"Nedávno sice trochu zapršelo, ale před tím bylo dlouho sucho. Chvíli to trvá, než se podhoubí vzpamatuje," dodal.
Aby začaly zplna růst, potřebují houby dostatek vlhkosti. Ten nemají i kvůli tomu, že letos po zimě sníh rychle odtál a voda se nestačila vsáknout do půdy.
Jestli ale bude letošní sezona na houby bohatá, Slavíček neodhadne. "Podle měsíčních předpovědí bych růst hub dokázal odhadnout jen v případě, že by byly spolehlivé. Vycházejí ale jen asi na padesát procent a podle toho je růst hub těžko předvídatelný," říká mykolog. Nejvíce podle něj houbám prospívají drobné, ale dlouhotrvající deště.
Mykologická poradna už hodnotila první úlovky
S nálezy, jimiž si houbaři nejsou jisti, mohou přijít každé pondělí vpodvečer do mykologické poradny v královéhradeckém muzeu.
"Někteří členové mykologického kroužku už přinesli svoje úlovky. Z běžných houbařů se mi zatím ozval jen jeden," říká Slavíček.
Největší nával čeká poradnu koncem léta. "V loňském roce byl houbový boom hlavně v září, to v muzeu stály fronty lidí, kteří si přišli nechat houby určit," vzpomíná mykolog.
Někteří lidé mu snímky svých nálezů posílají i e-mailem. "V tom případě je třeba houbu nafotit z více stran - klobouk, nožičku, zespodu a také rozříznutou houbu. Některé druhy na vzduchu mění barvu dužiny," vysvětluje Slavíček. Je podle něj důležité, aby lidé zasyrova zkusili chuť nalezené houby: "Jen ochutnat a vyplivnout, ne spolknout."
Stává se, že amatéři přinesou do poradny i zákonem chráněné houby, které neznají. Pokud je sebrali nevědomky, podle Slavíčka jim postih nehrozí. Mykologové jim je ale zabaví do své sbírky a nálezci budou muset co nejdetailněji popsat místo, kde vzácné houby našli, aby její výskyt mykologové mohli zmapovat.