Trutnovská škola uzavřela spolupráci se školou v polské Jelení Hoře. České studentky budou jezdit na stáže do Polska a naopak, mají se při nich připravit na práci v nemocnicích u přeshraničních sousedů. Budou ve školách i v nemocnicích. Každý rok stáže absolvuje 20 českých a stejný počet polských žáků.
„Chceme pomoci řešit personální krizi v oblasti nelékařského zdravotnického personálu v regionu. Zdravotnické vzdělávání v obou zemích je na velmi podobné úrovni. Odlišnosti jsou spíše v odborné terminologii,“ vysvětluje ředitel trutnovské školy Roman Hásek.
Nejtěžším úkolem bude odstranit jazykovou bariéru, součástí kurzů proto bude výuka češtiny. Studentům a učitelům budou pomáhat také tlumočníci.
„Už jsme absolvovali nějaké workshopy. Po dvou třech dnech zjistíte, že jazyková bariéra není tak velká a že žáci obou zemí jsou schopni se domluvit,“ říká ředitel.
Podle něj absolventům přeshraničních stáží stoupne cena na trhu práce. „Budou si moci vybrat, jestli pracovat u nás, nebo v Polsku,“ dodává Roman Hásek.
Trutnovská nemocnice postrádá víc než dvacet sester
Na konci stáže studenti budou mít schůzku se zástupci krajského zdravotnického holdingu, pod který spadají nemocnice v Náchodě, Trutnově, Dvoře Králové nad Labem, Jičíně a Rychnově nad Kněžnou, a získají informace o možnostech uplatnění.
Že je v česko-polském pohraničí kvalifikovaného personálu nedostatek, potvrzuje ředitel trutnovské nemocnice Jaroslav Kratochvíl. „Chybí nám na 25 sester napříč odděleními,“ říká.
Kromě kvalifikačních předpokladů je u polských sester klíčovým faktorem dobrá znalost jazyka. „Bude záležet, jak rychle se naučí česky, protože ve zdravotnictví je znalost jazyka zcela klíčová,“ zdůrazňuje Kratochvíl.
Větší zastoupení zahraničního personálu v nemocnicích podle něj může být jednou z cest k zaplnění mezery na trhu práce.
„Neřekl bych, že by české školy zdravotních sester produkovaly málo. Problém je, že všechny nechtějí po škole pracovat ve zdravotnictví. Důvodem jsou peníze i stále se zvyšující náročnost práce ve zdravotnických zařízeních,“ vysvětluje ředitel trutnovské nemocnice.
Škola pořídila pro učebnu vybavení intenzivní péče
Řešit nedostatek kvalifikovaných sester chce také hradecké hejtmanství. Jeho snahou je užší spolupráce s Univerzitou Hradec Králové. Počet absolventek oboru všeobecná sestra totiž nestačí uspokojit poptávku krajského zdravotnictví.
„Zdravotnický holding sdružuje pět nemocnic. Studentům bychom v našich zařízeních umožnili odborné praxe a naši zaměstnanci by se mohli zapojit i do vzdělávání svých budoucích kolegů přímo na univerzitě. Kraj je přirozeně připraven podílet se i finančně,“ potvrzuje náměstek hejtmana Aleš Cabicar, který je odpovědný za oblast zdravotnictví.
V projektu, na nějž s Poláky získala z evropských fondů osm milionů korun, trutnovská škola vybudovala moderní učebnu ošetřovatelství věrně napodobující jednotku intenzivní péče.
„Základem je monitorace pacienta. Namísto klasického monitoru, který bývá na jednotce intenzivní péče, máme lifepak používaný záchrannou službou. Slouží k defibrilaci, natáčení EKG i k výuce první pomoci,“ popisuje učitelka odborných předmětů Libuše Kotyková.
Ve výbavě učebny je také infuzní pumpa pro přesné dávkování infuzí, odsávačka, zvedací zařízení pro manipulaci s nesoběstačným pacientem, dvě elektronicky polohovatelná lůžka či umělá ruka pro trénování odběru krve.
