V Krkonoších nebylo chalupy, kde by neměli klec s ptákem

  7:02aktualizováno  7:02
Chytání volně žijících ptáků se v 19. století věnovaly stovky krkonošských horalů. Opeřenci končili na talíři nebo v klecích, což dokládá nová výstava s názvem Ptáci a ptáčníci, která je k vidění v Krkonošském muzeu správy KRNAP ve Vrchlabí.

Výstava Ptáci a ptáčníci mapuje zapomenuté řemeslo horalů v Krkonoších. | foto: Archiv Správy KRNAP

Historický domek na náměstí Míru zaplnily ptačí klícky, pasti a další vybavení, které ve své době byly běžnou součástí domácností na horách. Dnes je čižba už zapomenutým řemeslem, ale ještě v 19. století se jí v Krkonoších věnovaly stovky lidí.

Ptáky chytali kvůli masu, chovali je doma pro zábavu i z praktických důvodů. Například rehkové volně poletovali po světnici a lovili hmyz.

„V 19. století prakticky neexistovala chalupa, v níž by chyběla klec s ptákem,“ říká autor výstavy a ornitolog Správy KRNAP Jakub Šimurda. Usedlíci měli opeřence jako domácí zvíře, zpříjemňovali jim každodenní tvrdou dřinu.

Fotogalerie

Čižba byla populární ve všech příhraničních horských regionech.

„Bylo to dáno sociální skladbou obyvatelstva. Pro domácí dělníky, tkalce a skláře chytání ptáků představovalo přilepšení k obživě a také přivýdělek, pokud se jim je podařilo výhodně prodat. Dalším důvodem bylo, že hory znamenají pro ptáky při migraci překážku. Musí se protahovat úzkým koridorem, například říčním údolím, což jsou ideální podmínky pro odchyt,“ vysvětluje odborník.

Jen kolem Vrchlabí bylo každoročně 15 až 18 čihadel, tedy stálých míst s velkou koncentrací pastí. Kdysi se zabití ptáci běžně prodávali na trzích, třeba před vrchlabským zámkem. V tehdejších kuchařkách byly obvyklé ptačí recepty. Horalé konzumovali opeřence, kterých bylo nejvíce: skřivany polní, vrabce, brkoslavy nebo masité kvíčaly.

Ozdobou domácností často byli stehlíci a konopky. Krále pěvců slavíky chodili chytat do nížin. Pro zpěv se chovali jen samečci. Ptáčníci klece zakrývali, aby ptáci byli několik dní ve tmě a lépe zpívali.

Odchyt a konzumaci ptáků zakázal zákon

Tradice čihařského řemesla začala ve středověku, největšího rozmachu v Krkonoších dosáhla v 19. století. Pokračovala i po roce 1870, kdy vyšel zemský zákon zakazující odchyt a konzumaci ptáků.

„Zákony na ochranu ptactva byly z prvních předpisů, které měly přírodu chránit. K omezení došlo už v 18. století, nesmělo se chytat od masopustu do svatého Víta po dobu hnízdění. Čižba však ustávala hodně pozvolna,“ poznamenává vrchlabský ornitolog.

Výstava Ptáci a ptáčníci mapuje zapomenuté řemeslo horalů v Krkonoších.

Výstava Ptáci a ptáčníci mapuje zapomenuté řemeslo horalů v Krkonoších.

Ještě v roce 1890 bylo u Jilemnice v provozu čihadlo, kam si významní občané, jako byli lékárník a lékař, chodili vyzvedávat ulovené ptáky.

Čižbě definitivně odzvonilo začátkem 20. století, ale metody, které ptáčníci vyvinuli před desítkami let, používají ornitologové dodnes. Příkladem je chytání opeřenců do sklopek kvůli kroužkování.

Návštěvníci na výstavě Ptáci a ptáčníci uvidí klícky, oka a sklopky, různé druhy klecí používaných pro chov v domácnostech, ale také hrací strojek s mechanismem píšťal pro výuku zpěvu u opeřenců. Další zajímavostí je otočné skřivánčí zrcátko, které připomínalo vodní hladinu a lákalo tak skřivany do připravených sítí. Podle historických pramenů ptáčníci díky této technologii dokázali nachytat denně i téměř 500 kusů.

Vrchlabská výstava potrvá do začátku dubna.

Volby do EP proběhnou v České republice 24. a 25. května. Volební místnosti budou otevřeny v pátek od 14:00 do 22:00 a v sobotu od 8:00 do 14:00. Do Evropského parlamentu kandiduje 39 uskupení.

Nejčtenější

Mezi Výrovkou a Luční boudou je až deset metrů sněhu, fréza razí naslepo

Většinu sněhu odhrnuly rolby, fréza odstraňuje poslední metry.

Travers mezi Výrovkou a Luční boudou v Krkonoších prorážela sněžná fréza. Stroj se musel prokousat zhruba třímetrovou...

Labská přehrada odpouští málo vody, po deštích může přetékat vrchem

Labská přehrada u Špindlerova Mlýna v Krkonoších.

Přehrada Labská v Krkonoších je po posledních deštích už téměř plná. Protože v ní nyní kvůli rekonstrukci funguje jen...

Topící seniorky si nikdo nevšímal. Plavci mysleli, že splývá na hladině

Topící seniorky v bazénu si nikdo nevšímal

Dvě minuty ležela seniorka bezvládně na hladině bazénu v Hradci Králové s potopeným obličejem. Plavčíci ani návštěvníci...

Druhá liga: baráž o postup si zahrají Jihlava a Brno, o sestupu jasno není

Brněnští fotbalisté se radují z výhry nad Třincem a postupu do baráže o první...

Ve druhé fotbalové lize je kolo před koncem jasno o účastnících baráže. O postup mezi elitu budou hrát Jihlava a Brno....

Cesta Obřím dolem do sedla pod Sněžkou je zavřená, sníh prolomil lávku

Dřevěný mostek u Trkače v Rudné rokli poškodil nápor sněhu, jeden z nosníků se...

Část frekventované modré turistické cesty Obřím dolem na Sněžku v Krkonoších je uzavřena, a to v úseku od kapličky do...

Další z rubriky

Labská přehrada odpouští málo vody, po deštích může přetékat vrchem

Labská přehrada u Špindlerova Mlýna v Krkonoších.

Přehrada Labská v Krkonoších je po posledních deštích už téměř plná. Protože v ní nyní kvůli rekonstrukci funguje jen...

Silný vítr zastavil lanovku na Sněžku, nejezdí v obou úsecích

V sobotu byl otevřen druhý úsek nové lanové dráhy z Růžové hory na Sněžku. (22....

Lanovka na Sněžku se ve středu kvůli silnému větru nerozjela. Na Sněžce ráno pršelo a vítr dosahoval rychlosti okolo 90...

Z koželužny v Hradci snad zůstane hala a komín, posoudí je statik

Poslední budovy bývalé koželužny v Kuklenách (5. 6. 2018)

Alespoň historický komín a malá hala by mohly zůstat stát z bývalé koželužny v hradeckých Kuklenách. Ačkoli už byla...

Advantage Consulting, s.r.o.
KONZULTANT IS

Advantage Consulting, s.r.o.
Královéhradecký kraj
nabízený plat: 27 000 - 35 000 Kč

Najdete na iDNES.cz