Rozsáhlé opravy odstartovaly v únoru 2018, kdy se stavbaři pustili do rekonstrukce zámeckých střech a některých fasád, především té na průčelí zámku. Součástí prací byly také úpravy zeleně a obnova cest před zámkem.
Vzorem byla podoba ze závěru 30. let, kdy rychnovské sídlo Kolowratů prošlo poslední zásadní proměnou před plánovaným stěhováním rodu z nedalekých Černíkovic do Rychnova. Na to však tehdy kvůli zabrání zámku nedošlo. Na stavu památky se podepsala zejména desetiletí, kdy byl ve správě socialistického Československa. Šlechtickému rodu se navrátil až v roce 1992.
Majetek byl zdevastovaný
„Když jsme rodový majetek převzali, byl absolutně zdevastovaný. Postupně jsme pracovali na opravách. Když se uvolnilo pět milionů, hned se tady utopily. Jednou se opravil kus střechy, jindy kus fasády,“ vzpomíná současný majitel zámku Jan Kolowrat Krakowský na dosavadní opravy, do kterých postupně tekly desítky milionů korun.
Aktuální celková obnova přišla na 104 milionů bez daně, z toho 82,5 milionu přiteklo z evropských fondů, další 3 miliony ze státních či krajských dotací.
„Je to jedna z nejvýraznějších investic, kterou jsme tu provedli,“ přiznává Kolowrat.
Proměna zámku je patrná na první pohled. V rámci prací došlo také na úpravy salla terreny, bočního sálu se sousední zahradou, který dosud nebyl veřejnosti přístupný.
„Na fasádách sally terreny byla opadaná omítka, byla tu paneláková okna a ve stropě díra, jako kdyby tam proletěl čert. Vedlejší zahradu jsme pojali tak, aby se dala využít jak na svatby, tak i kina, autorské čtení či divadla,“ vysvětluje kastelánka zámku Zdenka Dokoupilová.
Kostel spolkl přes 50 milionů
Zhruba polovinu ze stomilionového rozpočtu ukousla obnova zámeckého kostela Nejsvětější Trojice s barokním průčelím od architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichla. Na památce byly stále ještě patrné stopy po požáru z roku 1918, chyběly části oken a v havarijním stavu byly také prostory sakristie. I kostel se dočkal nových fasád a střech, upravený je také boční vstup a propojovací chodba mezi zámkem a kostelem, která bude nově součástí prohlídkové trasy.
BohoslužbyPo třech letech prací se nyní do kostela vrátí pravidelné bohoslužby. Návštěvníci do něj v rámci prohlídkového okruhu poprvé zavítají 6. června. První nahlédnutí bude možné 14. května, kdy v kostele odslouží slavnostní mši svatou emeritní pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka. Bohoslužbu doplní Rychnovský chrámový sbor a orchestr, kdy zazní například i skladba Missa solemnis z roku 1873, kterou napsal Filip Kolowrat Krakowský. |
„Do kostela se chodilo i před opravou, ale museli jsme jít přes Kolowratskou ulici. Nově se projde přímo ze zámku původní spojovací chodbou, která má své vlastní kouzlo,“ popisuje Dokoupilová.
„Pro mě je oprava kostela hodně. Jsem katolík a dělá mi to velkou radost,“ přiznává Jan Kolowrat.
I když jsou opravy zámku a kostela u konce, v jeho okolí se stále ještě pracuje. Stavbaři nyní budují nové chodníky z Kolowratské ulice ke kostelu, protože původní cesty byly hrbolaté a tvořily se na nich velké kaluže. Kolowratové chtějí letos ještě pokračovat úpravami venkovního prostranství, kde mají vzniknout nové květinové záhony, stromořadí i lavičky pro návštěvníky.
„Zeleň před kostelem by měla odkazovat k Panně Marii. Vzadu bude naznačený půdorys dvora piaristické koleje, která tu dříve stávala. Vrátí se sem lípy a před kostelem bude šest třešní, které sice nebudou plodit, ale na jaře budou mít bílé květy a na podzim se zbarví do oranžovo-žluta,“ popisuje vizi Zdenka Dokoupilová.
Letos je v plánu také oprava střechy zvonice, ve které je třetí největší zvon v Česku – Kryštof.
„Pro Rychnov jde o významnou událost. Zámek je naší dominantou a ne nadarmo se mu říká rychnovské Hradčany. Bezpochyby opravy přispějí k radosti návštěvníků i Rychnováků,“ míní rychnovský starosta Jan Skořepa (Nezávislí za Rychnov).
3D model
Návštěvníci si budou moci zámek prohlédnout i z ptačí perspektivy díky virtuálnímu 3D modelu. Ten vytvořila pomocí 3D skenování společnost More.is.More a doplnila ho také o digitální rekonstrukce areálu z období renesance a baroka. Jde o první historický soukromý objekt v Česku, který si zájemci mohou prohlédnout prostřednictvím digitální rekonstrukce.
„Zpracování 3D modelů ukazuje historii pohledem našich předků. Vrací se do doby, kdy na místě současného zámku stával hrad, a postupně mohou uživatelé aplikace vidět například dnes už zapomenutou piaristickou kolej nebo spojovací krček nad Kolowratskou ulicí, mezi zámkem a jízdárnou,“ přibližuje model Jan Kolowrat Krakowský.
