Trať měla příliš velký sklon, byť ji po válce upravovali. K tomu dřevěný most přes Metuji na české straně začal sedat, takže ho později zbořili.
I když obě města dělí sotva šest kilometrů, pořádného železničního spojení se nikdy nedočkala a nejspíš ani nedočkají. Bývalou železnici na české straně téměř nic nepřipomíná, zato v Polsku jsou její pozůstatky dodnes k vidění.
Přes hraniční přechod v Bělovsi hrčí jeden kamion za druhým. Kdo se ale vydá do terénu, vpravo ve vyvýšeném svahu nad polskou celní budovou narazí na bývalý násep trati.
Koleje tu nejsou už roky, takže „pešuňk“ dnes slouží jako zarostlá polní cesta. Bývalý pohraničník Wlodek sem dojel autem a zrovna řeže motorovou pilou spadlý dub. Nad starou železnicí jen mávne rukou.
„Byl tu i nápad propojit Náchod, Kudowu a Hronov jakousi tramvají,“ rozpomene se na smělé plány, kdy samosprávy asi před patnácti lety chtěly sehnat dotace na regionální tramvaj spojující okruhem lázeňská místa.
Nedaleko od hranice se dochoval výstavní most s kovovým zábradlím, trochu skrytý v lese. Po pár stovkách metrů však bývalou trať přerušuje prodejní areál s kombajny a zemědělskými stroji, ale za ním se už vyloupne malebné staré nádražíčko ve Slaném (polsky Slone) a naproti němu přes silnici i někdejší německý hotel. Cestující kdysi dojeli po železnici do Slaného a nocovali ve zdejším hotelu, než se přepravili dál do Čech.
Poblíž slánského nádraží zbyly ještě kamenné pilíře po mostu překonávajícím trať. Stará silnice, která dříve vedla do Březové (polsky Brzozowie) po mostě nad tratí, končí ve ztracenu a připomíná ji jen pár kamenných patníků. Dál se zbytky trati dají vypozorovat mezi rybníky a zahrádkami domů v Kudowě (česky Chudobě), kde už navazuje fungující nádraží s nedávno modernizovanou tratí Kudowa Zdrój - Duszniki Zdrój.
„Já jsem přišla z vnitrozemí v roce 1949. Po válce tu ještě byly koleje, ale vlak tady musel jezdit pomalu, už trať nebyla v pořádku. To už taky Češi zbořili most. Pak se už nevyplatilo jezdit až k hranici, tak trať tady rozebrali. Pamatuji si to podle svého syna. Když mu bylo pět let, tedy někdy v roce 1955 nebo až 1956, už tu rozebírali koleje. Mně to přišlo vhod, můžu tu mít slepice a nemusela jsem mít starost o dítě,“ vzpomíná devětaosmdesátiletá Leokadia Wanda Koczyszewska, která žije v domku někdejšího slánského nádraží.
Náchod, Slone a Kudowu Zdrój v minulosti spojovala železnice.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Kde dříve bývala nástupiště a koleje, má kurník a bujnou zahrádku.
„Budova stanice je moc pěkná. Němci na to dbali, měli pořádek, poctivě to vystavěli. Byla to čisťounká stanice, nic tady nerostlo, jen tráva. To až já jsem zasadila padesát stromů okolo,“ směje se stará paní. Její manžel pracoval v Kudowě na nádraží, ona v továrně.
Na spojku došlo až kvůli zásobování fronty
Stavba trati Choceň - Broumov vedoucí přes Náchod byla vlastně výsledkem prohrané prusko-rakouské války 1866. Prusové si prosadili do mírové smlouvy její vybudování, byť to se podařilo až roku 1875. Železnice jim měla pomoci dostat se za hranice mnohem rychleji při případném dalším konfliktu.
Trať v Prusku z Kladska do Kudowy se slavnostně otevřela v červenci 1905 a o rok nato ji propojili do Slaného. Na spojku do Čech, která by navazovala v Náchodě na trať mezi Týništěm nad Orlicí a Meziměstím, však došlo až za protektorátu v roce 1945.
Běloveský kronikář Antonín Samek popisuje, že už v roce 1940 přijela na hranice komise německých drážních a vojenských odborníků, aby posoudila vhodnost vybudování už dříve zamýšlené železniční spojky Náchod - Levín. Tehdy však spojku odmítli kvůli velkým výškovým rozdílům.
Když pak Němci ustupovali v roce 1945 na východní frontě, narychlo přece jen rozhodli o stavbě spojky k zásobování fronty a odvážení raněných. Němci změnili původní plán a odbočku trati posunuli blíž k Bělovsi.
„Německé vojenské velitelství požadovalo vybudování stanice Náchod pro 60 vlakových jednotek v meziměstském směru a pro 40 polovičních jednotek ve směru Kladsko. Došlo k prodloužení stanice a odbočka do Kudowy byla provedena v kilometru 61,6 za stanovištěm číslo 36,“ vysvětluje badatel Luboš Čermák v knize Stopy - fakta - svědectví z historie trati Choceň-Broumov v datech a obrazech.
Železniční spojku stavěli pod dozorem německých stráží od února do dubna 1945 sovětští zajatci, židovské ženy z koncentračního tábora v Žakši i čeští nasazení dělníci. Vládly tam krušné podmínky s hladem i bitím.
Na násep se navážely stovky vagonů hlíny i lomového kamene, denně se pracovalo dvanáct hodin bez stravy (více o stavbě trati čtěte zde). Místní lidé nosili chléb nebo jídlo potají navařené na české celnici z darovaných surovin. Podmínky na stavbě se zlepšily, až když německý strážní oddíl vystřídali Rakušané.
Trať dostala přezdívku po Hitlerovi, otvírat se totiž měla na jeho narozeniny 20. dubna 1945. Stavitelé se snažili termín stihnout, ale v tento den došlo teprve na zatěžkávací zkoušku provizorního pilotového mostu přes řeku Metuji. Vznikl blízko Slánského mostu, po němž vedla silnice z Náchoda na hranici. Zatěžkávací zkoušky pilotového mostu provedly lokomotivy DRB 38 a ČMD 524,1.
Zatěžkávací zkoušku pilotového mostu v Bělovsi u Náchoda provedly lokomotivy DRB 38 a ČMD 524,1.
„Na důkladnost se tehdy moc nehledělo. Do měkkého podkladu zatloukli zajatci kameny a na nich postavili velký dřevěný most. Vždyť to byl zrovna šibeniční termín ukončit stavbu do 20. dubna, dne Hitlerových narozenin. Zkušební jízda s několika vagony ale potvrdila neúnosné stoupání. Proto do týdne byl doslova pekelným tempem táhlý násep před mostem směrem k Náchodu zvýšen,“ píše Antonín Samek v knížce Běloveské události roku 1945 očima svědků.
Kronika města Náchoda z roku 1945 zaznamenala, že z Náchoda byl už 3. května v 11:36 vypraven první řádný osobní vlak do Chudoby i s vozem Červeného kříže a dvěma vagóny, ve kterých jelo asi dvacet lidí. Podle dobových svědectví jeden vojenský vlak projel z Chudoby na náchodské nádraží 5. května 1945, kdosi na něj vystřelil z kopce a vojáci střelbu opětovali. Poslední vlak jel po trati 12. května 1945, Červený kříž ho vypravil pro zajatce do Dušník.
Ještě v roce 1946 se podél náchodské trati rozšiřoval násep pro druhou kolej, ale na její stavbu už nedošlo. Rusové vytrhali koleje na polské straně, roku 1947 ženijní oddíl z Pardubic zničil koleje a dřevěný provizorní most na české straně. Někdejší násep na české straně zplanýrovali dělníci při stavbě mezinárodní silnice k hranici v polovině osmdesátých let.
Starostové zanesli spojku do plánů, spíš pro následovníky
Dopravní studie Brána k sousedům z roku 2012, kterou si nechal zpracovat Královéhradecký kraj kvůli posouzení některých alternativ, si všímá i úseku mezi Náchodem a Kudowou. Pokud by se pořizovaly koleje pro městské tramvaje v délce 3,5 kilometru, autoři odhadli náklady na 8 milionů eur (o studii čtěte zde).
Strategie rozvoje Evropského města Náchod-Kudowa Zdrój pro léta 2014 až 2024 se zmiňuje o možném budoucím propojení železničních tratí přes zdejší hranici i o tom, že v evropském prostoru je záměr dostat polovinu silniční dopravy na železnici. Jsou to ale zatím jen slova na papíře.
„Koleje jsou vytrhané, most stržený, ale na hranici je patrný ještě násep, takže teoreticky tato trať je tam stále naznačena. Když jsme připravovali strategii s polským starostou Czeslawem Krecichwostem, on navrhl vložit tam tuto propojku spíš kvůli přesahu do budoucnosti. Současná priorita to není, prioritní je pro nás i pro Kudowu silniční propojení. Poláci čekají na stavbu obchvatu Náchoda, na pokračující opravy rychlostní silnice S8 a dostavbu S3,“ vysvětluje starosta Náchoda Jan Birke.
