Pokud by se podobný projekt uskutečnil v Peci pod Sněžkou nebo Špindlerově Mlýně, nikoho by to nepřekvapilo. Pro třítisícový Žacléř na hranicích s Polskem je však ambiciózní počin developerské společnosti Factoryard1842 na proměnu staré textilky v industriální komplex s hotelem, bazény, restaurací a wellness centrem hotové terno.
Ve městě díky tomu vzniknou nová pracovní místa. Textilka, na jejíž místě už v roce 1842 stál mlýn, je zavřená od roku 1992.
Ve dvouapůlhektarovém areálu vznikne hotel se 140 pokoji, restaurací, bistrem, dvěma pětadvacetimetrovými bazény, konferenčními sály i letním kinem. Stará přádelna s litinovými sloupy se promění v 21 loftových bytů.
„Máme nasmlouvané dodavatele stavby, hotové jsou tahové a tlakové zkoušky podloží, finalizujeme prováděcí dokumenty. Do konce roku začnou stavební práce, příští rok by to mělo být v podstatě hotové a od roku 2026 plánujeme ostrý provoz,“ říká jednatel společnosti Factoryard1842 Dušan Barnáš, který projekt připravuje téměř dvacet let.
Hotel bude provozovat největší hráč na českém trhu Orea Hotels & Resorts, s developerem uzavřel dvacetiletou smlouvu.
Místní v proměnu příliš nevěří
Při pohledu na místo v Hasičské a Revoluční ulici, které si příroda bere zpátky, je těžké uvěřit, že právě tady bude jeden z největších developerských projektů v krkonošském regionu. Bývalá textilka je obehnána plotem, místy i ostnatým drátem. Vegetace je hustá tak, že opuštěné budovy téměř nejsou vidět.
Konec krize, Žacléř bude mít po šesti letech zubaře. Přibude i praktik |
Přestože se textilka zavřela před více než třiceti lety, vypadá poměrně zachovale. Dokonce má i původní a většinou nepoškozená okna. Jeden z vchodů zabezpečuje dřevotřísková deska.
Kousek od fabriky o budoucnosti Texlenu živě diskutuje dvojice starších žen. I když je přestavba podle investora na spadnutí, ani jedna smělým plánům velké naděje nedává.
„Třicet roků to je zavřené a chátrá. Museli by do toho vrazit strašné peníze, pořád se mi tomu nechce věřit. Mluví se o tom strašně dlouho a pořád nic. I kdyby se to povedlo, tak k čemu nám bude hotel. Tady není kupní síla,“ má jasno drobná seniorka.
„Loni začali za plotem kácet stromy, udělali to do půlky a od té doby nic,“ ukazuje druhá žena opírající se o chodítko k budově, kde dřeviny sahají až k oknům pod střechou. V žacléřském Texlenu patnáct let pracovala. V té době závod se 140 pracovníky patřil mezi klíčové zaměstnavatele ve městě.
„V téhle budově byla sušárna, vzadu velká přádelna, mokré sály a támhle kantýna. Nahoře je vodní nádrž, ze které se brala voda do mokrého sálu. Kromě toho, že celá fabrika zarostla, se to příliš nezměnilo,“ poznamenává.
Žádné bourání, pokoje v novém
Investor nehovoří o rekonstrukci, ale o adaptaci. Jeho cílem je zachovat industriálních charakter brownfieldu, zakomponovat moderní technologie a pracovat s ekologicky šetrnými materiály. Beze zbytku využije stávající objekty, nebude nic bourat. Díky tomu se stará fabrika promění v hotelový komplex v rekordně krátkém čase, stavební práce potrvají 15 měsíců.
Historie fabrikyFranz Gaberle v Žacléři v roce 1842 založil mlýn na obilí poháněný parním strojem, o tři roky později ho nahradily stroje z anglického Leedsu a vznikla přádelna lnu, kterou uhlím zásobovaly zdejší doly. Za první republiky továrnu koupila firma G. A. Buhl a investovala do modernizace. Za druhé světové války továrna přešla na válečnou výrobu. Od roku 1942 zde byl židovský tábor nucených prací, který se o dva roky později stal pobočkou koncentračního tábora Gross-Rossen. Do konce války tu pracovalo 130 polských a maďarských židovských dívek. Po znárodnění pokračoval ve výrobě lněné příze národní podnik Texlen. Výroba definitivně skončila v roce 1992. Ve stejné době vláda zastavila těžbu černého uhlí v nedalekém dole Jan Šverma. |
„Restaurace, wellness, konferenční prostory nebo ateliéry budou ve stávajících objektech, takže hrubou stavbu už máme hotovou. Nebudeme měnit stavební dispozice a zachováme povrchy, podlahy, obklady i omítky,“ vysvětluje Dušan Barnáš.
Kavárna s pekárnou bude v někdejší jídelně, wellness v hale, kde byl mokrý provoz, fitness a umělecká dílna s galerií v bývalé zámečnické a truhlářské dílně. Z vrátnice se stane myčka na kola, venkovní přírodní nádrž se promění ve vyhřívaný bazén.
Nová bude celá část s ubytovací kapacitou. Objekt s hotelovými pokoji a apartmány bude montovanou dřevostavbou, izolace obvodových zdí budou ze slámy a omítky z červeného jílu.
Dušan Barnáš pozemky se šesti továrními objekty koupil v roce 1992, protože sháněl výrobní halu. K žacléřskému Texlenu se dostal přes realitní kancelář.
„V té době tam ještě pracovalo šest zaměstnanců. Pro moje potřeby byla fabrika příliš velká. Řekl jsem si, že využiju jednu halu a uvidím, co bude dál. Z podnikání nakonec sešlo, ale areál jsem už neprodal. Věděl jsem, že se tyto nemovitosti budou bourat, což se začalo dít. Čekal jsem na správný okamžik a došel k tomu, že nejlepší bude to směřovat k cestovnímu ruchu,“ vzpomíná.
S myšlenkou rezidenčního a hotelového komplexu si začal pohrávat před osmnácti lety. Projekt proto přirovnává k dlouho zrající whisky. Realizaci plánoval už před mnoha lety.
„Měli jsme vyjednané financování, pak však přišla světová finanční krize, cestovní ruch se propadl a projekt přestal být ekonomicky způsobilý,“ říká Dušan Barnáš.
Nyní se zdá, že načasování je přímo ideální. Realizace se totiž potká s dálnicí D11, která v roce 2028 spojí Trutnov s Královcem a Polskem. Tříkilometrový příhraniční úsek mezi Královcem a Bernarticemi však bude hotov už o dva roky dříve, z hotelu to budou ke sjezdu z dálnice jen čtyři kilometry.
„Všechno do sebe neuvěřitelně dobře zapadá. Budeme nejlépe dostupným rezortem v Krkonoších,“ dodává.
Bagry najely na stavbu D11 u polské hranice, sloužit začne v roce 2028 |
Sto apartmánů půjde do prodeje soukromým majitelům. Tři týdny v roce je budou mít pro vlastní rekreaci, zbytek roku v nich bude hotelový provoz. Na stejném principu slouží apartmánové hotely v Krkonoších. Developer brzo zahájí prodej apartmánů. Podle Barnáše je o ně zájem už nyní a v některých případech zájemci složili zálohy.
Až šedesát pracovních míst
Díky projektu v Žacléři vzniknou desítky pracovních míst. „Při rozjezdu v roce 2026 předpokládáme něco mezi padesáti až šedesáti stálými pracovními místy plus samozřejmě nějaké další pozice pro sezonní výpomoc,“ naznačuje Petra Slabá, personální ředitelka Orea Hotels & Resorts.
Pro třítisícové město, kde z velkých zaměstnavatelů zbyl pouze výrobce technické keramiky Keramtech, to bude velká vzpruha.
„Spousta obyvatel dojíždí za prací do Trutnova. Pokud přímo v našem městě vzniknou desítky pracovních míst, bude to samozřejmě obrovský přínos,“ říká starosta Žacléře Aleš Vaníček (nestraník).
Přestože město disponuje ubytovací kapacitou asi 900 lůžek, žádný velký apartmánový nebo hotelový komplex, jaké jsou ve Špindlerově Mlýně nebo Peci pod Sněžkou, zatím nemá. „Jsme rádi, že velké rezorty nemáme a ani je nechceme, ale tohle je výjimka. Bývalý Texlen chátrá, hyzdí město a je potřeba s tím něco udělat,“ tvrdí starosta.
Apartmánový boom pod Sněžkou bobtná. Stavět se začalo už i ve Velké Úpě |
Žacléřský projekt patří mezi největší investice v cestovním ruchu na Trutnovsku. Developerská firma podnikatele Martina Kubíka začne příští rok na jaře v Peci pod Sněžkou stavět komplex Svatá Barbora s více než 120 apartmány, restaurací a wellness. Ve Velké Úpě by také v příštím roce měla začít vznikat Rezidence Pod Portáškami se 159 apartmány a komerčními prostory v šesti objektech. Za projektem stojí investiční fond Aequitas Capital Investment. Rezidenci ustoupí pět stávajících budov včetně bývalé hospody, půjčovny a bowlingu.
