika hlavními horskými středisky v Krkonoších.
Projekt by změnil způsob cestování v Krkonoších
Pokud by se povedlo projekt prosadit a zaplatit, nové železniční trasy by podstatně změnily způsob cestování ve velké části Krkonoš.
"V první fázi by se propojila Svoboda nad Úpou s Pecí pod Sněžkou, státními hranicemi a horským střediskem Karpacz," prozradil náměstek hejtmana pro rozvoj regionu Otakar Ruml (KSČM). Právě ve Svobodě a v Karpaczi nyní železniční tratě na obou stranách hranic končí.
Ve druhé fázi by vyrostly koleje i v úseku Pec Pod Sněžkou - Špindlerův Mlýn, čímž by se cestování mezi turistickými baštami pro mnoho lidí výrazně zjednodušilo. Kraj uznává, že jde sice o ambiciózní, ale také obtížný projekt.
"Jeho osud i termín realizace v roce 2020 bude hlavně záležet na tom, zda se podaří zajistit dostatek financí. Samotný kraj nemá ve svém rozpočtu miliardové částky, které by na podobně náročnou a rozsáhlou stavbu byly potřeba. Železnice by však zajistila Krkonoším budoucnost. Turisté by nemuseli zápolit při dopravě do hor s nepřízní počasí a s přeplněnými parkovišti. Vlaky by zkrátka zajistily rychlou a pohodlnou dopravu přímo do srdce nejvyšších hor," myslí si Ruml.
Mezi Pecí a Špindlem chybí spojnice
Zásadní se zdá být trasa mezi Pecí a Špindlem, mezi nimiž nevede žádná přímá cesta. Dnes se dá autem z jednoho města do druhého dostat oklikou za hodinu, po nových kolejích a tunelem by trvala jen několik minut. Podobně by se zjednodušila trasa do Polska.
Cestování vlakem zažívá vzestup popularity. I díky novým dopravcům jezdí po Česku stále více moderních vagonů s internetem, elektrickými přípojkami a pohodlným sezením. Nejvýhodnější je vlak pro turisty, kteří se do něj krásně vejdou i s kolem, batohem nebo lyžemi.
"Když jedu do Krkonoš autobusem, potýkám se často s nepříjemnou reakcí řidičů i cestujících, velký batoh se dovnitř někdy jen stěží vejde a jet v partě je teprve nesmysl. Cesta autem po rozbitých silnicích v zácpě je zase unavující, nemluvě o starostech s předraženým parkováním," říká Lukáš Jakoubek z Prahy, který jezdí vlakem do hor už mnoho let.
Několikrát však musí přestupovat, často se šine pomalou lokálkou a do lyžařských středisek se po kolejích nedostane. Ocenil by stejně jako mnozí další rychlejší spoje s méně přestupy. Strategie pro rozvoj Krkonoš proto radí posílit některé linky a přeshraniční spojení do Polska, zlepšit návaznost autobusů, skibusů a cyklobusů na přijíždějící vlaky, zkvalitnit služby ve vlacích.
Podle některých je stavba kolejí utopie
O stavbě nových tratí však mluví s respektem. "Pro někoho je to utopie, pro jiné méně. Byla by to sice obrovská investice, ale mluvit se o tom nepřestává," říká starosta Vrchlabí a jeden z iniciátorů analýzy Jan Sobotka.
Nové železnice by měly pro hory podle organizace CzechTourism ještě další důležitý rozměr.
"Došlo by ke snížení negativních dopadů cestovního ruchu na životní prostředí, zachování původního rázu krajiny, což je pro horský turismus zásadní zdroj, a v neposlední řadě by také odpadl problém s řešením parkovacích kapacit přímo v horských destinacích," konstatovala manažerka organizace Jiřina Peřinová.
V Česku jezdí vlakem na dovolenou asi 11 procent turistů. Vzorem by pro nás mohlo být Švýcarsko, kde tvoří železniční doprava páteř celého turismu v zemi. Odborníci přes cestovní ruch vznik nových tratí podporují, jde však podle nich o větší problém.
Pomohly by dálkové spoje
"Na železnici musí navazovat dálková železniční spojení, záchytná parkoviště, omezení vjezdu motorových vozidel do jádrových zón destinace, kvalitní služby, ubytování, lokální doprava, marketing a podobně. Potom teprve může být železnice páteří systému veřejné dopravy," dodala Peřinová.
Modernizaci železničních tratí je podle ní třeba provádět s rozumem tak, aby nové trasy nepoškodily estetický ráz krajiny a její turistický potenciál.
Současnému neutěšenému stavu by pomohlo zavedení přímých dálkových spojení, například z Prahy a Hradce Králové na Vrchlabí. Vždyť nyní musí na mnoha spojích z Trutnova do Vrchlabí cestující přesedat ještě v Kunčicích nad Labem, což cestu se zavazadly a lyžemi jen ztíží.
"Vrchlabí je vlastně slepá kolej z Kunčic. Do budoucna si dokážu i představit, že v Kunčicích bude dokonce hlavní vrchlabské nádraží, kam by zajížděla městská doprava," řekl starosta Sobotka.
Přímému spojení z Prahy do Vrchlabí by se rozhodně nebránil už nyní. Kvalitní železniční síť by pomohla také místním, kteří denně dojíždějí do horských středisek do práce, ať už do hotelů či lyžařských areálů. Ne každý totiž může v předražených střediscích bydlet.
"Dojížděla jsem každý den do Špindlerova Mlýna a pak Pece pod Sněžkou, protože jsem se živila jako lyžařská instruktorka. Řeknu vám, že dostat se bez auta třeba večer ze Špindlu do Trutnova, to je docela síla," svěřila se třicetiletá Lenka Rošková.
