„Opravíme Velké náměstí a Benešovku. To vám garantuji!“ hlásala v roce 2018 na billboardech ekonomická náměstkyně primátora Monika Štayrová (ANO).
O termínu sice nebyla zmínka, avšak je známé, že politické záruky platí vždy jen do konce volebního období, které končí právě na podzim. Slib i garanci tak lze považovat za nesplněné, dokonce v obou případech - Velkého náměstí i Benešovy třídy.
Podobných garancí na billboardech, plakátech a volebních tiskovinách se lze dočkat už v létě. S jistotou opět bude předvolebním hitem Benešova třída. Jenže slíbit opravy v dalším čtyřletém období by se znovu nemuselo vyplatit.
Když se odhlédne od extrémní finanční náročnosti, město čeká několikaletá administrativní bitva.
Nedávno zazněla informace, že opravy začnou v roce 2025. To však není příliš reálné. Když přípravu nezbrzdí byrokracie, v tom roce by Hradec mohl mít stavební povolení. V roce 2026 by se mohl soutěžit zhotovitel a přinejlepším dalšího roku by mohla začít revitalizace. Ale nikoli kompletní, spíš jen další etapa.
Cenu odhadli na miliardu, ale před třemi lety
Ještě před třemi lety radnice odhadovala, že zvelebení Benešovy třídy by mohlo stát asi miliardu. To už dávno neplatí. Žádné relevantní odhady neexistují, ale od té doby skokově narůstají ceny materiálu, práce i energií a lze se domnívat, že nová cena se bude blížit už ke dvěma miliardám.
Benešova třída v čase1967: Hradec rozhodl o vypsání veřejné architektonické a urbanistické soutěže na výstavbu nového sídliště na Moravském Předměstí. 1972: dva roky po vybudování prvních domů na sídlišti začala stavba hlavního bulváru, pojmenovaného třída Karla Marxe 1993: tečku za budováním třídy udělala poliklinika III, některé zamýšlené objekty - například dům kultury a Interhotel - nikdy nevznikly 2012: začala první etapa revitalizace třídy Edvarda Beneše, dokončena byla o dva roky později 2015: kvůli nebezpečí úrazu byly uzavřeny některé chodníky, schodiště a lávky |
Pomůže příklad jiného uspaného projektu. Přístavba a nástavba zimního stadionu měla v roce 2015 stát do 70 milionů korun. Přestože od té doby se projekt nezměnil, na jednání posledního zastupitelstva zaznělo, že stavba vyjde na 120 milionů.
A co hůř: rozpočet města s penězi na chátrající bulvár nepočítá ani výhledově, jisté je jen to, že Hradec si míní vzít úvěr a opravovat na etapy.
Propagační rekapitulace, zlobí se opozice
Březnové zastupitelstvo se kromě přístavku zimního stadionu zaobíralo právě Benešovou třídou.
Opozice se domnívala, že získá ucelenější informace včetně ceny a termínů, o to větší však bylo zklamání, když se dozvěděla jen obecné informace.
„V lednu jsme konkretizovali otázky, které jsme chtěli zodpovědět. V materiálu je sice shrnuté, co se událo, ale odpovědi nikde. Ptali jsme se například na stav územního rozhodnutí, jestli bude znovu potřeba získávat souhlasy majitelů bytů. To jsem se nedočetl. Chybí mi i základní přehled a úvaha, jak to chceme financovat a v jakých letech by se to realizovalo,“ postěžoval si Martin Hanousek (Změna a Zelení).
Přidal se i Pavel Vacek (Piráti). „Začínám tomu bodu rozumět. Toto je propagační rekapitulace, že se něco děje. Všechny zastupitelské kluby slibovaly regeneraci Benešovy třídy, jenže nula od nuly pošla. Toto je jen trik před volbami, aby se jakoby uvedlo, že se na tom pracuje, byť se nic nepovedlo. Je to hezké povídání, ale k ničemu. Předpokládám, že teď budou zase všichni slibovat regeneraci a že se konečně něco stane. A zase uvidíme,“ řekl.
Zdržení kvůli nabíječkám elektroaut
Někteří obyvatelé Benešovy třídy mohli mít dojem, že opravy jsou na spadnutí. Město získalo nutný souhlas 75 procent vlastníků bytů, podepsalo smlouvu se zástupci společenství vlastníků jednotek (SVJ), dokonce se dohodlo s majitelem obchodu, který dlouho odmítal dát souhlas do územního řízení.
Radnice tedy konečně podala žádost o územní rozhodnutí, jenže řízení bylo vzápětí přerušeno. Zdánlivě sice kvůli drobnosti, která však znamená minimálně další podstatné zdržení.
Tentokrát je na vině nový legislativní požadavek na povinné umístění nabíjecích stojanů pro elektroautomobily. Ty v původním projektu nefigurovaly. S nabíječkami vstoupily do přerušeného řízení protipožární požadavky, protože případný oheň při hoření baterie elektroauta by mohl způsobit zhroucení železobetonové konstrukce.
To vše si žádá složitou změnu v projektové dokumentaci a dohady, zda město nebude muset znovu podstupovat martyrium se sháněním 75 procent kladných vyjádření vlastníků zdejších bytů s regenerací. Připomíná to nekonečnou spirálu problémů.
Jsme historicky nejdál, ujišťuje náměstek
„Souhlasy vlastníků nejsou omezeny, jde jen o jejich případnou výměnu. Pokud jsme se za tu dobu dostali pod stanovenou kvótu, je možné, že budeme muset doložit pár nových souhlasů,“ řekl Michal Jandík, vedoucí investičního odboru.
„Přes tyto potíže je dokumentace ve fázi žádosti o územní rozhodnutí. To je historicky nejdál, co kdy město dosáhlo. Doufám, že potíže s nabíjecími stojany je to poslední, co brání zisku územního rozhodnutí,“ upozornil náměstek primátora pro investice Jiří Bláha (ODS).
I před čtyřmi roky se ovšem město domnívalo, že cíl je na dohled.
„Už je rozpracovaná dokumentace pro územní rozhodnutí a chybí snad už poslední podpisy. Dokumentace pro územní rozhodnutí bude předkládána během roku 2019 a v první třetině roku následujícího snad i pro stavební povolení,“ uvedla tehdy náměstkyně Štayrová.
Cílem je rok 2025. Jenže s otazníkem
„Jestliže se projektantovi podaří vyřešit problém s nabíjecími stojany, předpokládám, že normálně poběží územní řízení a na konci roku 2023 jej obdržíme. Další fází je stavební povolení a pokud půjde vše správně, v roce 2025 bychom ho mohli mít,“ uvedl náměstek Bláha.
„V roce 2026 budeme soutěžit a vyjednávat s potenciálním zhotovitelem. Musíme si uvědomit, že do toho nám hází vidle nový stavební zákon, který mění procesy. Je otázkou, zda se změní tak, aby zúřadování bylo snadnější a rychlejší, což se dnes opravdu neděje,“ řekl Bláha.
Podle něj je nejdůležitějším úkolem po podzimních volbách zahájit vyjednávání o úvěru.
