U dědečka prý lékaři dlouho neodhalili zlomeninu obratle. Babičku zase propustili domů v těžším stavu, než šlo doma zvládnout, a v nemocnici ji málo sledovali, tvrdí příbuzní.
"Máma měla třicet let cukrovku, to je pravda. Do Broumova šla po operaci šedého zákalu v Hradci Králové. Chodila, komunikovala, ale během dvou týdnů byla pryč. Nechápu, proč ji v Broumově nesledovali na jednotce intenzivní péče," zlobí se dcera zemřelé osmašedesátileté pacientky Věra Nováková z Bělého.
Když se její maminka vrátila domů z nemocnice v Hradci, začala upadat do hypoglykemického šoku kvůli nízké hladině cukru v krvi. Záchranná služba ji převezla do Broumova. Rodina byla zděšena, protože žena najednou byla na kyslíku, měla zánět a celkově se její stav velmi zhoršil.
"Tenkrát mi lékařka - jen tak s nohou opřenou o radiátor - oznámila, že máma umře, asi na infarkt. Nechápala jsem to, vždyť šla původně jen na operaci s okem," stýská si dcera.
Pak se stav matky trochu zlepšil a z nemocnice ji pustili domů vybavenou antibiotiky. Dcera tenkrát dostala horečky, ale nikdo se jí neptal, jestli péči o nemocnou matku zvládne. Do toho se doma pacientce znovu vrátily vážné potíže s cukrem. Dcera všechno konzultovala s lékařem z hospicu, aby matku nemusela vrátit do Broumova. Nakonec ji převezla do hospicu v Červeném Kostelci, kde už půl roku ležel i její otec nemocný rakovinou.
I když spolu staří manželé dobře nevycházeli, zůstali na jednom pokoji, avšak žena hned druhý den zemřela. Sedmasedmdesátiletý manžel ji následoval dva týdny poté, začátkem letošního března.
Primář broumovské interny Jiří Veselý však tvrdí, že by nemocnice u pacientky nepostupovala jinak. "V organismu se může stát cokoli, nevíme, co bude za den dva. Děláme vše pro snížení rizika, ale úplně jej odstranit nedokážeme. Člověku je to vždycky líto, když pacient zemře, a vždy se ptáme, jestli jsme neměli na výběr jiný alternativní postup. Medicínsky to však nešlo řešit jinak," říká primář Veselý.
Ke konkrétnímu případu primář nechce mluvit, ale obecně podle něj platí, že pacienti jen kvůli hypoglykemii nepatří na jednotku intenzivní péče. Zánětlivé onemocnění zase nebylo jednoznačným důvodem, aby žena musela zůstat v nemocnici. "Propouštíme z nemocnice pacienta, když si my i rodina myslíme, že je to vhodné," tvrdí primář Veselý.
Nemocnice BroumovNemocnice je součástí Oblastní nemocnice v Náchodě. V minulosti se ji dotklo omezování péče, předloni kraj zavřel chirurgické oddělení, ale vzhledem k dostupnosti péče ponechal akutní lůžka. V provozu jsou oddělení:
|
Ze stížností rodiny uznal pouze jedinou - že lékařka pochybila v komunikaci, když rodině nešetrně sdělovala zdravotní stav ženy.
Rodina si stěžovala také na starší problémy, které prý měl otec paní Novákové v broumovské léčebně dlouhodobě nemocných. Pobýval tam opakovaně hlavně v letech 2009 a 2010. Otec trpěl rakovinou, navíc měl i psychiatrickou diagnózu. Dcera si stěžovala, že se nikdo nezabýval jeho vleklými bolestmi zad, jejichž příčinou byl zřejmě prasklý obratel z pádu doma i ve špitále.
Lékaři se však proti tomu ohrazují, změny na páteři nebyly v té době u muže patrné. K rehabilitaci v křesle prý také nikoho nenutí, spíš se jen snaží přemluvit ležící pacienty, aby překonali pohodlnost.
Personál nemocnice si na rodinu z Bělého pamatuje i s odstupem doby. Starý pán býval totiž velmi hádavý i agresivní.
"Jeho manželka i dcera za mnou opakovaně chodily, brečely tady. Zklidňovala jsem tu jejich rodinnou situaci a vždycky si na ně našla dost času, takže mě překvapuje, že si najednou rodina stěžuje, když nám předtím děkovali," podivuje se primářka lůžek následné péče Alica Veselá.
Podle primářky vznikl konflikt s rodinou zřejmě kvůli směnce na 600 korun, kterou nezaplatili za desetidenní pobyt otce. Najatá firma pak vymáhala víc než dvojnásobek a hrozila dokonce, že se částka vyšplhá na sedm tisíc. Rodina nakonec částku zaplatila, ale dožaduje se zpětně jejího vrácení.
