Vystavení Kupkova obrazu ve druhém patře Kolowratského zámku, kde Muzeum a galerie Orlických hor sídlí, bylo zcela unikátním počinem. Galerie se sice zaměřuje na autory z regionu, avšak František Kupka je mimo její možnosti. Za obrazem zapůjčeným na jediný den proto dorazily stovky lidí. V místnostech je takřka nedýchatelno. Když v sousední síni rodina Geislerových představuje svou výstavu, místa k sezení jsou plná a lidé stojí podél zdí a v hloučcích i za otevřenými dveřmi do sousedních sálů a chodby.
„Byla to ojedinělá příležitost seznámit se s rodinou. Moc jsme z povídání Geislerových neslyšeli, protože bylo plno, ale jinak to bylo hezké, zajímavé a pestré. A také šlo o jedinečnou příležitost vidět Kupkův obraz,“ říká Lenka, která na vernisáž vyrazila se svou dcerou.
Zapůjčení cenného díla zprostředkovala herečka Aňa Geislerová a šéf galerie Adolf Loos Apartment and Gallery Vladimír Lekeš. Šlo v podstatě o dárek pro matku Věru Geislerovou, jejíž díla jsou součástí rodinné výstavy. Kupka ji již v raném věku výrazně ovlivnil a jeho díla obdivuje dodnes.
„Pro mě je to dojemné, protože dnes se tu uzavírá kruh. Vedle Kupky je obraz mámy a na druhé straně obraz syna mého bratrance Eliáše. Kupka byl významný pro moji mámu, když začala malovat, a moje máma připravovala Eliáše na výtvarnou školu. Magický zážitek mezi těmi dvěma (mámou a Františkem Kupkou, pozn. red.) způsobil, že jsme tím všichni poznamenaní,“ vypráví herečka před Kupkovým obrazem.
Návštěvníci se s ní a s plátnem za zády fotografují, vzniká i několik rodinných snímků. Věra Geislerová přiznává, že ještě den před výstavou nevěřila, že Kupkův olej na plátně uvidí na živo.
„Je to šílené, viset vedle něj. Pocházím z Dobrušky a moje první výstava v životě byl právě Kupka, to bylo v roce 1958 v Dobrušce. Úplně mi učaroval. Podívejte na tu odvahu a sílu imaginace, to mě fascinuje dodnes,“ vypráví Věra Geislerová.
Obraz s názvem Čáry, plochy, hloubka II zapůjčil do Rychnova soukromý sběratel prostřednictvím Adolf Loos Apartment and Gallery Praha. Původně pochází z proslulé sbírky Jindřicha Waldese a jeho hodnota je podle galeristů asi 150 až 200 milionů korun.
„Je z nejlepšího období Františka Kupky, z roku 1913, kdy byl pionýrem abstraktního umění. Pro mne je to úplné sci-fi, že ho dnes vyzvedli v trezoru a přivezli do Rychnova. Nikdy jsem nedoufal, že bychom tady Kupku mohli mít,“ vypráví kurátor a vedoucí Orlické galerie Vlastislav Tokoš. Zápůjčku provázela přísná bezpečnostní opatření.
„Upřímně jsem docela rád, že se večer vrací zpět k majiteli, protože bych asi nespal, kdybychom ho tu měli přes noc. Jeho hodnota je opravdu velká,“ přiznává ředitel Muzea a galerie Orlických hor v Rychnově nad Kněžnou Tomáš Zelenka.
Sakra familia!
Samotná výstava rodiny Geislerových je v galerii k vidění až do 31. října. Představuje tvorbu členů rozvětvené rodiny spjaté s regionem Rychnovska. Vedle Věry a Ani Geislerových jsou součástí také práce sester Ester a Lely, jejich dětí a dalších příbuzných, třeba synovce Petra Urbana a jeho syna Eliáše. Kromě výtvarných děl zahrnuje také literární tvorbu či multimediální projekty.
„Navazujeme na cyklus výstav rodin spojených s Orlickými horami. Věra Geislerová, rozená Urbanová, pochází z Dobrušky. Výstava není jen setkáním jedné rodiny, ale také příběhem o tom, jak se umělecká citlivost a vztah k regionu přenášejí napříč generacemi,“ vysvětluje Tokoš.
Každý z autorů rozvíjí vlastní styl a způsob vyjádření, přesto mezi jejich pracemi vznikají nečekané souvislosti a průsečíky.
„Upřímně, slavný obraz pana Kupky se mně nelíbil tolik jako ty ostatní méně známé. Ty na mě zapůsobily o něco více. Nejvíc se mi líbily obrazy od Lely Geislerové,“ přiznává při odchodu z výstavy Elena.























